| PUSTORYL - PHILADELPHUS |   |
|
TAB. 14b [jpg] 1,5 MB TAB.14b [pdf] 1,5 MB pustoryl věncový (philadelphus coronarius) Čeleď: pustorylovité (Philadelphaceae) Řád: lomikamenotvaré (Saxifragales)
Rod pustoryl je zastoupen asi 75 druhy většinou opadavými, zřídka vždyzelenými, pocházejícími převážně z východní Asie a Himálaje, dále ze Severní a Střední Ameriky a okrajově též z jižní a jihovýchodní Evropy a Kavkazu. Nejběžnější představitelem tohoto rodu známých a oblíbených bohatě bíle kvetoucích keřů je pustoryl věncový (Philadelphus coronarius), zvaný též „český jasmín“ nebo „nepravý jasmín“. Jeho původ je jiho až jihovýchodoevropský a kavkazský.Svým habitem je to vzpřímeně rostoucí, široce vystoupavý a hustě větvený keř, dosahující výšky až 4 m. Jeho borka se slabě odlupuje. Větve mají narozdíl od podobného trojpuku uvnitř plnou dřeň (trojpuk je uvnitř dutý). Kořenový systém je hustě rozvětvený, ale mělce koření. Jak již bylo sděleno, tento keř zdobí zejména krásné bělavé a navíc velmi vonné květy, objevující se v dubnu až červnu, které jsou až 35 mm široké, uspořádané v hroznech. Vstřícně postavené listy jsou vejčité, oddáleně zubaté, zašpičatělé, 4 – 10 cm dlouhé. Plodem je drobná tobolka. Tento druh lze nalézt v hlavním areálu zdejšího arboreta a s ním též jeho kultivar P.c.´Aureus´, který má listy v době rašení zlatožluté. Oblíbených je i mnoho dalších kultivarů tohoto druhu, zejména plnokvětých. Pustoryl patří k nejcennějším keřům se všestranným využitím. Je vhodný do slunných i polostinných poloh. Má rád hluboké, humózní, vápenité půdy, velké sucho mu příliš nesvědčí. Ve smíšených skupinách je vhodné ho přidružit k velkolistým dřevinám. Jeho název je odvozen z řeckého philadelphos = milující sourozence, nebo od faraona jménem Ptolemaios Philadelphus, který měl za manželku svou sestru.
Za zmínku stojí i jeho použitelnost v bylinářství pro jeho účinky podporující trávení.
|
