Dub červený (Quercus rubra)  je původem z východní části Severní Ameriky (jižní Kanada, východní část USA). Tato rychle rostoucí dřevina s rozkladitou často nepravidelnou korunou dorůstá do výšky 18 – 35 m. Borka je šedavá, dlouho hladká, teprve v pokročilém věku vrásčitě potrhaná až mělce brázditá. Pupeny jsou typicky červenohnědé. Listy eliptičné až obvejčité 10 – 22 cm dlouhé, peřenolaločnaté až peřenoklané, se 3 – 5 páry zubatě osinkatých laloků. Svrchní strana listové čepele matně zelená. Na podzim se krásně vybarvují v odstínech oranžové, šarlatové až hnědavěčervené. Plody uspořádané po 1 – 2 na krátkých stopkách jsou až 3 cm velké, polokulovité, sedící z 1/4 v mělké široké číšce. Dozrávají až druhým rokem. Patří mezi nenáročné dřeviny snášející znečištěné ovzduší. V podmínkách střední Evropy je schopný se samovolně rozmnožovat a šířit.
Dub červený se v evropských parcích vysazuje od roku 1760. Rok 1895 je uváděn jako rok první introdukce k nám do Průhonic. Je to dřevina rychle rostoucí a odolná vůči chorobám a škůdcům. Proto se pěstuje i v lesích. Dřevo je méně hodnotné než dřevo našich dubů.

Quercus rubra - dub červený (15) - list