text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_2361 _IMG_238 IMG_2383 __201912 IMG_2358 IMG_2365 IMG_2375 IMG_2379 _IMG_239 IMG_2409
SVÍDA - CORNUS Tisk článku    

Detail vedení poznávacího okruhu. 

TAB. 14c  [jpg]  1,5 MB  TAB.14c  [pdf]  1,5 MB 


SVÍDA, DŘÍN (CORNUS)

Čeleď: svídovité (Cornaceae)   Řád: dřínotvaré (Cornales) 


  

Skupinu dřínů a svíd, označovanou ve starší literatuře jako rod Cornus, je v současné době vhodnější rozdělit podle platné botanické klasifikace na dva rody a to rod dřín (Cornus) a svída (Swida). Rozdíly mezi těmito rody jsou patrné zejména v době květu, kdy dříny vykvétají drobnými květy převážně před olistěním a svídy většími květy po olistění.
 

Jak dříny tak svídy vytvářejí opadavé keře až stromy, většinou vícekmenné, rostoucí v některých případech třeba i přes 10 m výšky. Některé druhy jsou ozdobné svými výrazně červeně zbarvenými větvemi, které dříny mají většinou hranaté, svídy oblé.

 

Převážně vstřícně postavené, jednoduché listy dřínů i svíd jsou celokrajné. Drobné květy dřínů vykvétají před olistěním nebo současně s listy ve vrcholících na mladých i starších větvích a jsou buď žlutě zbarvené a pak nemají výrazné listeny, nebo jsou nenápadné a zato podepřené nápadně zveličelými a výrazně zbarvenými listeny. Bílé až žlutobílé květy svíd se objevují až po olistění na koncích letorostů ve výrazně širších květenstvích. Plody dřínů jsou červené peckovice elipsoidní i kulovité, kolem 2 – 3 cm dlouhé, svídy vytvářejí taktéž peckovice, ale drobnější (6 – 8 mm), kulaté, modročerně až bělavě zbarvené.

 

Ve zdejších parcích jsou dříny a svídy zastoupeny pěti svými druhy.

 

Z našich domácích druhů je to dřín obecný (Cornus mas). Tento druh se přirozeně vyskytuje po celé Evropě a Asii a je ve volné přírodě chráněný. Je to opadavý, 2 - 10 m vysoký, rozkladitý keř až strom, který je v zimním období poznatelný podle hranatých, na slunci načervenalých větévek. V předjaří (únor až duben) se z kulovitých pupenů vykulí velmi výrazné zlatožluté květy. Následují vejčité, až 10 cm dlouhé listy se 3 – 5 páry žilek. Plodem jsou podlouhlé, až 3 cm velké, tmavě červené peckovičky, jedlé, nakyslé, využitelné např. k výrobě marmelád či ovocných sirupů. Tento druh můžeme pozorovat v hlavním areálu a to v zastoupení okrasného kultivaru ´Elegantissima´, který má listy zčásti žlutě a růžově lemované, zčásti celé žluté.

 

Na východě USA až po severovýchodní Mexiko roste přirozeně dřín květnatý (Cornus florida), ač v domovině stromovitý, u nás často jen keř, 3 – 5 m vysoký. Tento druh je výrazný zejména květem, který je složen z drobných zelenavých kvítků, obklopených 4 bílými až narůžovělými listeny, 4 – 5 cm dlouhými. Kvete v květnu. Nápadné je též šarlatově červené až fialové podzimní zbarvení jeho listů, které jsou 6 – 15 cm dlouhé. Plody jsou elipsoidní, šarlatově červené, asi 1 cm dlouhé. Tento druh je ve zdejších parcích zastoupen kultivarem ´Cherokee Chief´, který má výrazné, tmavě červenélisteny a roste opět v hlavním areálu.

 

Podobný předešlému je z oblasti Japonska, Koree a Číny pocházející dřínovec japonský (Cornus kousa), což je poměrně bujně rostoucí keř až stromek, 2 – 10 m vysoký. Ozdobné jsou opět jeho květy, tentokrát stopkaté hlávky obklopené 4 zašpičatělými bílými nebo narůžovělými listeny. Vykvétá později a to v červnu. Listy jsou až 12 cm dlouhé, na podzim šarlatově zbarvené. Složené plody jsou růžově červené, kulovité, 2 cm široké, dužnaté a vyrůstají na dlouhých stopkách.

 

Severoamerický dřín Nuttallův (Cornus nuttallii) je ze zde zastoupených druhů nejvyšší. V domovině dorůstá až 30 m, v našich podmínkách bývá nejčastěji keřovitý. Jeho drobné květy objevující se v květnu, jsou zelenavé, obklopené většinou 6 (výjimečně 4 nebo 8) žlutobílými, až 8 cm dlouhými, listeny. Listy jsou do 12 cm dlouhé, plody elipsoidní, 1 cm dlouhé, oranžově červené. Ve zdejších parcích roste jak hlavní druh, tak jeho kultivar ´Ascona´ lišící se svými bílými listeny.

 

Jedinou svídou zastoupenou ve zdejším areálu je svída sporná (Cornus controversa), pocházející z oblasti Japonska, Číny, Koree a též severní Indie a Nepálu. Tato svída dorůstající 3 – 15 m vytváří stromovitý tvar s nízkým, krátkým kmenem a vodorovně odstávajícími větvemi. Výjimečná mezi svídami je svými střídavě postavenými listy, které můžou být až 15 cm dlouhé. V květnu až červnu se objevují bílé květy uspořádané v plochých, až 15 cm širokých květenstvích, měnících se následně v tmavě modročerné plody. V hlavním parku i horním areálu je zastoupena kultivarem ´Variegata´, ozdobným zejména bíle lemovanými listy a podzimním žlutým zbarvením.

 

Většina dřínů i svíd patří mezi dřeviny nenáročné, kterým vyhovuje slunce i přistíněné stanoviště, dříny dobře snášejí sucho, svídy je vhodnější umísťovat do vlhčích lokalit. Kromě soliterního a skupinového využití jsou vhodné třeba i k zapláštění okrajů porostů.


Dřín N
Dřín Nuttallův Cornus nuttallii
Dřín k
Dřín květnatý - Cornus florida ´Cherokee Chief´
Dřín o
Dřín obecný - Cornus mas ´Elegantissima´ - Arboretum Žampach
Dřínov
Dřínovec japonský - Cornus kousa
Svída
Svída sporná - Cornus controversa ´Variegata´- Arboretum Žampach