Rod jedlovec je rozdělen na asi 10 druhů rozšířených v mírném pásmu Severní Ameriky a východní Asie.

V našich parcích je nejčastěji zastoupen jedlovec kanadský (Tsuga canadensis). Jedná se o vždyzelené jehličnaté nepravidelně větvené stromy v dospělosti s široce kuželovitou korunou, s odstávajícími, na konci převislými větvemi, podobné smrkům nebo jedlím. Výška 15 až 30 m. Má bohatě větvený kořenový systém, s dlouhými vedlejším kořeny, dobře kotvící dřevinu v půdě.

Zploštělé a stopkaté jehlice jsou 8-18mm dlouhé, svrchu tmavě zelené, lesklé, na rubu se 2 bělavými pruhy průduchů, na konci zaokrouhlené, boky jemně pilovité. Květy jsou jednopohlavné, samčí šištice úžlabní, samičí na konci loňských větévek. Drobné (15-25 mm dlouhé), nerozpadavé šišky na konci těchto postranních větviček zrají prvním rokem a na stromě vytrvávají po vypadání semen několik let.

V parcích arboreta Žampach je možné si prohlédnout také krásný kultivar s dlouze splývajícími větvemi ´Pendula´.

Jedlovec kanadský je v Evropě pěstován již od r. 1736. Vyžaduje vlhčí ovzduší a živné, hlubší, vlhčí půdy. Protože dobře snáší zástin, hodí se k vytvoření výplňového patra. Lze ho použít i na střihané živé ploty.

Dřevo jedlovce, které je měkké ale trvanlivé, je využíváno ve své vlasti podobně jako u nás dřevo smrkové, zejména ve stavebnictví a papírenském průmyslu. Z kůry se získává tříslo a z mladých větévek olej.

V třetihorách rostly jedlovce také v Evropě (Polsko, Západní Karpaty).

JEDLOVEC KANADSKÝ, Arboretum Žampach

JEDLOVEC KANADSKÝ