Popis

Postavy barokních putti tvoří protějšky a pravděpodobně kdysi byly součástí neznámého oltáře. Sochy byly nalezeny při úklidu půdy jednoho z hospodářských stavení areálu zámku. Oltář, který je nyní umístěn v zámecké kapli v Žampachu je podle důkladného ohledání jeho stavu mladší a je pravděpodobně sestaven ze zbytků barokního oltáře a mladších doplňků. Sochy andílků (podle dochované polychromie a zlacení) byly situovány na podhled a stály s největší pravděpodobností na obou stranách menzy.

Stav polychromovaných soch před opravou

Celý povrch je pokryt silnou vrstvou nečistoty. Polychromie i pozlacené partie jsou protkány sítí krakel, na mnoha místech, téměř v celé ploše, je polychromie uvolněná a místy odpadlá i s křídovou vrstvou. Měkké dřevo je mírně napadeno červotočem, ale podle výletových otvorů je zřejmé, že v současnosti ve dřevě živý červotoč není. Figury andílků jsou ze zadní části vydlabané a spolu s křídly tvoří jeden celek. Horní desky, které andílci nesou na svých hlavách, jsou sestaveny ze dvou částí, k jednomu ze soklů jsou pravděpodobně z důvodů větší stability nebo doplnění výšky později přidána zespodu prkénka.

Postup během restaurování

Nejprve byla zpevněna silně uvolněná polychromie. Proto byl krakelami pod barevnou vrstvu zapouštěn Paraloid B 72, který předzpevnil originální křídový nátěr a poté byla na stejné místo zapouštěna klihová voda. Partie, kde byla vrstva křídy s barvou zvednuta, byla po opakované aplikaci těchto materiálů za vlhka přitažena špachtlí k řezbě. Tímto způsobem byla postupně upevněna polychromie obou andílků i zlacené partie (křídla, draperie, vlasy, sokl a část destiček). Průzkumem barevných vrstev jsem zjistila, že barevná úprava povrchu řezeb byla následující: na řezbu byla položena vrstva křídy, na kterou byl namalováninkarnát ve slabé vrstvě. Zlacení bylo provedeno na červený bolus plátkovým zlatem na lesk. Později, kdy sochy již vyžadovaly opravu, byly napuštěny přes všechny nečistoty zpevňujícím nátěrem (šelakem ?). poté byly defekty široce přetmeleny emulsním křídovým tmelem a barevná vrstva opatřena okrovou olejovou přemalbou hrubého a neumělého charakteru.

Po konzultaci s PhDr.Z.Paukrtovou jsem postupně snímala výše zmiňovanou přemalbu. Tím se odkryla tmavohnědá vrstva tenkého nátěru provedeného někdy v minulosti. Ten dokonale spojil vrstvu nečistot různé síly (nejsilnější na horních partiích řezby), jak si prach postupně sedal. Tento nátěr byl obtížně snímatelný a hrozilo poškození velice tenké a křehké originální barevné vrstvy. Byl proto měkčen jen mírně a snímán mechanicky skalpelem, ne vždy se stoprocentním úspěchem. Drobné částečky tohoto nátěru místy zůstaly. Ve velké většině byly také odstraněny nepůvodní zkrakelované emulsní tmely, které nerespektovaly originál. Po tomto sejmutí přemaleb a tmelů jsem ještě znovu místy upevnila barevnou vrstvu s křídovým podkladem.

Když byla barevná vrstva původní polychromie takto očištěna, vytmelila jsem všechny její defekty křídovým tmelem a následně provedla retuš. Po jejím dokončení jsem povrch natřela běleným včelím voskem v benzinu a po vyprchání rozpouštědla jsem povrch andílků vyleštila.

Restaurováni zlacených částí

Povrch zlacených partií byl opatrně očištěn od hrubé nečistoty. Paraloidem B 72 ( 7%), zapouštěným krakelami pod zlato, byly zpevněny klihokřídové vrstvy. Uvolněné partie byly místně přilepeny klínovou vodou a původní zlato vyčištěno. Chybějící detaily řezby byly dořezány z lipového dřeva, vsazeny na patřičná místa, natrenkovány a opatřeny několika nátěry křídy. Reparovacím želízkem a smirkovým papírem jsou nové vrstvy vyrovnány do výše původního nátěru. Tato vybroušená místa jsou napuštěna klihovou vodou a natřena třemi vrstvami červeného polimentu.

Poté bylo provedeno zlacení plátkovým zlatem klasickým způsobem a po vyleštění achátem je povrchrekonstruovaného zlata patinován pemzou z důvodu sjednocení s původním zlacením.