text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_3338 IMG_3324 IMG_3321 IMG_3337 IMG_3320 IMG_3327 IMG_3323 IMG_3317 IMG_3335 IMG_3322 IMG_3330 IMG_3334 IMG_3331 IMG_3332 IMG_3329 IMG_3319 IMG_3326 IMG_3342 spolecna IMG_3340 IMG_3333 IMG_3318 IMG_3341 IMG_3315 IMG_3316 IMG_3328
Pancíř - Jan ze Smojna - František Radvan - historie a domněnky Tisk článku    

Podkladový materiál pro realizaci dřevořezby pro interiér zámecké kaple sv. Bartoloměje na Žampachu


Pancíř – Jan ze Smojna - historie a domněnky
(a cílené zkomolení historie?)
H. T. František Radvan, Žampach 2006



Pokud jde o historická fakta, nejsou, dle mého názoru, vůbec přesvědčivá. A to jak pro tvrzení o jeho loupežnictví (to již vůbec ne), tak pro opak.

Proč tomu tak je? Nejspíš proto, že jde o postavu, která nebyla na historicko-politické scéně své doby tak zajímavá, pro všechny kronikáře, jako král a pár dalších, nejvlivnějších, postav, přestože sehrál velkou úlohu v obraně králů – jak Jana Lucemburského, tak jeho syna, Karla IV. Leč dnes se také nepíše do historických záznamů, kterýže tělesný strážce zachránil, tehdy a tehdy, život prezidenta (což se o Pancíři přece jen napsalo), natož aby byl historicky zaznamenán celý jeho život. Takže zmínky o Janu ze Smojna nacházíme právě jen v souvislosti s králi, přičemž jakékoli další práce o něm se jeví velmi spekulativní, pokud porovnáme data, uváděná v dílech o panovnících.

Zatímco některé práce, zaměřené nějak na Pancíře, uvádějí příklady jeho loupežení v určitém čase, je na tentýž čas uváděno kterak bojoval a vynikal mezi milci Jana Lucemburského, stejně, jako později Karla IV.

Zatímco někde je, v daném čase, uváděn jako majitel hradu Žampach, z jiných děl o historii hradů vyplývá, že byli v té době v majetku zcela jiného rodu, případně v majetku královském.

Pokud pročítám různé prameny, nestačím se divit, jak Pancíř pracuje na své loupežnické slávě v době, kdy bojuje v cizině po boku Jana Lucemburského či Karla IV., jak se o tuto „slávu“ Žampašského loupeživého pána snaží v době, kdy mu hrad ani zdaleka nepatří, neboť je v té době v majetku královském, či pánů z Potštejna … Ale jak vidět, dokáže to stihnout vše.

Někde asi bude chyba.

Že by nebyl s milci královskými, že by nebyl pasován na rytíře za zásluhy, že by si jej králové (a hned dva) s někým pletli?

Nebo naopak stihl, po návratu Karla IV. z korunovace na císaře – v Římě (duben 1355), po bitvě v Piss (květen 1355), kde chránil císaře před povstalci a měl být pasován rytířem, od léta 1355 (kdy dojeli s císařem do Prahy a měl údajně tento hrad Žampašský dostat od svého lenného pána, pana Ježka z Potštejna - za vzornou reprezentaci u krále a císaře, kterému byl hrad Žampach vrácen králem pod slibem, že nebude loupežit, jako jeho otec Mikuláš) tuto pověst dlouholetého sužovatele širokého okolí vybudovat? /V kronikách (př.Zbraslavská) jsou záznamy o drsném, loupeživém pánu ze Žampachu již dlouhá léta, ale nikde není jmenován Jan ze Smojna – ani nemohl. Hrad mu v té době zjevně nepatřil./

A to velmi rychle, neboť podle některých pramenů jej Karel IV. na hradě zdolal a pověsil již na podzim r. 1355.Podle jiných o rok později.

Někde se dočítáme o tom, že Pancíř odmítl vysoký úřad u krále, jinde, že byl politicky nepříjemný mnohým z pánů, včetně Potštejnských …

Může to být dokonce tak, že politika je odedávna „stejná“? Že Ježek, který nakonec, možná jako jediný, udává konkrétně jméno Pancířovo, coby jméno loupežníka ze Žampachu, v dopise Karlu IV., po jeho návratu z korunovace na císaře, v létě 1355, dává v témže čase hrad Žampašský právě Pancíři proto, aby své vlastní loupežení měl nejen na koho (před vskutku rozezleným králem a císařem) svalit, ale aby to bylo právě na někoho, kdo je jemu, i dalším, politicky nepohodlný? Mohl přitom spoléhat na prchlivost, jinak velice moudrého panovníka, která by mu nedovolila v klidu se probrat uvedenými fakty, či si je prostě jen uvědomit, nebo zjišťovat, než rozkáže vykonat popravu? Docela ano.Vždyť stížností (obecně) na loupežníka ze Žampachu leželo na jeho stole dost a jeho zlost na něho byla dostatečně známa, stejně, jako prudkost jeho reakcí v podobných (byť ne mnohých) případech. A bylo by možné se mu příliš divit? Může to tedy být i tak, že bylo před Karlem IV. sehráno divadlo, vedoucí k „justiční vraždě“, která pro její osnovatele přinesla hned několik výhod najednou?

Asi nezbude, než aby si každý zájemce sehnal a co nejpozorněji prostudoval dosažitelné materiály, jako jsem to 5 měsíců dělal já. Potom již bude na něm, jaký závěr pro sebe vyvodí. Když mohli historici vyvozovat závěry tak protichůdné některým uváděným faktům, co pak zbývá nám?

V mých očích je Pancíř (promiň mi, Jane ze Smojna, tu zavedenou přezdívku) rehabilitován. A není to proto, že je ze Žampachu, ale … ostatně, to si mohu nechat pro sebe, jako všichni ostatní, že? Může se to mnohým nelíbit a nemusí s tím souhlasit. Zkuste si z informací, které sami objevíte (záměrně nepíši faktů) udělat vlastní obraz o skutečnosti.
                                                                                                                                                       H. T.  František Radvan


Seznam pramenů:

František Kožík: Kronika života a vlády KarlaIV., krále českého a císaře římského.
Jiří Dudek: Střípky z minulosti i současnosti podorlicka.
František Kavka: Karel IV., historie života velkého vladaře.
Jan Linhart: Pověsti a příběhy z východních Čech.
Prokop Chocholoušek:Jan Pancéř
M.Lisická: Z českých hradů, zámků a tvrzí.
Kronika obce Žampach
Zbraslavská kronika


O autorovi:
H. T. František Radvan, Žampach - výtvarník, řezbář,......

Internetový - zdroj - zde