| JILM HABROLISTÝ (72) Ulmus minor |   |
(72) JILM HABROLISTÝ Ulmus minor ZÁKLADNÍ INFORMACE O TOMTO DRUHU: Jilmy jsou statné stromy s opadavými listy, krátce řapíkatými, nápadně nesouměrnými, na okraji dvojitě pilovitými, na podzim nádherně žlutými. Zvláštností jsou květy uspořádané ve svazečcích, které se objevují dříve než listy (duben). Plodem je nažka s penízkovitým křídlem, zpočátku zelená, později žlutohnědě zbarvená, dozrávající již koncem května. V zeleném stavu si plod obstarává látkovou přeměnu pro svoji vlastní výživu (jako je tomu např. u plodů habru). V severním mírném pásmu je domovem asi 45 druhů tohoto rodu. Řadí se do čeledi jilmovitých (Ulmaceae). Jilm habrolistý (Ulmus minor) byl v parcích vysazován nejen v přírodní formě ale i v různých ozdobných kultivarech. V arboretu byly tyto stromy nově vysazeny v doplním parku v r. 1993. Jilm habrolistý (Ulmus minor) a jilm vaz (Ulmus laevis) i jilm horský (Ulmus glabra) byly dříve hojně zastoupenými stromy v naší přírodě i v parcích. Po staletí rostly v rovnováze se svým prostředím, s živočichy, houbami i rostlinami, kterým poskytovaly potravu, ochranu a úkrytiště. V rovnováze byly i s nevítanými hosty jako jsou různí parazité, mimo jiné i s brouky z čeledi Scolytidae (kůrovcovití). Obvykle se dovedly vyrovnat i s případnou invazí houby Ceratocystis ulmi, přenášenou těmito brouky do jejich vodivých pletiv. Houba zamezuje protékání mízy cévami, což způsobuje postupné odumírání nejdříve větví, později celého stromu. V 60. - 80. letech 20. století však přišla mimořádně velká vlna epidemie grafiózy (nemoci způsobené touto houbou, zvané též jako „holandská nemoc“, neboť byla poprvé zaznamenána v Nizozemí). Již kolem roku 1975 podlehlo této chorobě téměř 98% evropských jilmů. Jako první hynuly jilmy habrolisté a jako poslední jilmy vazy. V zámeckých parcích v Žampachu rostly ještě na počátku 80. let krásné a obzvlášť mohutné, více než staleté jilmy vazy. Poslední z 8 těchto jilmů rostoucí původně v místě dnešního hipodromu musel být poražen v roce 1993. I když nepatřil k těm nejmohutnějším, průměr jeho kmene na bázi činil více než 180 cm. Z kmenů těchto stromů byly pak zhotoveny dřevěné obklady pro interiéry zámecké budovy, které byly dochovány i po velké rekonstrukci budovy v letech 2006 - 2008. Jilmové dřevo bylo v minulosti velmi žádané zejména pro svou nízkou štípatelnost a pevnost v ohybu v nejrůznějších výrobních odvětvích (kolářství, nábytkářství, loďařství). Dnes je toto dřevo spíše vzácností. Více informací o tomto druhu:
FOTOGRAFIE STROMU:
Ulmus minor - jilm habrolistý - letní habitus (72) |
