text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_2534 IMG_9401 IMG_9565 IMG_9444 IMG_2479 IMG_2489 IMG_9522 IMG_2538 IMG_9571 IMG_9409 IMG_9560 IMG_2430 IMG_2473 IMG_9492 IMG_2516 IMG_2552 IMG_2421 IMG_2460 IMG_2501 IMG_9490 IMG_9427 IMG_9437 IMG_9466 IMG_9439 IMG_9568 IMG_2499 IMG_9539 IMG_2527 IMG_2449 IMG_9434 IMG_2411 IMG_9404 _IMG_254 _IMG_254 IMG_9555 IMG_9441 IMG_9557 IMG_2467 IMG_2496 IMG_9472 IMG_9432 IMG_9475 IMG_2416 IMG_9573 IMG_9515 10410482 IMG_2456 IMG_9569 IMG_2486 IMG_9480 IMG_9485 IMG_2445 IMG_2549 IMG_9428
CYPŘIŠOVITÉ - CUPRESSACEAE Tisk článku    

Detail vedení poznávacího okruhu. 
TAB. 2b  [jpg]  1,5 MB  TAB. 2b  [pdf]  1,5 MB


CYPŘIŠOVITÉ (CUPRESSACEAE)

Čeleď: Cupressaceae (cypřišovité)  Řád: Cupressales


Vývojově velmi stará čeleď obsahující 15 rodů, které čítají na 130 druhů keřů nebo stromů, z nichž je vyšlechtěno několik set kultivarů. Některé dnes žijící rostliny lze ztotožnit s nalezenými fosilními dřevy rostlin z doby třetihorní (tj. z geologické éry zhruba 60 mil. let dlouhé, zahrnující rozvoj savců na zemi). Listy cypřišovitých rostlin jsou jehlicovité nebo šupinovité. U mladých rostlin některých druhů bývají výrazně odlišné od listů rostlin dospělých (tzv. juvenilní formy rostlin) a vývojově přecházejí většinou od listů jehlicovitých k šupinovitým. Správné taxonomické zařazení jednotlivých rostlin proto vyžaduje detailní a všestrannější zkoumání. Šišky jsou malé dřevnaté nebo zdužnatělé (jalovec). V arboretu si můžete prohlédnout zajímavé exempláře zastupující jednotlivé rody této čeledi.

ROD ZERAVINEC:  Zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) /1/, původ – Japonsko, horské a podhorské lesy. Nápadným znakem tohoto druhu je drsná, jakoby rozdrásaná kůra a ploché větévky široké 5-8 mm, s listy šupinovitými, svrchu leskle tmavozelenými, vespod s nápadnými bílými skvrnkami (průduchy).

ROD ZERAV: Zerav západní, túje západní (Thuja occidentalis) /2/, původ – Severní Amerika. Je dřevinou hojně u nás pěstovanou, otužilou, snášející tvarování (např. v živých plotech). Zajímavým kultivarem je T. o. ´Filiformis´ /3/ – výjimečná svými dlouhými, tenkými, spoře rozvětvenými větvemi, jejichž konce visí dolů.

Zerav obrovský, túje obrovská (Thuja plicata) /4/, původ - Severní Amerika. Statný bujně rostoucí strom (výška až 30 m, v domovině i více než 60 m). V arboretu je zastoupen kultivarem T. p. ´Zebrina´ /5/, který má větvičky zeleně a žlutě pruhované. Kmeny zeravu obrovského byly severoamerickými indiány využívány ke zhotovování kánoí a totemových kůlů. Osadníci z nich pak stavěli své sruby.

Zerav východní, túje východní (Thuja orientalis) /6/, původ - Čína, Japonsko, Mandžusko a Korea. Větvičky má typicky rozvětvené ve svislých rovinách. Existuje velké množství kultivarů /7/.

ROD MIKROBIOTA: Mikrobiota křižmolistá (Microbiota decussata) /8/, původ - Dálný východ. Hustě rozvětvený poléhavý keř, který přes zimu mění barvu větévek do rezava (obdobně, jako je tomu ujehlic kryptomerie čínské). Dřevina je však značně otužilá, obvykle nevymrzá a z jara opět získává svou svěže zelenou barvu.

ROD PAZERAV: Pazerav cedrový (Calocedrus decurrens) /9/, původ – západní část Severní Ameriky (roste do nadmořské výšky až 2700m). Má štíhlý, úzce sloupovitý vzrůst s vrcholem nevybíhajícím do špičky, nýbrž zřetelně zaokrouhleným.

ROD CYPŘIŠ: Cypřiš Bakerův (Cupressus bakeri) /10/, původ – západní část USA. Má štíhlé tmavě zelené čtyřhranné větvičky. U nás se pěstuje vzácně od r.1917. Je to nejotužilejší druh cypřiše.

ROD CYPŘIŠEK: Cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) /11/, původ - Japonsko. Má ploché větve. Šištice velmi malé (velikosti hrášku). Krásnou odrůdou je Ch.p. ´Filifera – aurea´ /12/ s niťovitě prodlouženými, chudě větvenými, převislými zlatožlutými větévkami.

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis Lawsoniana), /13/ původ – západní část USA. Dva mimořádně vzrostlé exempláře tohoto cypřišku /14/, lemují erbovní rodový znak umístěný na severní nádvorní straně zámku budou muset být v průběhu rekonstrukce zámku v r. 2007 pravděpodobně nahrazeny novou výsadbou.

Cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis) /15/, původ - západní pobřeží Severní Ameriky (objeven u zálivu Nutka). Má listy hustší a matněji zelené. Je to jeden z nejkrásnějších cypřišků, velice efektní je jeho kultivar ´Pendula´ /16/, u kterého slabé postranní větvičky visí dolů.

Cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa) /17/, původ - Japonsko. Vyznačuje se velmi malými, šupinovitými, tupými, k větvičce těsně přitisklými listy.

ROD JALOVEC: Jalovec tuhý (Juniperus rigida) /18/, původ – Japonsko, Korea, Severní Čína, Dálný Východ. Rozkladitý keř nebo strom. Tuhé jehlice s ostnitým hrotem (12-25 x 1 mm) má uspořádány v trojčetných přeslenech. Letorosty jsou převislé, výrazně trojhranné. Také tento vzácnější a velmi krásný druh si lze prohlédnout v našem arboretu. Z východní a střední části Severní Ameriky pochází jalovec viržinský (Juniperus virginiana) /19/. Jalovec obecný (Juniperus communis) je ostrůvkovitě rozšířen také v přírodě na našem území. Jeho odolnost dokládá obrázekz nedalekých  hradeb lanšperských /20/.


ROZLIŠOVÁNÍ  dřevin těchto rodů nemusí být vždy zcela jednoduchou záležitostí vzhledem k variabilitě jednotlivých druhů a množství vyšlechtěným forem:

ROD JALOVEC: ► Spolehlivě poznáme podle jejich nezaměnitelných šišek (galbulí), které jsou často mylně označované jako bobule. Jejich šupiny nedřevnatí, navzájem srůstají a vytvářejí okolo semen dužnatý kulovitý obal. ► Na téže rostlině se vyskytují dva typy listů (jehlicovité i šupinovité jako u cypřiše).

ROD ZERAV: ► Šupinovité listy tupé, po obou stranách zelené, na rubu vždy bez výrazné bílé kresby. ► Odumřelé části se zbarvují rezavě. ► Na konci větévek lze zřetelně nahmatat pupeny. ► Vrcholový výhon vzpřímený.

ROD CYPŘIŠ a CYPŘIŠEK: ► Šupinovité listy na rubu zřetelně světleji zelené s výraznou bílou kresbou (proužky). ► Pupeny na konci větviček malé, nehmatné. ► Vrcholový výhon výrazně směrem dolů ohnutý. 


V našem arboretu naleznete řadu dalších druhů dřevin z čeledě cypřišovitých, včetně zajímavých okrasných kultivarů.


01 Zer
01 Zeravinec japonský - 
Thujopsis dolabrata
01 Zer

01 Zeravinec japonský - 
Thujopsis dolabrata,
 Arboretum Žampach
01 Zer
01 Zeravinec japonský - 
Thujopsis dolabrata, 
detail rubu větévky s průduchy, Arboretum Žampach
02 Zer
02 Zerav západní - 
Thuja occidentalis,
 Arboretum Žampach
02 Zer
02 Zerav západní - 
Thuja occidentalis, 
mladé šišky
03 Zer
03 Zerav západní - 
Thuja occidentalis ´Filiformis´, Arboretum Žampach
04 Zer
04 Zerav obrovský - 
Thuja plicata
05 Zer
05 Zerav obrovský - 
Thuja plicata ´Zebrina´, 
Arboretum Žampach
05 Zer
05 Zerav obrovský - 
Thuja plicata ´Zebrina´, 
detail větévky, 
Arboretum Žampach
06 Zer
06 Zerav východní - 
Thuja orientalis
07 Zer
07 Zerav východní - 
Thuja orientalis ´Aurea nana´, Arboretum Žampach
08 Mik
08 Mikrobiota křižmolistá - Microbiota decussata, 
Arboretum Žampach
09 Paz
09 Pazerav cedrový - 
Calocedrus decurrens
09 Paz
09 Pazerav cedrový - 
Calocedrus decurrens
09 Paz

09 Pazerav cedrový - 
Calocedrus decurrens
10 Cyp
10 Cypřiš Bakerův - 
Cupressus bakeri, 
Arboretum Žampach
11 Cyp
11 Cypřišek hrachonosný - Chamaecyparis pisifera
12 Cyp
12 Cypřišek hrachonosný - Chamaecyparis pisifera ´Filifera - Aurea´, Arboretum Žampach
13 Cyp
13 Cypřišek Lawsonův - Chamaecyparis Lawsoniana
14 Cyp
14 Cypřišek Lawsonův - Chamaecyparis Lawsoniana, dvojice stromů u zámecké budovy v roce 2006
15 Cyp
15 Cypřišek nutkajský - Chamaecyparis nootkatensis
16 Cyp
16 Cypřišek nutkajský - Chamaecyparis nootkatensis ´Pendula´, 
Arboretum Žampach
16 Cyp
16 Cypřišek nutkajský - Chamaecyparis nootkatensis ´Pendula´,
detail větve, Arboretum Žampach
17 Cyp
17 Cypřišek tupolistý - Chamaecyparis obtusa ´Crippsii´, Arboretum Žampach
18 Jal
18 Jalovec tuhý - 
Juniperus rigida, 
Arboretum Žampach
18 Jal
18 Jalovec tuhý - 
Juniperus rigida, 
detail jehličí, Arboretum Žampach
19 Jal
19 Jalovec viržinský - 
Juniperus virginiana, 
Arboretum Žampach
19 Jal

19 Jalovec viržinský - 
Juniperus virginiana
20 Jal
20 Jalovec obecný -
 Juniperus communis, 
hradby Lanšperka, 2005