| SMRK VÝCHODNÍ (107) Picea orientalis |   |
(107) SMRK VÝCHODNÍ Picea orientalis ZÁKLADNÍ INFORMACE O TOMTO DRUHU: Rod smrk (Picea) zahrnuje asi 50 druhů rostoucích převážně v mírném až chladném pásmu celé severní polokoule. Většině druhů se nejlépe daří ve vlhkých, kyselých půdách a ve vlhčím čistém ovzduší, znečištěné ovzduší ne všechny druhy uspokojivě zvládají. Za nejskromnější druhy jsou považovány smrk pichlavý a omorika. Smrky jsou na světlo méně náročné, při větším zastínění však vyholují a již neobrážejí. Smrky jsou rychle rostoucí vždyzelené jehličnaté stromy s rovným, až do vrcholu koruny průběžným kmenem, úzce až široce kuželovitou korunou a špičatým vrcholem, větve v pravidelných přeslenech, většinou mírně převisající (na rozdíl od jedlí). Výška některých druhů je až 90 m, věk některých druhů až V jehlicích si mohou být některé druhy smrků a jedlí na první pohled dosti podobné. Rozeznáváme je však v detailu snadno podle toho, že jehlice jedlí přisedají štítkovitě rozšířenou bází přímo na větvičky, kdežto jehlice smrků přisedají na stopkatý listový polštářek, který po opadu jehlic zůstává na větvičce, proto opadaná větvička je drsná. Jehlice většiny druhů smrků jsou navíc na průřezu čtyřhranné, na rozdíl od zploštělých jelic jedlí. Květy jednopohlavné, samčí žlutavé v úžlabí horních jehlic na loňských větévkách, samičí většinou karmínové na konci letorostů nebo loňských větévek. Šišky převislé, nerozpadavé (na rozdíl od vzpřímených rozpadavých šišek jedlí), většinou válcovitého tvaru, opadávají brzy po uzrání na podzim 1.roku nebo vytrvávají několik let na stromě. Většina druhů začíná plodit v 30. až 40.roce. V parcích arboreta Žampach je smrk zastoupen mnoha svými druhy. Nechybí zde ani jediný náš domácí smrk obecný, ztepilý (Picea abies, excelsa), jehož většina okrasných kultivarů je vysazena zejména v horní části parku. Ve zdejším arboretu můžeme pozorovat i další druhy rodu smrk (Picea) jako např.:
Smrk východní (Picea orientalis), který pochází z Malé Asie (v kultuře zaveden od r.1837). Tento smrk dosahuje výšky 30 m, jeho habitus je velmi jemný, což způsobují jeho krátké (6-8 x 1 mm) jehlice, které jsou tupé a na větvičce velmi hustě nahloučené. K drobným jehlicím ladí i poměrně drobné (5-9 x 2 cm) šištice. V našich podmínkách má význam i díky své odolnosti vůči suchu. Okrasným kultivarem zastoupeným v arboretu je Picea orientalis ´Aurea´, který má zejména při rašení zlatožlutě zbarvené jehlice mladých letorostů. Více informací o tomto druhu:
FOTOGRAFIE STROMU: Picea orientalis - smrk východní (107) - celek  Picea orientalis - smrk východní (107) - jehlice  Více fotografii k tomuto druhu v galerii Arboreta
|
