text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_4376 IMG_4331 IMG_4272 IMG_7567 IMG_4394 IMG_4308 IMG_4299 IMG_7458 IMG_4325 IMG_4366 IMG_4359 IMG_4314 IMG_7585 IMG_7547 IMG_4269 IMG_4399 IMG_4302 IMG_4307 __202012 IMG_4291 IMG_4387 IMG_4290 IMG_4332 IMG_4401 IMG_4284 IMG_4279 IMG_7518 IMG_4316 IMG_4392 IMG_7549 ___20201 IMG_4377 IMG_7263 IMG_4389 IMG_4301 IMG_4311 IMG_7557 IMG_4323 IMG_4296 IMG_4388 IMG_4317 IMG_7604 IMG_4318 IMG_4357 IMG_7564 IMG_4304 IMG_7331 IMG_4367 IMG_4281 IMG_4333
MORUŠE - MORUS Tisk článku    

Detail vedení poznávacího okruhu. 

TAB. 11a  [jpg]  1,5 MB  TAB. 11a  [pdf]  1,5 MB


MORUŠOVNÍK (MORUS) 

Čeleď:  morušovníkovité (Moraceae) Řád:  růžotvaré (Rosales)

Morušovníky syn. moruše jsou pomalu rostoucí, dlouhověké, listnaté opadavé stromy nebo keře 3 – 15 m vysoké. Přibližně 16 druhů těchto dřevin je přirozeně rozšířeno v mírných pásmech, subtropech a tropech Asie, Afriky, Indonésie, Severní Ameriky a Jižní Ameriky. Listy jsou velmi různotvaré: celistvé nebo dlanitě laločnaté s pilovitým okrajem. Na dlouhých větvích (makroblastech) – laločnaté, na plodonosných větvičkách (brachyblastech) celistvé. Na bázi vždy srdčitě vykrojené.  Květy drobné jednopohlavné, uspořádané v samčích nebo samičích květenstvích. Plody, kterými jsou nažky obalené zdužnatělým okvětím, tvoří stopkaté válcovité souplodí nazývané moruše (vzhledem připomínají protáhlé malé ostružiny). Morušovníky podobně jako další zástupci čeledi morušovníkovitých (např. maklury, fíkusovníky) mají vyvinuto specializované vyměšovací pletivo – tzv. mléčnice (dlouhé vícejaderné nepřehrádkované buňky prostupující celou rostlinu), v němž se tvoří a hromadí latex. Tato lepkavá mléčná tekutina slouží jako ochrana před býložravci a zároveň při poškození rostliny vyplňuje a uzavírá porušené cévy.

 

Listy morušovníků se živí housenky bource morušového (Bombyx mori - motýl z čeledi bourcovitých (Bombycidae)), které se při kuklení zavinují do zámotku z hedvábných vláken. Za tímto účelem byly morušovníky vysazovány nejen v  Číně, ale též ve Středomoří a v teplých krajích střední Evropy již od 16. století. Ve střední Evropě se sklízení listů pro krmivo ještě praktikuje ve značném rozsahu ve Francii.

 

Regionálně se moruše využívají v potravinářství – vyrábějí se z nich marmelády, šťávy, mošty, morušová vína. Tmavé plody se používaly k dobarvování vína. Sušené moruše jsou zdrojem cukrů. Borka je využívána v medicíně, k výrobě textilních vláken a papíru. Morušové dřevo se používalo k výrobě vinařských sudů.

 

Morušovník bílý (Morus alba) původně patrně pocházející z centrální a severní Číny vytváří vzdušné až řídce stavěné koruny široce kulovitého tvaru. Listy široce vejčité, 6 – 20 cm dlouhé, celistvé až nepravidelně členěné, na bázi srdčité, s hrubě pilovitým okrajem. Čepel na líci hladká a lesklá, na rubu pak s chomáčky chlupů v paždí žilek. Květy drobné, jednopohlavné, uspořádané v samičích a samčích jehnědách. Zralé moruše morušovníku bílého mohou být tmavě fialově červené, purpurové, světle červené až zelenavě bílé o velikosti až 3 cm. Chuť mají nasládlou, nevýraznou. V jižní a střední Evropě byla vysazována zřejmě již od 11. století. Z přírodní formy tohoto druhu byly vyšlechtěny zajímavé okrasné kultivary, mezi nimž lze jmenovat např. ´Laciniata´ s listy pravidelně hluboce členěnými a ´Nana´ rostoucí v podobě malého kulovitého hustého keře s pravidelně laločnatými listy. V arboretu si můžete prohlédnout exemplář kultivaru ´Pendula´ s deštníkovitou korunou s dlouhými až k zemi převislými větvemi.

 

Na jižní Moravě a na Slovensku se pěstuje také morušovník černý (Morus nigra), jehož moruše jsou 2 - 4 cm dlouhé, vždy temně purpurové, chuťově mnohem výraznější, sladce kyselé. Tento druh pochází ze západní Asie (patrně Íránu). Do Evropy byl dovezen r.1548 jako ovocný strom. Jsou to košaté stromy 6 – 10 m vysoké, dožívající se úctyhodného stáří. Velmi staré stromy se v kmeni rozvracejí a rozpadají, čímž nabývají na zajímavosti. Listy mají široce vejčité, 8 – 20 cm dlouhé, na bázi hluboce srdčité. Listová čepel tuhá, na líci drsná, na rubu hlavně na žilnatině chlupatá. Na bujných letorostech se tvoří listy třílaločné (tvarem podobné listům vinné révy).
Morušovník bílý - Morus alba - Pendula - Arboretum Žampach
Morušovník bílý - Morus alba - Pendula - Arboretum Žampach
Morušovník bílý - Morus alba - Pendula - list - Arboretum Žampach
Morušovník bílý - Morus alba - Pendula - list - Arboretum Žampach
Morušovník bílý - Morus alba - plody - Arboretum Žampach
Morušovník bílý - Morus alba - plody - Arboretum Žampach
Morušovník černý - Morus nigra - list na bujném letorostu
Morušovník černý - Morus nigra - list na bujném letorostu
Morušovník černý - Morus nigra
Morušovník černý - Morus nigra