TAB. 15a [jpg] 1,5 MB TAB.15a [pdf] 1,5 MB
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Podčeleď slivoňovitých zahrnuje okolo 10 rodů s přibližně 400 druhy dřevin rozšířenými v Evropě, Asii, Americe, Africe, severovýchodní Austrálii a Tichomoří. Druhově nejpočetněji jsou tyto rostliny zastoupené v Asii.
Typickým znakem společným pro všechny slivoňovité rostliny je tvorba plodů označovaných jako peckovice (semeno je uloženo v oplodí rozlišeném na tři vrstvy – vnitřní tvoří velice tvrdou pecku, střední je dužnatá a vnější tvoří blanitou slupku). Dále je pro tyto rostliny charakteristická přítomnost různých chemických sloučenin, mezi jinými i toxických kyanogenních glykosidů, ke kterým se řadí např. prunasin obsažený pouze ve vegetativních orgánech i dobře známý amygdalin obsažený v semenech. Některé druhy jsou pro vysoký obsah těchto látek silně jedovaté.
Do podčeledi slivoňovitých náleží velké množství druhů, které daly základ kulturním ovocným dřevinám a okrasným dřevinám. Většina druhů vyniká nevšední krásou a bohatstvím jednoduchých nebo plných květů. Taxonomické dělení podčeledi stále doznává změn, některé dříve odlišované rody jsou na základě genetického zkoumání příbuznosti slučovány a jiné naopak rozdělovány. Podčeleď slivoňovitých je zjednodušeně možné rozdělit na třešně, višně (Cerasus), slivoně (Prunus), střemchy (Padus), bobkovišně (Laurocerasus) a mandloně (Amygdalus) mimo které se někdy samostatně vyčleňují broskvoně (Persica) a meruňky (Armeniaca). Exempláře slivoňovitých, které si můžete v arboretu prohlédnout pocházejí z průhonické botanické zahrady a mlyňanského arboreta.
Třešeň chloupkatá syn. višeň chloupkatá (Cerasus subhirtella) je stromem japonského původu s velmi hustou korunou a jednoduchými, bílými či růžovými květy. V arboretu naleznete její velice krásný kultivar C. subhirtella ´Pendula´. Dorůstá výšky pouhých 4 - 5 m, větve má štíhlé, obloukovitě převislé, v jarním období zdobené světle růžovými květy.
V okrasném zahradnictví nachází uplatnění mnoho dalších druhů třešní (višní). Mezi nimi je možné zmínit u nás původní třešeň ptačí (Cerasus avium – např. cv. ´Plena´) nebo třešeň mahalebku (Cerasus mahaleb), z cizokrajných pak třeba třešeň křovitou (Cerasus fruticosa - např. cv. ´Globosa´, třešeň jedoskou (Cerasus yedoensis), třešeň nikóskou (Cerasus nipponica), třešeň kurylskou (Cerasus kurilensis – např. cv. ´Brillant´), třešeň písečnou (Cerasus pumila) zakrslého vzrůstu.
Bobkovišeň lékařská (Laurocerasus officinalis) označovaná také jako střemcha vavřínová (Prunus laurocerasus) pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jsou to stálezelené keře až nízké stromy (2 – 6 m vysoké) s krásnými eliptickými, až 20 cm dlouhými a 6 cm širokými kožovitými lesklými listy na silných řapících. Vonné květy jsou uspořádány ve vzpřímených, až 12 cm dlouhých hroznech. Plodem je kulovitá peckovice, za zralosti černě zbarvená. Tento druh je velmi přizpůsobivý rozličným klimatickým podmínkám, nenáročný na výživu, snášející přísušek a částečně i znečištěné ovzduší. Je pěstován v nespočetném množství velice rozmanitých kultivarů (odlišných vzrůstem, velikostí, tvarem a zbarvením listů, velikostí květenství). Exempláře pěstované v arboretu byly získány jako výpěstky Arboréta Mlyňany Slovenskej Akadémie Vied.
Střemcha obecná (Padus avium označovaná též jako Prunus padus) je přirozeně rozšířena v Evropě a Malé Asii, a to v lužních hájích. Dorůstá rychle výšky 10 – 17 m. Má štíhlou, kuželovitou korunu. Vonné květy jsou po 20 – 40 uspořádány v 7 - 12 cm dlouhých převisajících hroznech. Plodem jsou kulovité peckovice, asi 7 mm velké, černé, lesklé, nahořklé chuti. Z přírodní formy byl vyšlechtěn velice krásný kultivar P. avium ´Colorata´. Listy jsou v době rašení hnědopurpurové, později v plné vegetaci svrchu tmavě zelené a vespod načervenalé. Vonné květy v převislých hroznech jsou zbarveny růžově. Náš exemplář tohoto kultivaru byl dovezen z průhonické botanické zahrady.
Zpracováno systémem WEBEasy od firmy TH SOFT. | Vytištěno ze stránek www.uspza.cz 10. 9. 2024, 23:31 |