JEDLE ŘECKÁ (98) Abies cephalonica

Arboretum Žampach

DŘEVINY DOLNÍHO PARKU

(98) JEDLE ŘECKÁ Abies cephalonica

ZÁKLADNÍ INFORMACE O TOMTO DRUHU:

Rod jedle (Abies) zahrnuje asi 40 druhů rozšířených převážně v mírném pásmu severní polokoule, na jihu zasahuje v horách až do severní Afriky a Himaláje. Roste zejména v horských lesích do nadm. výšky 1500 m.

Jedle jsou stálezelené jehličnaté stromy, o velikosti až 100 m, dlouhověké, v mládí zpravidla rostoucí pomaleji, v dospělosti se jejich růst zrychluje. V mládí žádají přistínění, většina druhů upřednostňuje alespoň mírný stín i v dospělosti. Korunu mají v mládí kuželovitou, později spíše válcovitého tvaru se zaobleným vrcholem. V porovnání se smrky jsou řidší a jejich větve většinou vodorovné. Jejich kůra je dlouho hladká, někdy s pryskyřičnatými puchýřky. Kořenový systém je hluboký, dobře kotví dřevinu v půdě.

Jehlice jedlí jsou ploché, na rubu mají dva bělavé proužky průduchů, na větvičku přisedají kruhovým terčíkem (rozšířenou bází), který opadává i s jehlicí a proto větvička zůstává hladká. Tato charakteristika je jedním z podstatných rozlišovacích znaků mezi rodem abies a picea – smrk. Na našem obrázku vidíme tento rozdíl. Na větvičce jsou jehlice uspořádány dvojřadě nebo kartáčovitě. Květy jednopohlavné jsou soustředěné v horní části koruny, samčí jednotlivě visící, samičí též jednotlivě vzpřímeně stojící. Šištice jsou válcovité, vzpřímené, dozrávají na podzim 1. roku a přímo na stromě se rozpadají, na větvi po nich zůstanou několik let trčet jejich středová vřetena. Šištice se objevují zpravidla až u stromů starších 30 let.

Jedle jsou krásné parkové stromy, zejména pro svůj pravidelný pyramidální vzrůst s větvemi typicky odstávajícími, uspořádanými v přeslenech. Jsou však současně náročnějšími dřevinami, vyžadují kvalitní půdní podmínky a vzdušnou vlhkost.

V arboretu Žampach je jedle zastoupena mnoha svými druhy také v lokalitách v horním a dolním zámeckém parku. Tyto je možné rozdělit podle uspořádání průduchů na jehlicích do následujících dvou skupin:

1. skupina - jedle s jehlicemi na líci leskle zelenými, na rubu s výraznými bílými pruhy průduchů

2. skupina - jedle s jehlicemi na líci matnými, na rubu sivými, protože průduchy jsou vesměs rozptýlené po celé jehlici

Jedle řecká (Abies cephalonica) - náleží do 1. skupiny - pochází z řeckých pohoří (800 až 1700 m n.m.. Je to jedna z nejrychleji rostoucích jedlí, dosahujících výšky až 30 m, pokud je v mládí poškozena mrazem, často vytváří více kmenů. Má poměrně tuhé, ostře špičaté jehlice kartáčovitě odstávají. Šištice jsou velké 20 x 4 cm. Pro naše podmínky je to jedna z nejsuchovzdornějších jedlí.

Více informací o tomto druhu: