| SMRK SIVÝ (114) Picea glauca 'Albertiana' |   |
(114) SMRK SIVÝ Picea glauca 'Albertiana' ZÁKLADNÍ INFORMACE O TOMTO DRUHU: Rod smrk (Picea) zahrnuje asi 50 druhů rostoucích převážně v mírném až chladném pásmu celé severní polokoule. Většině druhů se nejlépe daří ve vlhkých, kyselých půdách a ve vlhčím čistém ovzduší, znečištěné ovzduší ne všechny druhy uspokojivě zvládají. Za nejskromnější druhy jsou považovány smrk pichlavý a omorika. Smrky jsou na světlo méně náročné, při větším zastínění však vyholují a již neobrážejí. Smrky jsou rychle rostoucí vždyzelené jehličnaté stromy s rovným, až do vrcholu koruny průběžným kmenem, úzce až široce kuželovitou korunou a špičatým vrcholem, větve v pravidelných přeslenech, většinou mírně převisající (na rozdíl od jedlí). Výška některých druhů je až 90 m, věk některých druhů až 800 let. Kořenový syst V jehlicích si mohou být některé druhy smrků a jedlí na první pohled dosti podobné. Rozeznáváme je však v detailu snadno podle toho, že jehlice jedlí přisedají štítkovitě rozšířenou bází přímo na větvičky, kdežto jehlice smrků přisedají na stopkatý listový polštářek, který po opadu jehlic zůstává na větvičce, proto opadaná větvička je drsná. Jehlice většiny druhů smrků jsou navíc na průřezu čtyřhranné, na rozdíl od zploštělých jelic jedlí. Květy jednopohlavné, samčí žlutavé v úžlabí horních jehlic na loňských větévkách, samičí většinou karmínové na konci letorostů nebo loňských větévek. Šišky převislé, nerozpadavé (na rozdíl od vzpřímených rozpadavých šišek jedlí), většinou válcovitého tvaru, opadávají brzy po uzrání na podzim 1.roku nebo vytrvávají několik let na stromě. Většina druhů začíná plodit v 30. až 40.roce. V parcích arboreta Žampach je smrk zastoupen mnoha svými druhy. Nechybí zde ani jediný náš domácí smrk obecný, ztepilý (Picea abies, excelsa), jehož většina okrasných kultivarů je vysazena zejména v horní části parku. Ve zdejším arboretu můžeme pozorovat i další druhy rodu smrk (Picea) jako např.:
Smrk sivý (Picea glauca) je druh smrku, původem ze Severní Ameriky, konkrétně centrální Aljašky, Newfoundlandu, severní Montany, Michiganu, Maine a Wisconsinu. Jedná se o vždyzelený středně velký strom vysoký od 15 do 30 metrů, výjimečně až 40 metrů. Kmen má průměr až 1 metr. Kůra je tenká a šupinatá. Koruna ve tvaru úzkého kuželu u mladých stromů se stává cylindrickou u starších. Nejvyšší věk těchto stromů se udává 668 let. Okrasným kultivarem je Smrk sivý (Picea glauca 'Albertiana'), který se vyznačuje velmi hustým zavětvením a nízkým kuželovitě rostoucím habitem. Dále pak oblíbený kultivar Picea glauca 'Conica' (smrk bílý, kónický) - zakrslý neplodící smrk s kuželovitou, pravidelnou korunou, hustě k zemi zavětvenou, často přirovnávanou k cukrové homoli (větve jsou pravděpodobně zablokované juvenilní stadium, tvoří velmi kompaktní polštář). Roční přírůstek činí poze 4-6 (8) cm, rostlina tak dosahuje ve 20. roku výšky jen asi 1 až 1,2 m a šířky 60-80 cm; v 50 letech dosahuje výšky 2,5-3 m a šířky 1,4-1,8 m. Více informací o tomto druhu:
FOTOGRAFIE STROMU: Picea glauca ´Albertiana´ - smrk sivý (114) - celek  Picea glauca ´Albertiana´ - smrk sivý (114) - jehlice  Picea glauca ´Albertiana´ - smrk sivý - habitus - léto (114) Picea glauca ´Albertiana´ - smrk sivý - celek léto (114) Více fotografii k tomuto druhu v galerii Arboreta
|
