| Pancíř - Jan ze Smojna - František Radvan - historie a domněnky |   |
|
Podkladový materiál pro realizaci dřevořezby pro interiér zámecké kaple sv. Bartoloměje na Žampachu
Pancíř – Jan ze Smojna - historie a domněnky
Proč tomu tak je? Nejspíš proto, že jde o postavu, která nebyla na historicko-politické scéně své doby tak zajímavá, pro všechny kronikáře, jako král a pár dalších, nejvlivnějších, postav, přestože sehrál velkou úlohu v obraně králů – jak Jana Lucemburského, tak jeho syna, Karla IV. Leč dnes se také nepíše do historických záznamů, kterýže tělesný strážce zachránil, tehdy a tehdy, život prezidenta (což se o Pancíři přece jen napsalo), natož aby byl historicky zaznamenán celý jeho život. Takže zmínky o Janu ze Smojna nacházíme právě jen v souvislosti s králi, přičemž jakékoli další práce o něm se jeví velmi spekulativní, pokud porovnáme data, uváděná v dílech o panovnících. Zatímco některé práce, zaměřené nějak na Pancíře, uvádějí příklady jeho loupežení v určitém čase, je na tentýž čas uváděno kterak bojoval a vynikal mezi milci Jana Lucemburského, stejně, jako později Karla IV. Zatímco někde je, v daném čase, uváděn jako majitel hradu Žampach, z jiných děl o historii hradů vyplývá, že byli v té době v majetku zcela jiného rodu, případně v majetku královském. Pokud pročítám různé prameny, nestačím se divit, jak Pancíř pracuje na své loupežnické slávě v době, kdy bojuje v cizině po boku Jana Lucemburského či Karla IV., jak se o tuto „slávu“ Žampašského loupeživého pána snaží v době, kdy mu hrad ani zdaleka nepatří, neboť je v té době v majetku královském, či pánů z Potštejna … Ale jak vidět, dokáže to stihnout vše. Někde asi bude chyba. Že by nebyl s milci královskými, že by nebyl pasován na rytíře za zásluhy, že by si jej králové (a hned dva) s někým pletli? Nebo naopak stihl, po návratu Karla IV. z korunovace na císaře – v Římě (duben 1355), po bitvě v Piss (květen 1355), kde chránil císaře před povstalci a měl být pasován rytířem, od léta 1355 (kdy dojeli s císařem do Prahy a měl údajně tento hrad Žampašský dostat od svého lenného pána, pana Ježka z Potštejna - za vzornou reprezentaci u krále a císaře, kterému byl hrad Žampach vrácen králem pod slibem, že nebude loupežit, jako jeho otec Mikuláš) tuto pověst dlouholetého sužovatele širokého okolí vybudovat? /V kronikách (př.Zbraslavská) jsou záznamy o drsném, loupeživém pánu ze Žampachu již dlouhá léta, ale nikde není jmenován Jan ze Smojna – ani nemohl. Hrad mu v té době zjevně nepatřil./ A to velmi rychle, neboť podle některých pramenů jej Karel IV. na hradě zdolal a pověsil již na podzim r. 1355.Podle jiných o rok později. Někde se dočítáme o tom, že Pancíř odmítl vysoký úřad u krále, jinde, že byl politicky nepříjemný mnohým z pánů, včetně Potštejnských … Může to být dokonce tak, že politika je odedávna „stejná“? Že Ježek, který nakonec, možná jako jediný, udává konkrétně jméno Pancířovo, coby jméno loupežníka ze Žampachu, v dopise Karlu IV., po jeho návratu z korunovace na císaře, v létě 1355, dává v témže čase hrad Žampašský právě Pancíři proto, aby své vlastní loupežení měl nejen na koho (před vskutku rozezleným králem a císařem) svalit, ale aby to bylo právě na někoho, kdo je jemu, i dalším, politicky nepohodlný? Mohl přitom spoléhat na prchlivost, jinak velice moudrého panovníka, která by mu nedovolila v klidu se probrat uvedenými fakty, či si je prostě jen uvědomit, nebo zjišťovat, než rozkáže vykonat popravu? Docela ano.Vždyť stížností (obecně) na loupežníka ze Žampachu leželo na jeho stole dost a jeho zlost na něho byla dostatečně známa, stejně, jako prudkost jeho reakcí v podobných (byť ne mnohých) případech. A bylo by možné se mu příliš divit? Může to tedy být i tak, že bylo před Karlem IV. sehráno divadlo, vedoucí k „justiční vraždě“, která pro její osnovatele přinesla hned několik výhod najednou? Asi nezbude, než aby si každý zájemce sehnal a co nejpozorněji prostudoval dosažitelné materiály, jako jsem to 5 měsíců dělal já. Potom již bude na něm, jaký závěr pro sebe vyvodí. Když mohli historici vyvozovat závěry tak protichůdné některým uváděným faktům, co pak zbývá nám? V mých očích je Pancíř (promiň mi, Jane ze Smojna, tu zavedenou přezdívku) rehabilitován. A není to proto, že je ze Žampachu, ale … ostatně, to si mohu nechat pro sebe, jako všichni ostatní, že? Může se to mnohým nelíbit a nemusí s tím souhlasit. Zkuste si z informací, které sami objevíte (záměrně nepíši faktů) udělat vlastní obraz o skutečnosti. Seznam pramenů: František Kožík: Kronika života a vlády KarlaIV., krále českého a císaře římského.
O autorovi:
|
