| Obrazy sv. Josefa a Anny - restaurátorské prace - více z dokumentace |   |
|
Více z fotodokumentace dokumentace. STAV PŘED RESTAUROVÁNÍM SV. ANNA Obraz byl v havarijním stavu. Původní plátěná podložka byla ve velmi špatném stavu. Byla téměř zteřelá. Malba obrazu v minulosti zkrakelovala. Krakeláží je postižena malba včetně podkladu. Malba je v různě velkých ostrůvcích miskovitě prohnuta. Hloubka misek dosahovala až 4mm. V nejvíce porušených místech byla šířka krakel až 2 mm. Zde došlo pod krakelami ke zlomům plátěné podložky. Uvolněná rozpadávající se malba byla v minulosti fixována plošnými tmely a dále pak v širokých krakelách olejovou barvou, která byla ve větší míře nanesena do krakel a zatekly pod zdviženou malbu. Obraz byl nalakován. Lakování bylo provedeno velmi neodborně. Někde byl lak v souvislé vrstvě, jinde byl nanesen pouze nedbalými tahy a ulpíval jen na vrcholcích krakel. Někde byl lak i proteklý. Obraz byl napnut na nevhodný, červotočem napadený rám. Poruchy plátna byly ze zadní strany obrazu lokálně fixovány přelepy z kusů plátna a rentgenovými filmy. STAV PŘED RESTAUROVÁNÍM SV. JOSEF Obraz byl v minulosti deponován ve stejných klimatických podmínkách jako obraz sv. Anny. Poškození obrazu byla podobná. Míra poškození však byla značně větší. V horní polovině obrazu byla malba včetně podkladového plátna ve značné míře zničena. Obraz byl v minulosti opravován. Žádná z oprav neodstranila hlavní problém. Bortící se malba i s podkladovým plátnem byla fixována oboustranně. Obraz byl ze zadní strany v celé ploše podlepen novým plátnem. Propadající se malba byla ze strany přední široce přetmelována a retušována. Nejvíce bylo poškozeno nebe nad hlavou sv. Josefa. Patrné byly poruchy na hlavě sv. Josefa a jeho předloktích. Nejvíce však byla poškozena postava Ježíška. Poškození inkarnátů lze odhadnout téměř na polovinu plochy. 0braz byl nalakován stejným způsobem jako sv. Anna.
TECHNIKA MALBY OBRAZU sv. Anny a sv. Josef Obrazy jsou malovány na velmi hrubém plátně. Plátno je ručně tkáno z nepravidelně stáčených vláken. Je velmi řídké, na 1 cm je 8 až 9 vláken. Podklad obrazů je emulzní dvouvrstevný. V nátěrech na plátně byl při vyhodnocení průzkumu shledán podklad emulzí křídový bílého tónu. Podklad obsahuje křídu, sienu přírodní a stopově čerň. Tento podklad byl natírán na plátno ve více různou měrou zasychajících nátěrech. Křídový podklad se proto v nábrusech jeví místy jako vícevrstevnatá hmota. Na tuto vrstvu byl nanesen podklad další, tvořený více bělobou. V nábrusech je patrný obsah křídy, běloby, okru a černě. Tato vrstva je silně pojena olejem , který infiltroval do nižšího podkladu křídového. Na obrazu sv. Josefa je tato technologie, t.j. vrstva emulzní křídová a emulzní s bělobou, opakována ještě jedenkrát. Na dvouvrstevný emulzní podklad je provedena modelace lavírovanou barvou /viz sv. Josef rouška, sv. Josef žluté roucho, sv. Anna polostín brady/. Na této velmi tenké lazurní vrstvě je provedena základní barevná modelace v již silnějším nánosu. Tato vrstva je modelována dalšími vrstvami barev. Ve světlech s bělobou, ve stínech s hnědí a černí. Technologie malby čítá též práci s lazurními a poloprůsvitnými tóny barvy. Vrstevnatý efekt malby je patrný i opticky při prohlídce obrazu okem. Na nábrusech jsou patrné i tmely a nitrolak. Ten se uvolňoval a odnášel s sebou části přemalby nebo malby originální. /viz sv. Josef žluté roucho/ Malba obrazů je budována technologicky totožným způsobem. Způsob přípravy podkladů i malba sama jsou silně ovlivněny klasicistním slohem vídeňským. Vznik obrazů lze datovat do 2. poloviny 18. století. Při opravách obrazů bylo používáno barevných tmelů. Nejstarší je tónován červeně. Lze předpokládat, že byl užit ještě v 18. století. Autor opravy patrně pocházel z Čech. Ovlivnění tradicí bolusových podkladů červených je tu patrné. RESTAUROVÁNÍ sv. Anna a sv. Josef Obrazy sv. Anny a sv. Josefa jsou PÚ Pardubice datovány do různých časových období. Sv. Anna svým vznikem patří do 19. stol. Byl vysloven předpoklad, že obraz sv. Josefa je barokní s přemalbou autorem obrazu sv. Anny Umlaufem v 19. století. Restaurátorské práce si nejprve vyžádaly průzkum poškození a techniku malby. Stav poškození obrazů nedovoloval sondážní průzkum na malbě provést. Obrazy bylo nutné nejprve stabilizovat rentoaláží.Zkoušky ukázaly, že je nutné nejprve obrazy vyrovnat. Vyrovnání pro­vedené vodní parou se ukázalo nedostačující. Vyrovnávání bylo blokováno lakem. Zkoušky prokázaly, že jde o nitrolak. Ten byl lokálně naleptáván acetonem a posléze sejmut mechanicky. Na obraze sv. Anny se nezdařilo vyrovnat malbu tmelenou, a to především v místech, kde olejová retuš zatekla pod zdvižené hrany krakel. V těchto místech se ukázalo nutné malbu a podklad lokálně naměkčit a poté hrany miskovitě zdvižených “ker“ malby zkrojit v šířce cca 0,5 až 1 mm. Takto připravená malba byla opětně napařena vodu a poté pod tlakem rentoalována na nové plátno pomocí voskopryskyřičné směsi. Poruchy obrazu, v nichž chybělo i plátno, byly vyspraveny plátnem novým. Při nažehlení byla použita vložka = mezivrstva vlizelínu. Na obraze sv. Josefa bylo nutné odstranit vrstvu nitrolaku a tmely a nefunkční podlepové plátno užité při opravách. Pro odstraňování pláten bylo třeba přelepit malbu, což však nebylo možné před snímáním nitrolaku. V místech, kde byla malba téměř rozpadlá, bylo proto použito lokálních přelepů klihových. Při odstraňování plátna však došlo k rozpadu části malby v místech nohy Ježíška. Snímek se zbytkem malby a útržky plátna ukazuje totální destrukci plátěné podložky. Vypadlé části malby byly fixovány a budou v další pracovní etapě vráceny na své místo. Z malby byla odstraněna část tmelů. Velká většina však bude snímána až po prvním zpevnění malby voskopryskyřičnou směsí. Z malby obrazů byly před započetím restaurátorskýcn prací odebrány vzorky malby, z nichž byly pořízeny nábrusy. Sondážní prů­zkům a stratigrafický průzkum byl vyhodnocen se spoluprácí s ak. mal. Věrou Frömlovou. Všechny důležité etapy práce byly fotodokumentovány. Restaurátorská dokumentace I. etapa obsahuje 37 černobílých fotografií a 16 fotografií barevných. Rámy obrazů sv. Josef a sv.Anna jsou velmi poškozené. Dřevo jenapadeno červotočem. Vnější a vnitřní lišta priklížená ke střední části rámu se uvolňují. Klížení spojů je destruované. Stejně je vlhkem rozrušeno pojidlo křídových podkladů polychromie. Na mnoha místech bronzový nátěr těchto lišt pruží. Bronzová vrstva zde vytvořila krustu z pod níž v minulosti vypadával křídový prach rozrušených podkladových vrstev. Při prohlídce je patrné, že rámy jsou přemalovány. Nátěr střední části rámu, imitující mramor je velmi nekvalitní a stejně jako bronzové nátěry kryje defekty rámu - odřeniny a místa z nichž odpadla polychromie. Předběžný průzkum potvrdil první předpoklady. Rám je přetřen nátěrem olejové barvy. Mramorování je provedeno na jednobarevný olejový podklad. Původní polychromie je nanesena na křídový podklad. Střední část rámu je tvořena stříkaným mramorováním na šedomodrém podkladu. Vnější lišta je polychromována shodně. Na vnitřních lištách nebylo ve zkoumaných plochách nalezeno žádné zlacení. Všude byl odkryt te-ple žlutý tón. Křídový podklad je v těchto místech velmi zpráškovatělý.
RESTAUROVÁNÍ sv. Anna a sv. Josef - II. ETAPA Na začátku, druhé etapy restaurátorských prací bylo započato snímání zbytků nitrolaku, nečistot a přemaleb. Byl též řešen problém vyjmuté části obrazu v místě nohy Ježíška. Zkoušky ukázaly, že originální malba je zachována jen v torsu. Též bylo zjištěno, že bobtnání přemalby rozpouštědlem je pomalejší než bobtnání malby a podkladu obrazu. Odstraňování olejové barvy, která upevňovala jednotlivé kusy obrazu porušovalo zbytky originálu. Plochu malby na těle Ježíška nebylo možné z těchto důvodů sestavit. Velkým problémem se znovu ukázal nitrolak. Ten v mikrofilmu fixoval přemalby, nečistoty a částečně penetroval i do povrchu malby. Zpráškovatělá malba jím byla lokálně odtrhávána od pevnějších vrstev malby. /patrné na mikroprůřezích/ Snímání nevhodných nánosů bylo prováděno chemicky a mechanicky. Pro práci bylo připraveno rozpouštědlo, které nitrolak a přemalby změkčilo. Sejmutí nánosů pak bylo provedeno mechanicky skalpelem. Tento postup byl opakovaně prováděn v místech velkých nánosů. Na různých barevných plochách nitrolak nestejně penetroval do povrchu malby. Bylo nutné pracovat uvážlivě. Z tohoto důvodu byly některé plochy čištěny pouze mechanicky. Potvrzovalo se, že rozpouštědla nejrychleji nabobtnávají malbu a olejový podklad. Na ploše malby s obsahem hnědých pigmentů zkoušky snímání retuší přesahující na originál ukázaly, že snímání není možné bez narušení originální vrstvy. Zde byly drobné přemalby ponechány. / levé koleno sv. Josefa, stíny hrudníku sv. Anny, plocha v nejtmavší partii podlahy na obrazu sv. Anny/ Přestože byly oba obrazy nažehleny na nažehlovacím stole/ malba lisována podtlakem/ nepodařilo se malbu vyrovnat dokonale. Malá množství olejových přemaleb, která měla za úkol též rozlámanou malbu zpevnit a nitrolak prostoupily malbu a plátno a mechanicky bránily vyrovnání malby. Po vyčištění povrchu malby byl ještě jednou učiněn pokus o vyrovnání miskovitě prohnuté malby v některých místech obrazu. Po zažehlení ploch bylo třeba konstatovat, že výraznějšího zlepšení nelze dosáhnout. Při práci na barevné vrstvě byly na obrazu sv. Anny objeveny signatury. Iniciály J.U., datace a patrně místo vzniku obrazu se nalézají na knize pod rukama Panny Marie. Johann Umlauf pin. a datace 1846 se nachází pod vřetenem. Na obrazu sv. Josefa signatura nebyla nalezena. Během práce jak chemickou cestou /stejná doba bobtnání malby/ tak pozorováním techniky malby /vrstvení barevných tónu poloprůsvitných a lazurních v hloubkách modelace inkarnátů, / takřka schodná barevnost šatu sv. Josefa, a sv. Anny/ a v neposlední řadě charakter rukopisu malby rukou, nohou a šatu bylo možné podpořit zjištění uvedená ve zprávě o provedeném restaurátorském průzkumu techniky malby obrazů. Je možné konstatovat, že oba obrazy vznikly ve stejné době a jsou dílem jednoho autora J. Umlaufa. Datování obrazu sv. Anny je 1846 event. 1896 /hůře čitelná číslice v knize/ upřesňuje dobu vzniku obrazu. S jistotou je možné hovořit o technice malby. Na obrazech J . Umlauf užil starou tradovanou vrstevnatou techniku výstavby barevné vrstvy obrazu. Po vyčištění povrchu obrazu byl obraz vytmelen voskopryskyřičnou směsí. Retuš defektů byla provedena akvarelem. Retuše hnědí a červení byly dokončeny olejovými barvami na mezivrstvu damarového laku. Závěrečný lak obsahuje bělený vosk, damaru a polymerovaný olej. Restaurátorská zpráva obsahuje 24 fotografií. |
