Rod vrba (Salix) je rodem velmi obsáhlým, což potvrzuje jeho 300 – 600 druhů rozšířených téměř po celé zeměkouli mimo Austrálie a Nového Zélandu, s těžištěm výskytu v mírném až subarktickém pásmu severní polokoule. Tento velký počet nejen druhů botanických, ale i jejich kříženců, znesnadňuje druhové určení.

Jedná se o dvoudomé opadavé keře, keříky i stromy o rozměrech od sotva několika centimetrů plazivých druhů po i více než 30 m druhů stromových.

Listy mají vrby střídavě postavené, většinou kopinaté, s okrajem pilovitým nebo celokrajným. Květy jsou uspořádány ve vzpřímených jehnědách (známé „kočičky“), ojediněle i ohnutých.  Plodem jsou dvouchlopňové tobolky se 2 až 32 semeny. Jednotlivé druhy lze rozdělit do skupin dle tvaru listů na tzv. úzkolisté a širokolisté vrby.

 

   * Do skupiny tzv. úzkolistých vrb můžeme zařadit většinu druhů vysazovaných v našich okrasných zahradách a parcích. V naší volné přírodě je zejména podél vodotečí hojně rozšířená stromová vrba bílá (Salix alba). Často se setkáváme také s jejím „smutečním“ kultivarem ´Tristis´, který bývá vysazován na břehy rybníků a je výrazný svými tenkými, převislými, světle žlutými větvičkami. 

     Z našich domácích druhů zde roste vrba košíkářská (Salix viminalis), která bývá každoročně střihána „na babku“ pro vazačské účely. Tato vrba přirozeně osídluje střední, severní i východní Evropu a dále též Sibiř, Mongolsko a severozápadní Čínu. Jedná se o poměrně vysoký (až 4 m) keř nebo vzácněji strom s velmi dlouhými prutovitými větvemi v mládí zelenavými, později nahnědlými. Výrazné jsou též až 18 cm dlouhé a pouze do 1,2 cm široké listy, na rubu stříbřitě chloupkaté. Jehnědy má válcovité, až 4 cm dlouhé, vykvétá dubnu až květnu. Sázena je také na vrbových plantážích pro účely košíkářské výroby.

Více  informací o tomto druhu: