text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_4649 IMG_4659 ___IMG_4 IMG_4636 _IMG_461 IMG_4599 IMG_4595 IMG_4211 IMG-2020 __IMG_46 IMG_4642 IMG_4647 IMG_4686 20210115 _z202012 IMG_4609 IMG_4591 _IMG_466 ____2020 IMG_4593 __IMG_46 IMG_4626 ___20201 IMG_4657 IMG-2020 IMG-2020 IMG_4635 IMG_4668 ___IMG_4 IMG_4670 IMG_4600 _z202012 IMG_4644 IMG_4633 IMG_4618 _2020120 IMG_4661 IMG_4631 IMG-2020 zIMG_459 20201231 IMG_4210
SAKURA, MANDLOŇ - PRUNUS Tisk článku    

Detail vedení poznávacího okruhu. 

TAB. 15a  [jpg]  1,5 MB  TAB.15a  [pdf]  1,5 MB


SLIVOŇOVITÉ (PRUNOIDEAE)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)


 

Podčeleď slivoňovitých zahrnuje okolo 10 rodů s přibližně 400 druhy dřevin rozšířenými v Evropě, Asii, Americe, Africe, severovýchodní Austrálii a Tichomoří. Druhově nejpočetněji jsou tyto rostliny zastoupené v Asii.

 

Typickým znakem společným pro všechny slivoňovité rostliny je tvorba plodů označovaných jako peckovice (semeno je uloženo v oplodí rozlišeném na tři vrstvy – vnitřní tvoří velice tvrdou pecku, střední je dužnatá a vnější tvoří blanitou slupku). Dále je pro tyto rostliny charakteristická přítomnost různých chemických sloučenin, mezi jinými i toxických kyanogenních glykosidů, ke kterým se řadí např. prunasin obsažený pouze ve vegetativních orgánech i dobře známý amygdalin obsažený v semenech. Některé druhy jsou pro vysoký obsah těchto látek silně jedovaté.

 

Do podčeledi slivoňovitých náleží velké množství druhů, které daly základ kulturním ovocným dřevinám a okrasným dřevinám. Většina druhů vyniká nevšední krásou a bohatstvím jednoduchých nebo plných květů. Taxonomické dělení podčeledi stále doznává změn, některé dříve odlišované rody jsou na základě genetického zkoumání příbuznosti slučovány a jiné naopak rozdělovány. Podčeleď slivoňovitých je zjednodušeně možné rozdělit na třešně, višně (Cerasus), slivoně (Prunus), střemchy (Padus), bobkovišně (Laurocerasus) a mandloně (Amygdalus) mimo které se někdy samostatně vyčleňují broskvoně (Persica) a meruňky (Armeniaca). Exempláře slivoňovitých, které si můžete v arboretu prohlédnout pocházejí z průhonické botanické zahrady a mlyňanského arboreta. 

 

Třešeň pilovitá, sakura (Cerasus serrulata) původem ze střední Číny je hlavním představitelem tzv. japonských okrasných třešní („Sato-zakura“). Přestože ve východoasijských zahradách má pěstování okrasných třešní velice dlouhou tradici (více než 1500 let), v Evropě se začaly v sadových úpravách ve větší míře používat teprve až kolem roku 1900. Sakury bezesporu patří k nejkrásnějším na jaře kvetoucím okrasným dřevinám. Zcela jedinečná je C. serrulata ´Amanogawa´ s poloplnými světle růžovými květy, která navíc zaujme svým nízkým vzrůstem (6 – 8 m) a štíhle sloupovitou korunou. Poměrně často používaným kultivarem je C. serrulata ´Kanzan´. Roubovaná na vysokém kmínku vytváří impozantní stromy s široce kotlovitými korunami, které jsou v jarním období zdobeny záplavou plných světle růžových květů.

 

Třešeň chloupkatá syn. višeň chloupkatá (Cerasus subhirtella) je stromem japonského původu s velmi hustou korunou a jednoduchými, bílými či růžovými květy. V arboretu naleznete její velice krásný kultivar C. subhirtella ´Pendula´. Dorůstá výšky pouhých 4 - 5 m, větve má štíhlé, obloukovitě převislé, v jarním období zdobené světle růžovými květy.

 

V okrasném zahradnictví nachází uplatnění mnoho dalších druhů třešní (višní). Mezi nimi je možné zmínit u nás původní třešeň ptačí (Cerasus avium – např. cv. ´Plena´) nebo třešeň mahalebku (Cerasus mahaleb), z cizokrajných pak třeba třešeň křovitou (Cerasus fruticosa - např. cv. ´Globosa´, třešeň jedoskou (Cerasus yedoensis), třešeň nikóskou (Cerasus nipponica), třešeň kurylskou (Cerasus kurilensis – např. cv. ´Brillant´), třešeň písečnou (Cerasus pumila) zakrslého vzrůstu.

 

Bobkovišeň lékařská (Laurocerasus officinalis) označovaná také jako střemcha vavřínová (Prunus laurocerasus) pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jsou to stálezelené keře až nízké stromy (2 – 6 m vysoké) s krásnými eliptickými, až 20 cm dlouhými a 6 cm širokými kožovitými lesklými listy na silných řapících. Vonné květy jsou uspořádány ve vzpřímených, až 12 cm dlouhých hroznech. Plodem je kulovitá peckovice, za zralosti černě zbarvená. Tento druh je velmi přizpůsobivý rozličným klimatickým podmínkám, nenáročný na výživu, snášející přísušek a částečně i znečištěné ovzduší. Je pěstován v nespočetném množství velice rozmanitých kultivarů (odlišných vzrůstem, velikostí, tvarem a zbarvením listů, velikostí květenství). Exempláře pěstované v arboretu byly získány jako výpěstky Arboréta Mlyňany Slovenskej Akadémie Vied.

  

Střemcha obecná (Padus avium označovaná též jako Prunus padus) je přirozeně rozšířena v Evropě a Malé Asii, a to v lužních hájích. Dorůstá rychle výšky 10 – 17 m. Má štíhlou, kuželovitou korunu. Vonné květy jsou po 20 – 40 uspořádány v  7 - 12 cm dlouhých převisajících hroznech. Plodem jsou kulovité peckovice, asi 7 mm velké, černé, lesklé, nahořklé chuti. Z přírodní formy byl vyšlechtěn velice krásný kultivar P. avium ´Colorata´. Listy jsou v době rašení hnědopurpurové, později v plné vegetaci svrchu tmavě zelené a vespod načervenalé. Vonné květy v převislých hroznech jsou zbarveny růžově. Náš exemplář tohoto kultivaru byl dovezen z průhonické botanické zahrady.


Bobkov
Bobkovišeň lékařská - Laurocerasus officinalis syn. Střemcha vavřínová - Prunus laurocerasus
Prunus
Prunus laurocerasus - plody
Střemc
Střemcha obecná - Padus avium syn. Prunus padus ´Colorata´
Třešeň
Třešeň chloupkatá syn. višeň chloupkatá - Cerasus subhirtella ´Pendula´- Arboretum Žampach
Třešeň
Třešeň mahalebka - Cerasus mahaleb
Třešeň
Třešeň pilovitá, sakura - Cerasus serrulata ´Amanogawa´- Arboretum Žampach
Třešeň
Třešeň pilovitá, sakura - Cerasus serrulata ´Kanzan´
Třešeň
Třešeň ptačí - Cerasus avium