function urlParam(name){ var results = new RegExp('[\\?&]' + name + '=([^&#]*)').exec(window.location.href); if(results) return results[1] || 0; else return ''; } if(urlParam('view') == 'full'){ } if(urlParam('view') == ''){ // } text1
Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_8438 IMG_8391 IMG_8392 IMG_8129 IMG_8326 IMG_8396 IMG_8121 IMG_8176 IMG_8267 IMG_8243 IMG_8091 IMG_8262 IMG_8305 IMG_8149 IMG_8288 IMG_8404 IMG_8227 IMG_8295 IMG_8112 IMG_8232 IMG_8431 IMG_8359 IMG_8435 zo_2025_ IMG_8426 IMG_8377 IMG_8116 IMG_8273 IMG_8224 IMG_8424 IMG_8081 IMG_8099 IMG_8405 IMG_8403 IMG_8366 IMG_8393 IMG_8138 IMG_8398 IMG_8208 IMG_8322 IMG_8198
KORKOVNÍK - PHELLODENDRON Tisk článku    

Detail vedení poznávacího okruhu. 
TAB. 4b  [jpg]  1,5 MB  TAB. 4b  [pdf]  1,5 MB


KORKOVNÍK (PHELLODENDRON)

Čeleď: Routovité (Rutaceae) Řád: Bukotvaré (Fagales)


Deset druhů tohoto rodu je rozšířeno ve východní Asii. Typickým znakem korkovníků, od kterého byl odvozen jejich rodový název, je tvorba silně ztlustlé, korkovité, hluboce rozpukané borky (z řeckého phelos = korek a dendron = strom). Borka poskytuje korek ve vrstvě silné až 6 cm, jeho množství a kvalita však neumožňují významnější využití a zpracování. Botanicky se řadí do čeledi rostlin routovitých (Rutaceae), k jejímž zástupcům patří např. dobře známé citrusy a z naší přírody třemdava bílá či routa vonná.

V našich podmínkách je nejčastěji pěstován korkovník amurský (Phellodendron amurense) původem z Poamuří, Mandžuska a severovýchodní Číny. Jsou to krásné dekorativní stromy s  dlouhými lichozpeřenými listy, které jsou při pohledu proti světlu znatelně prosvítavě tečkované a na podzim se nádherně vybarvují do zlatožluta. Plodem je kulatá, temně modrá, cca 1 cm veliká peckovice. Listy i plody po rozemnutí silně voní po terpentýnu. Celá rostlina je silně aromatická, obsahuje množství alkaloidů, esenciálních olejů a flavonoidů. Obvykle vytvářejí krátký kmen rozvětvující se nízko nad zemí ve více silných, do široka rozložených větví. Dříve byl hospodářsky využíván k získávání korkové drtě.

Korková vrstva je součástí borky všech dřevin, jen její množství a forma u jednotlivých druhů jsou značně odlišné. Buňky korkového pletiva jsou mrtvé, bez vody, vyplněné vzduchem či jinými plyny nebo pryskyřicemi a tříslovinami. Jejich buněčné stěny jsou impregnoványzvláštní, vosku podobnou látkou (suberin), a to tak dokonale, že jimi nemůže proniknout voda ani plyn. Díky těmto vlastnostem korková vrstva chrání vnitřní části dřevnatých stonků před vodními ztrátami, nepříznivým působením nízkých a vysokých teplot, teplotními výkyvy, parazity a ohryzem zvěří. Ze středoevropských dřevin vytvářejí nápadné korkové lišty na mladých větvičkách např. javor babyka, jilmy a brsleny.V západním Středomoří je k získávání korku intenzivně využíván dub korkový (Quercus suber), jehož korková vrstva v borce je podstatně mohutnější.Z příbuzenstva korkovníku je rod křídlatec (ptelea) – více se o něm můžete dozvědět na stanovišti č.1.


Korkov
Korkovník amurský - Phellodendron amurense, borka, Arboretum Žampach
Korkov
Korkovník amurský - Phellodendron amurense, kvetoucí větévka
Korkov
Korkovník amurský - Phellodendron amurense, plody
 

[Více fotografií - fotogalerie arboretum]