PABUK - NOTHOFAGUS |
PABUK, BUKOVEC (NOTHOFAGUS) Čeleď: Bukovité (Fagaceae) Řád: Bukotvaré (Fagales)
Pabuky jsou dřeviny, se kterými nemáme možnost se setkat ve volné přírodě severní polokoule a které ani v parcích a zahradách střední Evropy nepatří mezi příliš často pěstované. Přirozeně se tyto dřeviny vyskytují pouze v nejižnější části Jižní Ameriky, Austrálii, Tasmánii, Novém Zélandu, Nové Guinei a Nové Kaledonii.
Pabuky jsou na jižní polokouli obdobou buků (Fagus sp.) rostoucích na polokouli severní (buky přirozeně rozšířené v mírném pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky). V podstatě se jedná o dva zástupce čeledi bukovitých, kteří se v různých geografických oblastech navzájem nahrazují.
Rod pabuk zahrnuje okolo 35 druhů stálezelených nebo opadavých stromů a keřů, s celokrajnými až pilovitými listy povětšinou menších rozměrů (maximálně 10 cm dlouhé). Květy jednopohlavné, drobné, nenápadné. Plody jsou ploché nebo trojhranné nažky usazené po 2 – 7 v laločnaté číšce.
V arboretu je možné si prohlédnout pabuk antarktický (N. antartica), který vytváří přirozené lesní porosty v jižní Argentině a jižním Chile až po Ohňovou zemi. V domovině dosahuje obvykle výšky 10 – 25 m,v horských polohách roste v podobě zakrslých porostů připomínajících naši borovici kleč. V našich podmínkách tvoří většinou řídký, malebný, 3 - 5 m vysoký keř trochu strnulejšího vzhledu. Nezaměnitelné listy se zvlněnými okraji jsou lesklé, hustě nahlučené, jednoduché, mělce laločnaté, pilovité, zprohýbané (jakoby pomačkané), 2 – 4,5 cm dlouhé, středně zelené, na povrchu s lepkavou nasládle vonící voskovou vrstvou. Postranní větvičky se zajímavě větví do jedné roviny a jejich struktura bývá někdy přirovnávána k tvaru "rybí kosti". Borka je zdobena typickými bílými lenticelami ve tvaru vodorovných čárek. Při rašení během dubna nás překvapí příjemnou balzámovou vůní, v podzimu žlutou barvou listí a v zimě zajímavým, někdy až pitoreskním tvarem pokroucených kmínků a spodních větví
Pabuk se pro svou teplomilnost sice u nás nikdy nestane základní kosterní dřevinou, ale v teplých polohách může zpestřit třeba vřesoviště, bude se dobře vyjímat jako nezvyklá solitéra, lze využít v řídkých skupinkách a může být dokonce použit i do stříhaného živého plotu, nebo také jako součást mobilní zeleně. Některé malolisté druhy nacházejí uplatnění též jako vhodný rostlinný materiál pro pěstování bonsaí.
V arboretu byl také vysazen druh Nothofagus procera, který se odlišuje také tvarem listu. |