text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_2534 IMG_9401 IMG_9565 IMG_9444 IMG_2479 IMG_2489 IMG_9522 IMG_2538 IMG_9571 IMG_9409 IMG_9560 IMG_2430 IMG_2473 IMG_9492 IMG_2516 IMG_2552 IMG_2421 IMG_2460 IMG_2501 IMG_9490 IMG_9427 IMG_9437 IMG_9466 IMG_9439 IMG_9568 IMG_2499 IMG_9539 IMG_2527 IMG_2449 IMG_9434 IMG_2411 IMG_9404 _IMG_254 _IMG_254 IMG_9555 IMG_9441 IMG_9557 IMG_2467 IMG_2496 IMG_9472 IMG_9432 IMG_9475 IMG_2416 IMG_9573 IMG_9515 10410482 IMG_2456 IMG_9569 IMG_2486 IMG_9480 IMG_9485 IMG_2445 IMG_2549 IMG_9428
DUB - QUERCUS Tisk článku    

Detail vedení poznávacího okruhu. 
TAB. 13a  [jpg]  2,5 MB  TAB.13a  [pdf]  2,5 MB  pokračování na tab.: TAB. 13b  [jpg]  2,5 MB  TAB.13b  [pdf]  2,5 MB


DUB  (QUERCUS)
Čeleď: bukovité (Fagaceae) Řád: bukotvaré (Fagales)


Duby obvykle známe jako krásné statné stromy s laločnatými listy a plody sedícími v číškách krytých šupinatými listeny (žaludy). V rodu Quercus však existuje mnoho rozličných druhů s listy opadavými nebo vytrvalými, na okraji peřenoklanými, zubatými, pilovitými i celokrajnými, s plody různých tvarů a velikostí a s číškou šupinatou nebo ostnitou, s plody dozrávajícími druhým nebo již prvním rokem. Okolo 450 druhů roste v mírném až subtropickém pásmu severní polokoule, výjimečně i v horských oblastech tropů. Květy jsou jednopohlavné, samčí v převislých jehnědách na loňských větévkách, samičí v jehnědách na letorostech.
(jehněda = jednoduché hroznovité převislékvětenství, s květy téměř přisedlými,v celku opadavé)
(letorost = větévka dřeviny vyrostlá v jednom vegetačním období)
 
Velmi bohatý rod Quercus je možno rozdělit do několika skupin, obsahující buď rostliny s podobnými nároky, habitem či některými dalšími znaky. Například duby s listy špičatě laločnatými (např. Q. coccinea, Q. palustris, Q. rubra), duby s listy zaobleně laločnatými (např. Q. dentata, Q. macrocarpa), duby s listy pouze zubatými (např. Q. castaneifolia) či duby s listy celokrajnými (např.Q. phellos, Q. petraea ´Mespilifolia´); existují jak duby opadavé (většina druhů u nás pěstovaných), tak duby polostálezelené či stálezelené, které jsou pro naše podmínky v některých případech příliš choulostivé (např. Q.×turneri ‘Pseudoturneri’). Tvar okraje listové čepele - podle obr. Mojžíšek.
Další informace k dubu naleznete také na druhé straně této tabule.
________________________

Ve střední Evropě přirozeně rozšířený dub letní označovaný též jako dub křemelák (Quercus robur) /1/ patří mezi dlouhověké dřeviny dožívající se úctyhodného stáří. Jedinci tohoto druhu obvykle dosahují věku 200 – 500 let.
Chronologická charakteristika dřeva dubů poskytuje historický obraz o uplynulých staletích. Křivkyletokruhů formované zej. v závislosti na vývoji teplot a srážek v jednotlivých vegetačních obdobích umožňují sestavování souvislých chronologických řad přesahujících několik tisíciletí.
Také v našem arboretu je nejstarším stromem právě dub letní. Exemplář ve věku okolo 300 let se nachází v dolním parku, hned pod křižovatkou silnic. Další duby úctyhodného stáří vytvářejí skupinu „Pěti dubů“ v místě vyústění potoka, na lokalitě s výskytem bledulejarní (Leucojum vernum).   Info tabulka - lokalita U pěti dubů - zde
Dub letní má listové čepele na bázi zřetelně „ouškaté“, laloky jsou asymetricky postavené a hlouběji vykrojené. Dorůstá výšky okolo 30 m a při dostatku prostoru vytváří mohutné rozložité koruny. U nás je rozšířen od nížin do podhůří (400 – 500 m n. m.) s nejpočetnějším zastoupením v lužních lesích a doubravách. Kromě přírodních forem dubu letního si v arboretu můžete prohlédnout též některé jeho zajímavé okrasné kultivary, jako například: Q. robur ´Cristata´/1a/ s drobnějšími ozdobně pokroucenými listy, Q. robur ´Pectinatum´/1b/ s jemně stříhanými listy, Q. robur ´Atropurpurea´/1c/ do 10 m vysoký s listy celoročně temně červeně zbarvenými a ´Argenteomarginata´/1d/ menšího vzrůstu s menšími, po okraji krémově lemovanými listy nebo Q. robur ´Fastigiata´ s přísně kuželovitým tvarem koruny.
Od předchozího druhu se liší dub zimní označovaný též jako dub drnák (Quercus petraea) /2/ zejména utvářením báze listové čepele. Čepel listu tohoto dubu je k řapíku klínovitě zúžená a má nepříliš hluboce vykrojené, oboustranně téměř symetrické laloky. Duby zimní jsou stejně vzrůstné jako duby letní, jejich koruny jsou však štíhlejší a méně větvené. U nás je rozšířen především v pahorkatinách a v podhorských oblastech (až do 600 – 700 m n.m.). V našem arboretu naleznete kultivar ze skupiny dubů s celokrajnými listy (s listy k oběma koncům přišpičatělými) Q. petraea ´Mespilifolia´/2a/.
 
Z dalších význačných dubů rozšířených přirozeně i u nás lze v arboretu zhlédnout např. dub cer (Quercus cerris)/3/, jehož žaludy dozrávají teprve ve 2. roce a jsou takřka zcela skryty v hrubě šupinatých číškách (jeho domovem je východní Středozemí a jihovýchodní Evropa). Z okrasných kultivarů tohoto druhu jsou zajímavé např. Q. cerris ´Argenteovariegata´/3a/ s listy nepravidelně krémově žíhanými a Q. cerris ´Laciniata´ - stříhanolistý.
 
Teplomilným druhem, který k nám zasahuje pouze severozápadním okrajem svého přirozeného rozšíření (jižní Morava) je dub uherský (Quercus frainetto) /4/. Jeho domovinou je jihovýchodní a částečně střední Evropa a Malá Asie. Jsou to monumentální 18 – 35 m vysoké stromy s mohutnou kulovitou až široce rozkladitou korunou. Letorosty jsou plstnaté. Listy obvejčité 10 – 25 cm dlouhé, na bázi většinou srdčitě ouškaté, peřenodílné, s 6 – 10 páry úzkých laloků oddělenýchúzkými a hlubokými zářezy. Listová čepel svrchu tmavozelená, zespodu šedozelená, chlupatá. Řapík s dosti dlouho vytrvávajícími palisty. Plody ve shlucích po 2 – 6, přisedlé nebo krátce stopkaté, šupiny na číškách hnědavě pýřité.
Výraz "frainetto" je nepovšimnutá tisková chyba, která se ujala. Autor názvu Michel Tenore, profesor botaniky v Neapoli v Itálii, chtěl původně použít jihoitalské "farnetto". Toto slovo by se dalo přeložit jako "dubový háj" nebo také jako "kmen". Z našich domácích dubů patří tento druh k nejkrásnějším.
Z cizokrajných dubů jsou v arboretu pěstovány druhy přizpůsobivé našim podmínkám a zároveň dokládající velkou pestrost tohoto rodu. Z těchto například:
 
Dub čárkolistý syn. dub vrbolistý (Quercus phellos) /5/ původem z východní části USA. Jeho listy mají zcela ojedinělý tvar. Jsou podlouhle úzce kopinaté, 5 – 13 cm dlouhé, celokrajné,na líci světle zelené lesklé, na rubu matně zelené, v mládí chlupaté. Vzhledem připomínají listy vrb. Plod je cca 1 cm velký, z 1/4 uzavřený v ploché chlupaté číšce. Tyto duby dorůstají výšky až 35 m.
 
Dub černý (Quercus nigra) /6/ pochází z jihovýchodní části Severní Ameriky, jeho listy jsou 4 – 10 cm dlouhé, obvejčité, celistvé nebo jen ve vrcholové části mělce laločnaté. Žaludy tohoto druhu dozrávají teprve druhým rokem. Jsou to nádherné stromy s široce rozložitou korunou, dorůstající výšky okolo 20 m.

 

Do příbuzenstva dubu černého patří i následující tři druhy – dub červený, dub šarlatový a dub bahenní (duby s listy špičatě laločnatými).
 
Dub červený (Quercus rubra) /7/ je původem z východní části Severní Ameriky (jižní Kanada, východní část USA). Tato rychle rostoucí dřevina s rozkladitou často nepravidelnou korunou dorůstá do výšky 18 – 35 m. Borka je šedavá, dlouho hladká, teprve v pokročilém věku vrásčitě potrhaná až mělce brázditá. Pupeny jsou typicky červenohnědé. Listy eliptičné až obvejčité 10 – 22 cm dlouhé, peřenolaločnaté až peřenoklané, se 3 – 5 páry zubatě osinkatých laloků. Svrchní strana listové čepele matně zelená. Na podzim se krásně vybarvují v odstínech oranžové, šarlatové až hnědavěčervené. Plody uspořádané po 1 – 2 na krátkých stopkách jsou až 3 cm velké, polokulovité, sedící z 1/4 v mělké široké číšce. Dozrávají až druhým rokem. Patří mezi nenáročné dřeviny snášející znečištěné ovzduší. V podmínkách střední Evropy je schopný se samovolně rozmnožovat a šířit.
Dub červený se v evropských parcích vysazuje od roku 1760. Rok 1895 je uváděn jako rok první introdukce k nám do Průhonic. Je to dřevina rychle rostoucí a odolná vůči chorobám a škůdcům. Proto se pěstuje i v lesích. Dřevo je méně hodnotné než dřevo našich dubů.
 
Dub šarlatový (Quercus coccinea) /8/ původně rozšířený v podhorských a horských lesích východní části Severní Ameriky (východ USA, ojediněle jihovýchod Kanady). Rychle rostoucí dřevina s krátkým kmenem a řídkou kulovitou korunou, dosahující výšky 20 – 30 m. Borka šedohnědá, dlouho hladká, u starých jedinců podélně nepravidelně jen velmi mělce rozpukaná, jakoby pouze na povrchu roztrhaná. Listy jsou 8 – 15 cm dlouhé, eliptičné, peřenosečné se 7 – 9 laloky zakončenými hrubými zuby s osinou. ("opačně vykrajované" než běžný dub letní). Svrchní strana čepele je lesklá, na spodní straně v paždí žilek chomáčky chlupů. Listy se na podzim nádherně šarlatově červeně vybarvují v různých odstínech barvy a každá je krásná. Plody dozrávají až druhým rokem.
 
Dub bahenní (Quercus palustris) /9/ původem ze střední a východní části USA. Stromy 12 - 25 m vysoké, s korunou v mládí úzce a v dospělosti široce kuželovitou. Ze všech výše uvedených druhů dubů z příbuzenstva dubu černého má dub bahenní listy nejvíce členité - jsou hluboce laločnaté, s laloky úzkými, na koncích zašpičatělými a osinatě nepravidelně zubatými. Na podzim získávají živě červené zbarvení. Plody jsou velké, široce polokulovité, posazené v mělkých širokých číškách.

Dub Muehlenbergův syn. dub žlutý (Quercus Muehlenbergii) /10/ pochází ze středozápadní až východní části USA. Tento zajímavý druh je celkem nenáročný a přizpůsobivý, v závislosti na stanovištních podmínkách dosahující výšky 3 - 30 m. Borka je šedá, tenká, odlupující se v plochých šupinách (podobně jako tomu je u platanů). Listy má podlouhle kopinaté 10 – 18 cm dlouhé, s 8 – 13 páry mělkých zašpičatělých laloků ukončených hrotem, na podzim se vybarvující v stínech od syté červenooranžové, přes purpurovou až po červenohnědou. Žaludy bývají okolo 2 cm dlouhé, z jedné poloviny uzavřené v číšce se ztlustlými chlupatými šupinami tvořícími třásnitý lem na okraji číšky, semeno je jedlé sladké. Tento druh je velice atraktivní tvarem koruny, olistěním a borkou.

 

Dub dvoubarevný (Quercus bicolor) /11/ původem v bažinatých a lužních lesích severovýchodní části Severní Ameriky (Kanada, jižní Quebec, severovýchodní část USA) se řadí do příbuzenstva dubu bílého, s nímž má mnoho podobných znaků. Jsou to 20 – 30 m vysoké stromy s širokou, často nepravidelnou korunou. Borka tohoto dubu je zajímavá svou rozrůzněnou odlupčivostí v závislosti na stáří výhonu – na nejmladších výhonech je hladká, na mladých kmenech a větvích se odlupuje v tenkých podélných plátcích (jako např. u javoru klenu) a na starých kmenech a silných větvích je tlustá a hluboce rozbrázděná. Listy jsou 10 – 18 cm dlouhé, obvejčité, s klínovitou bází a 6 – 8 páry hrubých ale mělce zaříznutých zubů až laloků. Svrchní strana čepele je tmavě zelená, lesklá, spodní pak šedobíle plstnatá. Druhové jméno tohoto dubu je odvozeno právě od výrazné barevné odlišnosti svrchní a spodní strany listové čepele. Podzimní zbarvení listů je obvykle žlutohnědé, v příznivých letech i zlatavé, oranžovočervené až purpurové.
 
Dub velkoplodý (Quercus macrocarpa) /12/ pocházející z centrální části Severní Ameriky (jihovýchodní Kanada, střední a sv. USA) je v mnoha směrech zajímavým druhem. Dorůstá výšky 20 – 40 m a vytváří širokou kulovitou korunu. Borka je podélně rozbrázděná, letorosty v mládí plstnaté, později velmi často s korkovými lištami (obdobně jako např. u javoru babyky). Listy obvejčité až úzce obvejčité, 10 – 35 cm dlouhé, nepravidelně lyrovitě zpeřené s 5 – 7 páry laloků. Svrchní strana listové čepele tmavozelená lesklá, spodní šedozeleně až bělavě plstnatá. Na podzim se zbarvují hnědě. Plody 2 – 4 cm dlouhé, elipsoidní až kulovité, posazené v číškách pokrytých hrubými šupinami přičemž v několika posledních řadách při okraji číšky jsou šupiny přeměněné v dlouhé, chapadlovité nitky dodávající plodům střapatý vzhled.

 

Dub marilandský (Quercus marilandica) /13/ původem z jihovýchodní části USA. Je to pomalurostoucí a krátkověká dřevina osídlující nehostinná suchá stanoviště. Dorůstá výšky do 15 m a vytváří typicky krátký kmen a malou kulovitou korunu. Listy 8 - 25 cm dlouhé, se třemi širokými uťatými laloky vytvořenými ve vrcholové části listové čepele. Žalud z poloviny skrytý v číšce s řídkými plstnatými šupinami.
 
Dub kaštanolistý (Quercus castaneaefolia) /14/ je zajímavým druhem přirozeně rozšířeným v podhorských lesích Arménie, Kavkazu a severního Íránu. Jsou to velice krásné, až 30 m vysoké stromy. Borka na kmenech zůstává hodně dlouho hladká. Listy velmi připomínají listy kaštanovníku setého – jsou až 18 cm dlouhé, temně zelené s lesklým povrchem a výrazně zubatými okraji. Žaludy bývají až 3 cm dlouhé, z 1/3 skryté ve střapaté číšce. V arboretu je vysazen kultivar Quercus castaneaefolia ´Green Spire´ vytvářející sloupovitou korunu.   
 
Dub zubatý (Quercus dentata) /15/ pochází z Japonska, Koreje, Mandžuska a Číny, kde se přirozeně vyskytuje od nížin až do hor. Jsou to stromy 15 – 25 m vysoké s kulovitou korunou a silnou hluboce rozbrázděnou borkou. Listy mají obvejčité, 15 – 40 cm dlouhé, chobotnatě laločnaté, na líci tmavozelené lesklé, na rubu šedozelené a hnědavě chlupaté. Podzimní zbarvení listů bývá hnědavé, za suchého počasí však mohou překvapit i nádhernými odstíny temně červené a šarlatové. Žaludy tohoto dubu jsou posazené v číškách krytých dlouhými tenkými listenovitými šupinami, které od číšky odstávají jako rozčepýřená peříčka a činí je tak velmi nápadnými.
Bývá někdy nazýván dubem císařským. Jeho listy na pohmat připomínají listy pergamenu.
 

Dub Turnerův,kožolistý (Quercus x turnerii) kříženec dubu cesmínového a dubu letního (Q. ilex x Q. robur) vzniklýpřed r. 1780 ve školce pana Turnera v Essenu v Anglii. Je to poloopadavý, 6 – 15 m vysoký stromek s kuželovitou vzdušnou korunou. Letorosty bývají zpočátku plstnaté, později olysávají. Listy eliptičné, 6 – 11 cm dlouhé, s 5 – 6 páry tupých zubů s nasazenou špičkou, Listová čepel svrchu tmavě zelená, vespod na žilnatině chlupatá. Plody po 3 – 7 ve skupině na plstnaté 3 – 5 cm dlouhé stopce. Kultivar Quercus x turnerii ´Pseudoturneri´/16/, který byl zkušebně vysazen také v našem arboretu, se od původní formy odlišuje štíhlejšími listy s výrazněji tvarovanými zuby a méně ochlupenými žilkami na spodní straně listu. Tento kultivar má větší šanci přezimovat v našich klimatických podmínkách.



DUB (QUERCUS) - DALŠÍ INFORMACE
(doplňující infarmace na zadní  straně tabule)      Tvar okraje listové čepele - podle obr. Mojžíšek.
 
ROZDĚLENÍ DRUHU DUB - QUERCUS DO SKUPIN DLE TVARU LISTU – OKRAJE LISTOVÉ ČEPELE:
* duby s listy špičatě laločnatými (např. Q. coccinea, Q. palustris, Q. rubra)
* duby s listy zaobleně laločnatými (např. Q. dentata, Q. macrocarpa)
* duby s listy pouze zubatými (např. Q. castaneifolia)
* duby s listy celokrajnými (např.Q. phellos, Q. petraea ´Mespilifolia´)
 
Dubové dřevo patří pro svou hustotu, pevnost a stálost k nejžádanějším domácím ušlechtilým dřevům. Je to vynikající tvrdé dřevo se širokým využitím. Svou strukturou se řadí k dřevům kruhově pórovitým. Velké póry (v mladém dřevu vznikající vodivá pletiva) jsou na řezu znatelná pouhým okem. Archeologové nalezli na území dnešní ČR středověké dubové xylolity (lodě vydlabané z jednoho kusu kmene). Dubové dřevo si chválí řezbáři, stolaři, tesaři, stavbaři i výrobci lodí. Nejlepší schody jsou z dubového dřeva. Z dubového dřeva se často vyrábí dřevěné uhlí na topení.
Zatímco dub zimní slouží spíše jako zdroj třísla, dub letní jako zdroj dřeva. Dub letní má velmi tvrdé, těžké dřevo. Je dobře štípatelné, vhodné pro výrobu parket, nábytku a sudů, pro odolnost proti hnilobě i na vodní a pozemní stavby. Harmonuje téměř se všemi listnáči, nejmenší kontrast vytváří s borovicí. Dobře ladí s jehličnany s úzkou korunou – největší kontrast. Dobře zpevňuje hráze.
 
Od pradávných dob býval dub symbolem síly a králem lesních stromů, proto jsou listy a žaludy dodnes odznakem lesníků. Býval to strom posvátný a u Slovanů i Germánů byl zasvěcen nejvyšším bohům. Dlouhověkost dubů byla obdivována, což se projevovalo i ve starých bájích, pověstech a lidových písních. Dubům se daří hlavně na vápenité půdě, kde buď tvoří doubravy, nebo rostou majestátně jako solitéry. Stále žijící a mohutný je známý dub Oldřich na Peruci, kde už celá dlouhá staletí stojí na opukovém podloží při silnici k Slavětínu, kudy protéká voda z mohutného pramene Božena. Je stálou upomínkou na setkání knížete Oldřicha s krásnou Boženou Křesinovou, jak ji ve své Kronice české nazývá Kosmas. Stáří tohoto jedince je odhadováno na 1000 let. Obvod kmene je 760 cm a výška asi 31 m. Strom má dutý kmen, který byl naposled v roce 1993 a 1995 vandalsky vypálen.
Duby jsou skutečně obdivuhodné stromy - mohou dorůst do výšky až 40m. V mládí mají kůru hladkou, ale u letitých stromů je hluboce zvrásněná a popraskaná.
Duby jsou léčivé stromy, které pomáhaly živit lidstvo v dobách hladomorů. Pro svoje silné „vibrace“ byl dub uctíván už od doby předhistorické. Stačilo se o něj opřít, aby člověk do sebe načerpal jeho silnou energii. Magické rituály se proto obvykle konaly pod starými duby a tančívaly pod nimi čarodějnice. Náboženské modly se vyřezávaly z dubového dřeva. Z kůry či listí některých dubů lze získat barvivo pro barvení textilií a přírodních vláken (vlna, bavlna). Podle koncentrace docílíme různě odstíněné tóny teple hnědé barvy, které jsou velmi stálé. Dubové sudy dávají barvu rakiji, která v nich zraje.
Kůra dubu letního obsahuje až 20 % tříslovin, škrob, červená barviva aj. Užívá se v kožním lékařství např. při chronických onemocněních. Pro svůj vzrůst se stal dub symbolem síly a mnohé národy ho uctívaly a zasvěcovaly svým nejvyšším a nejmocnějším bohům. Staří Germáni dub zasvětili bohu blesku Thorovi. Pod rozkladitými duby obětovali bohům. Němci si zvolili dub za symbol svého národa.¨
Z obou druhů dubů (Quercus robur a Quercus petraea) se sbírá borka (Cortex quercus). Obsahuje značné množství tříslovin, zejména pak kondenzovaných tříslovin (asi 12 %) - katechiny a elagotaniny. Dále jsou přítomny flavonoidy a purpurogalin, tj. červeň dubové kůry.
 
Z dubu se také sbírají duběnky (gallae), což jsou patologické novotvary - tzv. hálky, vyskytující se na listech a větévkách dubů. Jsou způsobené parazitující larvou žlabatky listové (Cynips quercifolii). Dospělí jedinci této žlabatky poletují v květnu až červnu a samičky v této době kladou oplodněná vajíčka zespodu do žilek listů dubu. Larvy, které se vylíhnou, dráždí při svém růstu okolní pletivo, takže se vytvářejí na listech šťavnaté nedřevnatějící útvary hálky ("duběnky") tvaru koule o průměru 26 mm, které hmyz používá jako úkryt i jako potravu. Hálky jsou vždy jednokomůrkové, zpočátku zelené, později žlutě, na osluněné straně červené. Na podzim opadávají s listím. Od prosince do února se z nich líhnou samobřezí samičky, které kladou vajíčka do pupenů dubu, ty pak přetvářejí na hálky o délce až 4 mm, z nichž v květnu se líhnou samečci a samičky.
Pro farmaceutické účely se používají a více cení duběnky ještě se vyvíjející, obsahující žlabatky. Duběnky obsahují velké množství tříslovin a proto se používají k výrobě taninu nebo se jich užívá v koželužství, dříve se též používaly též k výrobě duběnkového inkoustu. V současné době je nejvíce ceněná duběnková tinktura, která má výrazné hojivé a dezinfekční účinky na zanícené dásně a sliznici.
Aplikace získávané drogy způsobí sevření a vytvoření ochranné vrstvy na místě, kde byla aplikována. Toho se využívá zejména při omrzlinách, ekzémech, hemeroidech i při pocení nohou.

01 Dub
01 Dub letní - detail báze listové čepele
01 Dub
01 Dub letní - detail plodu
01 Dub
01 Dub letní - detail pupenu
01 Dub
01 Dub letní - detail zrajícího plodu
01 Dub
01 Dub letní - nejstarší strom zámeckého parku v r. 2006
01 Dub
01 Dub letní - samičí květenství
01 Dub
01 Dub letní - samčí květenství
01 Dub
01 Dub letní .
01 Dub
01 Dub letní list
01a Du
01a Dub letní ´Cristata´ - Botanic Gardens, Kew - Londýn
01b Du
01b Dub letní ´Pectinatum´ - Arboretum Žampach
01c Du
01c Dub letní - ´Atropurpurea´
01d Du
01d Dub letní ´Argenteomarginata´ - Arboretum Žampach
02 Dub
02 Dub zimní (1)
02 Dub
02 Dub zimní - plody
02 Dub
02 Dub zimní
02a Du
02a Dub zimní ´Mespilifolia´ - Arboretum Žampach (1)
02a Du
02a Dub zimní ´Mespilifolia´ - Arboretum Žampach
03 Dub
03 Dub cer (1)
03 Dub
03 Dub cer - plod
03 Dub
03 Dub cer

03a Du
03a Dub cer ´Argenteovariegata´

(vysazen listopad 2007)

04 Dub
04 Dub uherský - plody
04 Dub
04 Dub uherský
05 Dub
05 Dub čárkolistý - plod
05 Dub
05 Dub čárkolistý - po výsadbě v r. 2006 - Arboretum Žampach
05 Dub
05 Dub čárkolistý - pupeny
05 Dub
05 Dub čárkolistý - samčí květenství
06 Dub
06 Dub černý - plod
06 Dub
06 Dub černý - po výsadbě v r. 2006 - Arboretum Žampach
07 Dub
07 Dub červený - Arboretum Žampach
07 Dub
07 Dub červený - květenství
07 Dub
07 Dub červený - plody
07 Dub
07 Dub červený - rašící květenství
08 Dub
08 Dub šarlatový - detail pupenu
08 Dub
08 Dub šarlatový - plod
08 Dub
08 Dub šarlatový
09 Dub
09 Dub bahenní - Arboretum Žampach
09 Dub
09 Dub bahenní - plod
09 Dub
09 Dub bahenní - pupeny
09 Dub
09 Dub bahenní
10 Dub
10 Dub Muehlenbergův - Arboretum Žampach
10 Dub
10 Dub Muehlenbergův - plod
10 Dub
10 Dub Muehlenbergův - pupen
11 Dub
11 Dub dvoubarevný - detail pupenu
11 Dub
11 Dub dvoubarevný - plod
11 Dub
11 Dub dvoubarevný - tříletý semenáček po výsadbě v arboretu v r. 2006
dub_velkoplody_scan.jpg
12 Dub velkoplodý - Arboretum Žampach
12 Dub
12 Dub velkoplodý - plod - detail
12 Dub
12 Dub velkoplodý - plod
13 Dub
13 Dub marilandský - plod
13 Dub
13 Dub marilandský - pupen
13 Dub
13 Dub marilandský - rašící větévka se samičím květenstvím
13 Dub
13 Dub marylandský - Royal Botanic Gardens, Kew - Londýn
14 Dub
14 Dub kaštanolistý - plod
14 Dub
14 Dub kaštanolistý
15 Dub
15 Dub zubatý - Arboretum Žampach
15 Dub
15 Dub zubatý - detail větvičky -Arboretum Žampach
15 Dub
15 Dub zubatý - plod
15 Dub
15 Dub zubatý - pupen
16 Dub
16 Dub Turnerův ´Pseudoturneri´
16 Dub
16 Dub Turnerův ´Pseudoturneri´ - Arboretum Žampach
99 Ble
99 Bledule jarní v dolním parku u Pěti dubů
99 Dub
99 Dub letní - skupina v dolním parku
99 Dub
99 Dub letní - Torymus auratus - samička při kladení vajíček na listu dubu
99 Dub
99 Dub letní - duběnky (Galla)
99 Dub
99 Dub letní - duběnky (Galla)
99 Dub
99 Dub letní - nejstarší strom zámeckého parku
99 Old
99 Oldřichův dub na Peruci - detail poškozeného kmene
99 Old
99 Oldřichův dub na Peruci

999 Du
99 Duby - tvary listu 1

[stáhnout obr]

999 Du
99 Duby - tvary listu 2

[stáhnout obr]

999 Du
99 Duby - tvary listu 3

[stáhnout obr]

     

 

 


[Více fotografií - fotogalerie arboretum]