| BŘESTOVEC - CELTIS |   |
|
TAB. 11b [jpg] 1,5 MB TAB. 11b [pdf] 1,5 MB BŘESTOVEC (CELTIS) Čeleď : jilmovité (Ulmaceae) Řád: kopřivotvaré (Urticales) Břestovce jsou stromy a keře příbuzné našim jilmům. Podobnost zástupců těchto rodů je patrná ve stavbě květů, v utváření listů (asymetrické, protáhle zašpičatělé, s výrazně pilovitými okraji) a v jejich uspořádání na větvičkách (střídavé, dvouřadě rozčísnuté). Na podzim se zbarvují v jasných odstínech žluté. Květy mají drobné, nenápadné. Plody jsou do 2 cm velké jednosemenné peckovice kulovitého tvaru vyrůstající jednotlivě na dlouhých stopkách. Slupka plodu je tuhá, dužnina tenká, sušší, sladká avšak u většiny druhů mírně trpké chuti. Silnostěnné pecičky jsou velice tvrdé, na povrchu vrásčité. Zralé plody obyčejně bývají těmně purpurové nebo modročerné. Na stromech vytrvávají i po opadu listů a během zimy slouží jako potrava ptákům a drobným savcům. Jsou i pro člověka jedlé a ačkoliv se vydatností a šťavnatostí dužniny nemohou rovnat např. třešním nebo slivoním, v některých zemích či regionech světa jsou celkem oblíbenou pochutinou. Z archeologických nálezů je zřejmé, že těmito plody se celkem hojně živili naši pravěcí předkové (nejstarší jeskynní nálezy z doby před 500 tisíci let). Okolo 60 druhů břestovců je rozšířeno v tropickém, subtropických a okrajově i mírných pásmech celého světa. Jsou to rostliny teplomilné, v mládí velice citlivé k mrazu. V našich podmínkách je možné pěstovat jenom několik nejodolnějších druhů.
V arboretu máte možnost zhlédnout břestovec západní (Celtis occidentalis) pocházející ze Severní Ameriky (východní pobřeží, centrální část USA, okrajově jižní část Kanady). Tyto stromy dorůstají výšky okolo 20 m a vytvářejí rozložitou korunu. Listy jsou 5 – 12 cm dlouhé, široce i úzce vejčité až vejčitě kopinaté, dlouze zašpičatělé, na bázi nesouměrné, oble vykrojené nebo široce klínovité, s hrubě pilovitými okraji. Listová čepel na svrchní straně lysá, vespod jen na žilkách chlupatá. Plody okolo 1 cm velké, na dlouhých převislých stopkách, tmavě oranžové až oranžovohnědé, za zralosti těmně purpurové nebo modročerné.
V jižní a jihovýchodní Evropě, v mírném pásmu Asie a ve východní Indii je rozšířen břestovec jižní (Celtis australis). Mdle sladké plody tohoto břestovce jsou velikosti plané třešně a jejich zbarvení je proměnlivé (žluté, oranžové, hnědé, temně purpurové až černé). Stromy jsou pěstovány pro své košaté a rozložité koruny poskytující v horkém sluněčném počasí příjemný stín. V Řecku, Španělsku a Indii se jeho plody běžně konzumují.
|
