| CYPŘIŠOVITÉ - CUPRESSACEAE |   |
|
CYPŘIŠOVITÉ (CUPRESSACEAE) Čeleď: Cupressaceae (cypřišovité) Řád: Cupressales Vývojově velmi stará čeleď obsahující 15 rodů, které čítají na 130 druhů keřů nebo stromů, z nichž je vyšlechtěno několik set kultivarů. Některé dnes žijící rostliny lze ztotožnit s nalezenými fosilními dřevy rostlin z doby třetihorní (tj. z geologické éry zhruba 60 mil. let dlouhé, zahrnující rozvoj savců na zemi). Listy cypřišovitých rostlin jsou jehlicovité nebo šupinovité. U mladých rostlin některých druhů bývají výrazně odlišné od listů rostlin dospělých (tzv. juvenilní formy rostlin) a vývojově přecházejí většinou od listů jehlicovitých k šupinovitým. Správné taxonomické zařazení jednotlivých rostlin proto vyžaduje detailní a všestrannější zkoumání. Šišky jsou malé dřevnaté nebo zdužnatělé (jalovec). V arboretu si můžete prohlédnout zajímavé exempláře zastupující jednotlivé rody této čeledi. ♣ ROD ZERAVINEC: Zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) /1/, původ – Japonsko, horské a podhorské lesy. Nápadným znakem tohoto druhu je drsná, jakoby rozdrásaná kůra a ploché větévky široké 5-8 mm, s listy šupinovitými, svrchu leskle tmavozelenými, vespod s nápadnými bílými skvrnkami (průduchy). ♣ ROD ZERAV: Zerav západní, túje západní (Thuja occidentalis) /2/, původ – Severní Amerika. Je dřevinou hojně u nás pěstovanou, otužilou, snášející tvarování (např. v živých plotech). Zajímavým kultivarem je T. o. ´Filiformis´ /3/ – výjimečná svými dlouhými, tenkými, spoře rozvětvenými větvemi, jejichž konce visí dolů. Zerav obrovský, túje obrovská (Thuja plicata) /4/, původ - Severní Amerika. Statný bujně rostoucí strom (výška až 30 m, v domovině i více než 60 m). V arboretu je zastoupen kultivarem T. p. ´Zebrina´ /5/, který má větvičky zeleně a žlutě pruhované. Kmeny zeravu obrovského byly severoamerickými indiány využívány ke zhotovování kánoí a totemových kůlů. Osadníci z nich pak stavěli své sruby. Zerav východní, túje východní (Thuja orientalis) /6/, původ - Čína, Japonsko, Mandžusko a Korea. Větvičky má typicky rozvětvené ve svislých rovinách. Existuje velké množství kultivarů /7/. ♣ ROD MIKROBIOTA: Mikrobiota křižmolistá (Microbiota decussata) /8/, původ - Dálný východ. Hustě rozvětvený poléhavý keř, který přes zimu mění barvu větévek do rezava (obdobně, jako je tomu ujehlic kryptomerie čínské). Dřevina je však značně otužilá, obvykle nevymrzá a z jara opět získává svou svěže zelenou barvu. ♣ ROD PAZERAV: Pazerav cedrový (Calocedrus decurrens) /9/, původ – západní část Severní Ameriky (roste do nadmořské výšky až 2700m). Má štíhlý, úzce sloupovitý vzrůst s vrcholem nevybíhajícím do špičky, nýbrž zřetelně zaokrouhleným. ♣ ROD CYPŘIŠ: Cypřiš Bakerův (Cupressus bakeri) /10/, původ – západní část USA. Má štíhlé tmavě zelené čtyřhranné větvičky. U nás se pěstuje vzácně od r.1917. Je to nejotužilejší druh cypřiše. ♣ ROD CYPŘIŠEK: Cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) /11/, původ - Japonsko. Má ploché větve. Šištice velmi malé (velikosti hrášku). Krásnou odrůdou je Ch.p. ´Filifera – aurea´ /12/ s niťovitě prodlouženými, chudě větvenými, převislými zlatožlutými větévkami. Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis Lawsoniana), /13/ původ – západní část USA. Dva mimořádně vzrostlé exempláře tohoto cypřišku /14/, lemují erbovní rodový znak umístěný na severní nádvorní straně zámku budou muset být v průběhu rekonstrukce zámku v r. 2007 pravděpodobně nahrazeny novou výsadbou. Cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis) /15/, původ - západní pobřeží Severní Ameriky (objeven u zálivu Nutka). Má listy hustší a matněji zelené. Je to jeden z nejkrásnějších cypřišků, velice efektní je jeho kultivar ´Pendula´ /16/, u kterého slabé postranní větvičky visí dolů. Cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa) /17/, původ - Japonsko. Vyznačuje se velmi malými, šupinovitými, tupými, k větvičce těsně přitisklými listy. ♣ ROD JALOVEC: Jalovec tuhý (Juniperus rigida) /18/, původ – Japonsko, Korea, Severní Čína, Dálný Východ. Rozkladitý keř nebo strom. Tuhé jehlice s ostnitým hrotem (12-25 x 1 mm) má uspořádány v trojčetných přeslenech. Letorosty jsou převislé, výrazně trojhranné. Také tento vzácnější a velmi krásný druh si lze prohlédnout v našem arboretu. Z východní a střední části Severní Ameriky pochází jalovec viržinský (Juniperus virginiana) /19/. Jalovec obecný (Juniperus communis) je ostrůvkovitě rozšířen také v přírodě na našem území. Jeho odolnost dokládá obrázekz nedalekých hradeb lanšperských /20/. ROZLIŠOVÁNÍ dřevin těchto rodů nemusí být vždy zcela jednoduchou záležitostí vzhledem k variabilitě jednotlivých druhů a množství vyšlechtěným forem: ♣ ROD JALOVEC: ► Spolehlivě poznáme podle jejich nezaměnitelných šišek (galbulí), které jsou často mylně označované jako bobule. Jejich šupiny nedřevnatí, navzájem srůstají a vytvářejí okolo semen dužnatý kulovitý obal. ► Na téže rostlině se vyskytují dva typy listů (jehlicovité i šupinovité jako u cypřiše). ♣ ROD ZERAV: ► Šupinovité listy tupé, po obou stranách zelené, na rubu vždy bez výrazné bílé kresby. ► Odumřelé části se zbarvují rezavě. ► Na konci větévek lze zřetelně nahmatat pupeny. ► Vrcholový výhon vzpřímený. ♣ ROD CYPŘIŠ a CYPŘIŠEK: ► Šupinovité listy na rubu zřetelně světleji zelené s výraznou bílou kresbou (proužky). ► Pupeny na konci větviček malé, nehmatné. ► Vrcholový výhon výrazně směrem dolů ohnutý. V našem arboretu naleznete řadu dalších druhů dřevin z čeledě cypřišovitých, včetně zajímavých okrasných kultivarů.
|
