text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_2534 IMG_9401 IMG_9565 IMG_9444 IMG_2479 IMG_2489 IMG_9522 IMG_2538 IMG_9571 IMG_9409 IMG_9560 IMG_2430 IMG_2473 IMG_9492 IMG_2516 IMG_2552 IMG_2421 IMG_2460 IMG_2501 IMG_9490 IMG_9427 IMG_9437 IMG_9466 IMG_9439 IMG_9568 IMG_2499 IMG_9539 IMG_2527 IMG_2449 IMG_9434 IMG_2411 IMG_9404 _IMG_254 _IMG_254 IMG_9555 IMG_9441 IMG_9557 IMG_2467 IMG_2496 IMG_9472 IMG_9432 IMG_9475 IMG_2416 IMG_9573 IMG_9515 10410482 IMG_2456 IMG_9569 IMG_2486 IMG_9480 IMG_9485 IMG_2445 IMG_2549 IMG_9428
SAKURA, MANDLOŇ - PRUNUS Tisk článku    

Detail vedení poznávacího okruhu. 

TAB. 15a  [jpg]  1,5 MB  TAB.15a  [pdf]  1,5 MB


SLIVOŇOVITÉ (PRUNOIDEAE)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)


 

Podčeleď slivoňovitých zahrnuje okolo 10 rodů s přibližně 400 druhy dřevin rozšířenými v Evropě, Asii, Americe, Africe, severovýchodní Austrálii a Tichomoří. Druhově nejpočetněji jsou tyto rostliny zastoupené v Asii.

 

Typickým znakem společným pro všechny slivoňovité rostliny je tvorba plodů označovaných jako peckovice (semeno je uloženo v oplodí rozlišeném na tři vrstvy – vnitřní tvoří velice tvrdou pecku, střední je dužnatá a vnější tvoří blanitou slupku). Dále je pro tyto rostliny charakteristická přítomnost různých chemických sloučenin, mezi jinými i toxických kyanogenních glykosidů, ke kterým se řadí např. prunasin obsažený pouze ve vegetativních orgánech i dobře známý amygdalin obsažený v semenech. Některé druhy jsou pro vysoký obsah těchto látek silně jedovaté.

 

Do podčeledi slivoňovitých náleží velké množství druhů, které daly základ kulturním ovocným dřevinám a okrasným dřevinám. Většina druhů vyniká nevšední krásou a bohatstvím jednoduchých nebo plných květů. Taxonomické dělení podčeledi stále doznává změn, některé dříve odlišované rody jsou na základě genetického zkoumání příbuznosti slučovány a jiné naopak rozdělovány. Podčeleď slivoňovitých je zjednodušeně možné rozdělit na třešně, višně (Cerasus), slivoně (Prunus), střemchy (Padus), bobkovišně (Laurocerasus) a mandloně (Amygdalus) mimo které se někdy samostatně vyčleňují broskvoně (Persica) a meruňky (Armeniaca). Exempláře slivoňovitých, které si můžete v arboretu prohlédnout pocházejí z průhonické botanické zahrady a mlyňanského arboreta. 

 

Třešeň pilovitá, sakura (Cerasus serrulata) původem ze střední Číny je hlavním představitelem tzv. japonských okrasných třešní („Sato-zakura“). Přestože ve východoasijských zahradách má pěstování okrasných třešní velice dlouhou tradici (více než 1500 let), v Evropě se začaly v sadových úpravách ve větší míře používat teprve až kolem roku 1900. Sakury bezesporu patří k nejkrásnějším na jaře kvetoucím okrasným dřevinám. Zcela jedinečná je C. serrulata ´Amanogawa´ s poloplnými světle růžovými květy, která navíc zaujme svým nízkým vzrůstem (6 – 8 m) a štíhle sloupovitou korunou. Poměrně často používaným kultivarem je C. serrulata ´Kanzan´. Roubovaná na vysokém kmínku vytváří impozantní stromy s široce kotlovitými korunami, které jsou v jarním období zdobeny záplavou plných světle růžových květů.

 

Třešeň chloupkatá syn. višeň chloupkatá (Cerasus subhirtella) je stromem japonského původu s velmi hustou korunou a jednoduchými, bílými či růžovými květy. V arboretu naleznete její velice krásný kultivar C. subhirtella ´Pendula´. Dorůstá výšky pouhých 4 - 5 m, větve má štíhlé, obloukovitě převislé, v jarním období zdobené světle růžovými květy.

 

V okrasném zahradnictví nachází uplatnění mnoho dalších druhů třešní (višní). Mezi nimi je možné zmínit u nás původní třešeň ptačí (Cerasus avium – např. cv. ´Plena´) nebo třešeň mahalebku (Cerasus mahaleb), z cizokrajných pak třeba třešeň křovitou (Cerasus fruticosa - např. cv. ´Globosa´, třešeň jedoskou (Cerasus yedoensis), třešeň nikóskou (Cerasus nipponica), třešeň kurylskou (Cerasus kurilensis – např. cv. ´Brillant´), třešeň písečnou (Cerasus pumila) zakrslého vzrůstu.

 

Bobkovišeň lékařská (Laurocerasus officinalis) označovaná také jako střemcha vavřínová (Prunus laurocerasus) pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jsou to stálezelené keře až nízké stromy (2 – 6 m vysoké) s krásnými eliptickými, až 20 cm dlouhými a 6 cm širokými kožovitými lesklými listy na silných řapících. Vonné květy jsou uspořádány ve vzpřímených, až 12 cm dlouhých hroznech. Plodem je kulovitá peckovice, za zralosti černě zbarvená. Tento druh je velmi přizpůsobivý rozličným klimatickým podmínkám, nenáročný na výživu, snášející přísušek a částečně i znečištěné ovzduší. Je pěstován v nespočetném množství velice rozmanitých kultivarů (odlišných vzrůstem, velikostí, tvarem a zbarvením listů, velikostí květenství). Exempláře pěstované v arboretu byly získány jako výpěstky Arboréta Mlyňany Slovenskej Akadémie Vied.

  

Střemcha obecná (Padus avium označovaná též jako Prunus padus) je přirozeně rozšířena v Evropě a Malé Asii, a to v lužních hájích. Dorůstá rychle výšky 10 – 17 m. Má štíhlou, kuželovitou korunu. Vonné květy jsou po 20 – 40 uspořádány v  7 - 12 cm dlouhých převisajících hroznech. Plodem jsou kulovité peckovice, asi 7 mm velké, černé, lesklé, nahořklé chuti. Z přírodní formy byl vyšlechtěn velice krásný kultivar P. avium ´Colorata´. Listy jsou v době rašení hnědopurpurové, později v plné vegetaci svrchu tmavě zelené a vespod načervenalé. Vonné květy v převislých hroznech jsou zbarveny růžově. Náš exemplář tohoto kultivaru byl dovezen z průhonické botanické zahrady.


Bobkov
Bobkovišeň lékařská - Laurocerasus officinalis syn. Střemcha vavřínová - Prunus laurocerasus
Prunus
Prunus laurocerasus - plody
Střemc
Střemcha obecná - Padus avium syn. Prunus padus ´Colorata´
Třešeň
Třešeň chloupkatá syn. višeň chloupkatá - Cerasus subhirtella ´Pendula´- Arboretum Žampach
Třešeň
Třešeň mahalebka - Cerasus mahaleb
Třešeň
Třešeň pilovitá, sakura - Cerasus serrulata ´Amanogawa´- Arboretum Žampach
Třešeň
Třešeň pilovitá, sakura - Cerasus serrulata ´Kanzan´
Třešeň
Třešeň ptačí - Cerasus avium