text1
Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
Lindera_ Tilia_mo Aesculus Fagus___ _2024101 _2024101 Acer_pal Quercus_ Gymnocla Acer_bue Quercus_ Stewarti Lirioden Magnolia _2024101 _2024101 Magnolia Gymnocla Cladrast Partheno Gymnocla Acer_pal Lirioden Asimina_ Quercus_ Cornus_n Acer_mic Sorbus_b Magnolia Cedrela_ Magnolia Quercus_ Acer_rub Pseudola Gymnocla Acer_gin Quercus_ Lirioden _2024101 Zanthoxy Quercus_ Catalpa_ Acer_shi Acer_nig Aesculus Sassafra Sassafra
Pranýř Tisk článku    

[ZPĚT NA ČLÁNEK - PROHLÍDKA PAMÁTEK]

Vrchnostenský pranýř, historická památka z roku 1693
Žampach

 

Vrchnostenský pranýř pochází z roku 1693 a je tak nejstarší dochovanou kamenickou prací, se kterou se zde můžeme setkat. Žampašský pranýř je jedním z mála dochovaných svědků doby, kdy byly přestupky lehčího rázu trestány pranýřováním.

V místní kronice se dozvíme k této památce více: “Místní památností je na Žampachu pranýř s letopočtem 1693 a s původním kruhem, u něhož byli viníci přivazováni. Je-li pranýř vrchnostenský neb obecní, to se neví neb bližších zápisů o něm není. Tento pranýř stojí dnes již na třetím místě. Původně stál na obecní cestě do Hejnic. Poprve byl přemístěn velkostatkem v roce 1904. V roce 1920 přemístil jej velkostatek podruhé.“


Pranýře stávaly většinou před kostely a byly místem hanby, ponížení a utrpení. Pranýřováním se trestaly přestupky lehčího rázu. Pranýř byl většinou jednoduchý kůl zapuštěný do země, k němuž se odsouzenec přivazoval řetězy. Byl dostupný všem, kdož urážkami, posměchem, pliváním a někdy i ranami nebo házením shnilých vajec chtěli trápit pranýřovaného, jenž byl svým tupitelům takto dán na milost a nemilost. K veřejné hanbě se takto odsuzovaly ponejvíce ženy hádavé a klepavé, frejířské a také řemeslníci a obchodníci za drobné podvůdky a nepoctivost.


Zde Vám nabízíme několik dokumentačních obrázků  a fotografií:

Pranýř v ilustraci z r. 1883,Sedláček

 Pranýř a lávka na pohlednici z roku 1902 

(Pranýř u vzdušného mostu je na původním místě nad Aligrovým křížkem, poté přemístěn do lesa k Javůrkově chatě. Od roku 1920 stojí na místě chalupy čp 37.)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Pranýř na pohlednici z roku 1939

Pranýř - grafika z roku 1960

Pranýř v zimě roku 2006

 


Letopočet 1693

Pískovcová stříška pranýře

Letopočet 1693 - detail

Původní kování - detail


Pranýř v roce 2001


Obrázky z archivu kronikáře obce Žampach, p. Halbrštát, 2008