text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_3338 IMG_3324 IMG_3321 IMG_3337 IMG_3320 IMG_3327 IMG_3323 IMG_3317 IMG_3335 IMG_3322 IMG_3330 IMG_3334 IMG_3331 IMG_3332 IMG_3329 IMG_3319 IMG_3326 IMG_3342 spolecna IMG_3340 IMG_3333 IMG_3318 IMG_3341 IMG_3315 IMG_3316 IMG_3328
CEDR - CEDRUS Tisk článku    
Detail vedení poznávacího okruhu. 
TAB. 8b  [jpg]  1,5 MB  TAB. 8b  [pdf]  1,5 MB

CEDR (CEDRUS)
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)  Řád: jehličnatotvaré (Pinales)

Rod cedr je modřínu podobný i příbuzný rod, lišící se zejména neopadavými jehlicemi. Jeho 4 druhy jsou rozšířeny v horských oblastech při Středozemním moři (severní Afrika, Kypr, střední Východ) a Himálaji. Cedry jsou mohutné, majestátní stromy dorůstající výšky až 75 m, pomalu rostoucí, dlouhověké, dožívající se až 3000 let. Koruna bývá zpočátku kuželovitá, v dospělosti široce rozložitá s větvemi nepravidelně uspořádanými. Obvod některých kmenů měří až 12 m. Mohutný kořenový systém dřevině zajišťuje značnou stabilitu.

Podobně jako modřín a pamodřín, i cedr vytváří kromě normálních výhonů také silné zkrácené větvičky, tzv. brachyblasty. Jehlice jsou 15 až 30 mm dlouhé, troj až pětihranné, vyrůstají na brachyblastech po 20 až 40 a vytrvávají na stromě 3 až 6 let, ve srovnání s modřínem jsou dosti tuhé, ostře špičaté, tmavozeleně zbarvené. Květy jednopohlavné, samčí válcovité, vzpřímené, cca 5 cm dlouhé, samičí vejčité, napurpurovělé, cca 1,5 cm dlouhé, vyrůstají na brachyblastech s jehlicemi. Cedry na rozdíl od všech ostatních jehličnanů rozkvétají až na podzim. Šištice jsou vzpřímené, vejcovité až soudečkovité, 6 až 12 cm dlouhé, na vrcholu uťaté, velmi tvrdé. Jsou charakteristické těsně přitisklými, velmi širokými šupinami. Zrají druhým až třetím rokem, kdy se také na stromě rozpadají. Plodní šupina obsahuje 2 semena.

V  areálu arboreta Žampach si můžete cedry prohlédnout, včetně jejich zajímavých okrasných kultivarů.

Cedr atlaský (Cedrus atlantica) pochází z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku. V domovině dosahuje výšky 20 až 40 m. Relativně je nejotužilejší ze všech cedrů. Větší mrazuvzdornost je u něho dána voskovou vrstvou pokrývající jehlice, kteráje ochranou před důsledky větších výkyvů teplot. Současně však dodává stromů krásného vzhledu. Jeho habitus je v porovnání s ostatními druhy užší, což je dáno zejména šikmo nahoru vystoupavými větvemi, jeho typický vzhled též dokresluje zcela vzpřímený vrchol. Jehlice tohoto druhu cedru jsou většinou kratší než 25 mm a ve svazečcích po 30-40. V našem parku můžeme pozorovat kultivar ´Glauca´, který má šedomodré zbarvení jehlic a hustější větvení než základní druh.

Podobným druhem, jehož vyobrazení je na libanonské státní vlajce, je cedr libanonský (Cedrus libani), původem z Malé Asie (pohoří Taurus a Antitaurus) a Středního východu (pohoří Libanon). K mrazům je choulostivější. Habituelně se odlišuje od předešlého především vodorovně postavenými větvemi a terminálním výhonem ohnutým do strany, což dodává tomuto druhu širší vzhled. Charakteristický je ve stáří svou široce deštníkovitou korunou a tlustým kmenem již v malé výšce nepravidelně rozvětveným. Jehlice jsou oproti předchozímu druhu poněkud delší až 35 mm, špičaté, ve svazečcích po 10-20. Roste rychleji. Kmeny nejstarších exemplářů tohoto druhu (u Bscharri v Libanonu) měří až 12 m v obvodu a jejich stáří je odhadováno na 2000 – 3000 let.

Na tomto stanovišti naleznete také cedr himálajský (Cedrus deodara), kultivar ´Pendula´ s převislým zavětvením. Tento to je v našich podmínkách ještě více choulostivým druhem. Větve základního druhu tohoto cedru jsou vodorovně postavené, vrcholový výhon i konce větviček obloukovitě převislé, hustě chlupaté. Jehlice má tenké, rovné, až 50 mm dlouhé ve svazečcích až po 30. Je malá pravděpodobnost dožití se vyššího věku tohoto druhu na našem území.

Cedry jsou světlomilné dřeviny vyžadující teplé léto. V našich podmínkách jsou citlivější na mráz, jejich lepší mrazuvzdornost lze však zajistit na podzim suchým stanovištěm (výsadba na svahy nebo drenážní vrstva), čímž je dosaženo vyzrávání kořenů a tím i lepší odolnosti.
Má aromatické dřevo, vůní připomínající dřevo jalovce, netrouchniví a není napadáno hmyzem. V dobách antiky se jménem kedros označovaly všechny pryskyřičné aromatické stromy. Patří k nim například i borovice limba, jejíž jedlá semena se začala běžně nazývat tzv. cedrové oříšky, zatímco semena pravých cedrů jsou zcela nepoživatelná.

V biblických dobách dal král Šalamoun z vonného dřeva libanonského cedru postavit chrám ochromující svou velkolepostí. V té době byla celá horská pásma pokryta cedrovými háji, ale lidé byli příliš nenasytní po jeho rudohnědém, tvrdém a trvanlivém dřevu a zhotovovali z něho např. lodě, rakve, nábytek. Věděli, že jeho vůně odhání hmyz. Cedrová silice sloužila i k mumifikování. Keltové určili dny cedru na 14. až 23. srpen a 9. až 18. únor. Lidé narození ve znamení cedru míří bděle a s rozmyslem k naplnění svého osudu a svou vyrovnanost udržují jak v úspěchu tak v neúspěchu. Cedr je s oblibou využíván v aromaterapii jako celkově posilující a utěšující prostředek, používá zejména k uvolňování křečí a hlenů. Cedrová esence zahřívá a harmonizuje jako všechny jehličnany.



Cedr a
Cedr atlaský - Arboretum Žampach
Cedr a
Cedr atlaský ´Glauca´- Arboretum Žampach
Cedr a
Cedr atlaský ´Glauca´- Royal Botanic Gardens, Kew - Londýn, 2005
Cedr a
Cedr atlaský ´Glauca´- Royal Botanic Gardens, Kew - Londýn, 2005
Cedr a
Cedr atlaský
Cedr h
Cedr himálajský ´Pendula´- Arboretum Žampach


[Více fotografií - fotogalerie arboretum]