Modřínovité tvoří v čeledi borovicovitých samostatnou skupinu. Je to vývojově velmi stará podčeleď se třemi rody: modřín, pamodřín a cedr.

Rod modřín zahrnuje asi 10 druhů rostoucích v chladnějších oblastech mírného pásma severní polokoule, které místy zasahují až za polární kruh, v jižních oblastech se vyskytuje pouze v horách.

Modřín vytváří jehličnaté, opadavé stromy s řídkou a vzdušnou korunou, 35 až 50 m vysoké, které jsou rychle rostoucí a dlouhověké. Jejich koruna jev dospělosti vejčitě kuželovitá, méně pravidelná než v mládí, někdy až bizarně uspořádaná, světlá. Kůra je velmi silná, rozpraskaná, u dospělých jedinců dosahuje tloušťky až 10 - 20 cm. Modříny zpravidla vytvářejí mohutný kůlový kořen, který však brzy zakrňuje a je nahrazen silnými postranními kořeny, které se daleko rozvětvují a dřevině zajišťují značnou stabilitu.

Vedle normálních výhonů vytváří modřín i silně zkrácené větvičky, tzv. brachyblasty. Každoročně opadávající jehlice jsou velmi měkké, ploché, do 30 mm délky vyrůstající v chomáčcích po 15 až 50 na brachyblastu. Krása modřínu vyniká nejenom na jaře, kdy je zbarvení jehlic svěže zelené, ale i přes léto, kdy barvu podrží a na podzim, kdy se barví zlatožlutě. Každoroční shoz jehličí u modřínů napomáhá jejich větší odolnosti vůči škodlivinám zachyceným z našeho ovzduší, které se tak nehromadí ve dřevě. Květy jsou jednopohlavné, samčí na konci bezlistých brachyblastů drobnější, převislé, žlutě zbarvené, samičí na konci olistěných brachyblastů vzpřímené, nápadně do červena zbarvené. Plody jsou nerozpadavé, vzpřímené, podlouhle vejčité šištice 1,5 – 4 cm dlouhé vytrvávající na stromě několik let.

V parcích arboreta Žampach je rod modřín zastoupen dvěma svými druhy a jejich vybranými kultivary. Jedním z těchto druhů je i náš domácí modřín opadavý (Larix decidua).

Modřín opadavý, evropský (Larix decidua, europaea) má areál svého přirozeného výskytu v alpské a karpatské oblasti (ve výškách 1000 až 2500 m n.m.), v naší republice je původní v oblasti Moravy (podle doložených historických dokumentů na východ od Hrubého Jeseníku) v nadmořských výškách 400 až 1500 m n.m. Na zbytku našeho území brzy zdomácněl díky lesnickému využití. Přesný areál původního rozšíření tohoto modřínu nelze přesně určit kvůli jeho překrytí umělými výsadbami lesa. Dosahuje výšky až 50 metrů a stáří 500 i více let. Roste nejrychleji ze všech modřínů, v mládí dokonce nejrychleji ze všech jehličnanů (ve stáří 5-20 let je schopen vytvářet přírůstky až 1 m ročně). Charakteristický je svou kuželovitě vejčitou nepravidelnou korunou a výraznými žlutavými lysými letorosty. V našem parku můžeme pozorovat některé zajímavé kultivary, zejména: ´Pendula´, který má převislé větve a korunu často s více vrcholy a kultivar ´Repens´, který je poléhavý, podobný předchozímu kultivaru s tím rozdílem, že bez opory by nikdy nevytvářel vlastní vzpřímený vrchol, jeho větve by pak byly schopny se plazit i desítky metrů do šířky.

Dalším, v našem parku zastoupeným druhem je modřín japonský (Larix kaempferi, leptolepis). Pochází z Japonska a odlišuje se od předešlého širší, řidší korunou a v detailu pak červenohnědými letorosty, díky kterým je snadno rozeznatelný zejména v zimě. Další rozdíly lze hledat ve tvaru šištic, jejichž plodní šupiny mají okraj zpět zavinutý (jako plný květ růže). I tento druh je vysazován lesnicky s ohledem na své mimořádné růstové vlastnosti, i u něho jsou pěstovány převislé kultivary.

V našem arboretu si můžete prohlédnout další okrasné kultivary těchto druhů modřínů s jiným zbarvením jehlic.

Ke svému životu potřebuje modřín otevřenou polohu s proudícím vzduchem. Nejlépe se mu daří ve vyšších, vlhčích polohách, přednost dává vápenatým lokalitám. Má rád slunné stanoviště, značně trpí zastíněním. Vzrůst do výšky vrcholí kolem 20 let, po 60 letech slábne a trvá přes 100 let. Růst do síly trvá téměř neomezeně, takže na vhodných stanovištích modřín dosahuje neobyčejných rozměrů.
Modřínové dřevo je velmi pevné a pružné, trvanlivé i pod vodou a lehké. Je cenným dřevem stavebním i nábytkovým, je schopné nahradit dubové dřevo. Dobře snáší pravidelný řez, lze ho proto využít i na tvarované živé ploty.
V odolnosti proti trouchnivění, v tvrdosti a tlaku se modřínu nevyrovná ani borovice. V Dunaji byly objeveny zbytky mostu, postaveného v dobách císaře Trajána, který byl v provozu téměř 1700 let. Mostní pilíře dlouhodobým působením vody tak ztvrdly, že se o ně lámaly i kovové vrtáky. Na modřínových pilotách stojí i italské Benátky, byl na nich vystavěn také Petrohrad.

Modříny jsou miláčky horských rusalek. Rády tančí v jemně zelených závojích pod těmito světlými stromy. V pohádkách a pověstech z oblasti Allgau se často mluví o těchto vílách, jež se tisícinásobně odvděčí lidem, kteří jim pomohli. Modřín byl též považován za sídlo dobrých ženských duchů a proto byl v Alpách s oblibou pěstován poblíž usedlostí. Kus modřínové kůry zavěšený kolem krku chrání před zlým pohledem a očarováním.

V roce 2007 bylo nutné v našem horním zámeckém parku skácet mohutný modřín opadavý, který uhynul v důsledku poškození zásahem blesku (stáří 149 let).

Modřín japonský - Arboretum Žampach	Modřín japonský ´GRAY PEARL´ - Arboretum Žampach	Modřín japonský, šišky - Arboretum Žampach	Modřín opadavý - strom v horní m parku - uhynulý po zásahu bleskem v r. 2006, v parku vysazen  r. 1857
Modřín opadavý