Pranýř |
[ZPĚT NA ČLÁNEK - PROHLÍDKA PAMÁTEK]
Vrchnostenský pranýř pochází z roku 1693 a je tak nejstarší dochovanou kamenickou prací, se kterou se zde můžeme setkat. Žampašský pranýř je jedním z mála dochovaných svědků doby, kdy byly přestupky lehčího rázu trestány pranýřováním. V místní kronice se dozvíme k této památce více: “Místní památností je na Žampachu pranýř s letopočtem 1693 a s původním kruhem, u něhož byli viníci přivazováni. Je-li pranýř vrchnostenský neb obecní, to se neví neb bližších zápisů o něm není. Tento pranýř stojí dnes již na třetím místě. Původně stál na obecní cestě do Hejnic. Poprve byl přemístěn velkostatkem v roce 1904. V roce 1920 přemístil jej velkostatek podruhé.“ Pranýře stávaly většinou před kostely a byly místem hanby, ponížení a utrpení. Pranýřováním se trestaly přestupky lehčího rázu. Pranýř byl většinou jednoduchý kůl zapuštěný do země, k němuž se odsouzenec přivazoval řetězy. Byl dostupný všem, kdož urážkami, posměchem, pliváním a někdy i ranami nebo házením shnilých vajec chtěli trápit pranýřovaného, jenž byl svým tupitelům takto dán na milost a nemilost. K veřejné hanbě se takto odsuzovaly ponejvíce ženy hádavé a klepavé, frejířské a také řemeslníci a obchodníci za drobné podvůdky a nepoctivost. Zde Vám nabízíme několik dokumentačních obrázků a fotografií:
Obrázky z archivu kronikáře obce Žampach, p. Halbrštát, 2008 |