Rod vilín zahrnuje 6 druhů rozšířených v Severní Americe a východní Asii.

Tento významný rod hlavně v předjaří kvetoucích opadavých rozložitých keřů nebo nízkých stromků svým vzhledem připomíná lísku. Je pomalu rostoucí.

Jednoduché, nesouměrné, nepravidelně zubaté listy, na podzim vybarvující do žluta až červena, jsou též velmi podobné lísce. Květy jsou oboupohlavné, vonné, složené ze čtyř velmi úzkých a pokroucených žlutavých korunních plátků, uspořádaných v chomáčcích. Zejména v květech spočívá krása těchto dřevin, neboť se objevují převážně v předjaří, výjimečně na podzim. Plody dřevnaté tobolky.

V parcích arboreta Žampach je vilín zastoupen čtyřmi svými druhy. Jsou to zejména východoasijské druhy jako vilín měkký (Hamamelis mollis), který dorůstá výšky 3-5 m (v domovině až 10 m), s listy oboustranně plstnatými, květy zlatožlutými vykvétajícími ještě před olistěním v únoru až březnu podobně jako u vilínu japonského (Hamamelis japonica), který vyroste u nás pouze 2-3 m (v domovině také až 10 m) a má listy oboustranně zelené, mírně lesklé. Křížením těchto druhů vznikl vilín prostřední (Hamamelis x intermedia), vysoký 3-4 m, s listy na rubu chlupatými a květy opět žlutými. Od tohoto druhu je vyšlechtěno nejvíce kultivarů (okolo 30) s různou barvou květů (červené, červenooranžové, oranžové). Z amerických vilínů je zde zastoupen vilín viržinský (Hamamelis virginiana), 5 m vysoký, s listy lysými, který kvete jako jediný vilín ve zdejším parku na podzim a to ještě olistěný nebo při opadu listů v září až říjnu opět žlutými, nyní ale silně vonnými květy.

Vilíny žádají dobrou, středně vlhkou, nevápenatou půdu, snášejí mírný polostín. Vysazují se vždy s kořenovým balem.

Američtí indiáni používali vilín viržinský jako léčivku a využívali zde zejména jeho antiseptické a stahující účinky.

Vilín měkký - plody - Arboretum Žampach	Vilín měkký	Vilín prostřední	Vilín viržinský