OLŠE - ALNUS
TAB.14c (1,5 MB)
OLŠE (ALNUS)
Čeleď : břízovité (Betulaceae) Řád: bukotvaré (Fagales)
Olše, podobně jako další „jehnědovité“ dřeviny, kterými jsou břízy či lísky,můžeme zahrnout do jedné čeledi a to břízovitých.Všichni tito zástupci jsou charakterističtí zejména dlouhými, převislými samčími jehnědami, které většinou rozkvétají před rašením listů. Rozpoznání olší je snadné dle šišticovitého plodenství, které setrvává na stromě po celý rok.
Rod olše obsahuje asi 25 – 35 druhů, kterými jsou zejména jednodomé opadavé stromy nebo keře, dorůstající až 30 m výšky, rozšířené zejména v mírném pásmu severní polokoule, několik druhů se vyskytuje též v horách Střední a Jižní Ameriky.
Listy mají střídavě postavené, celokrajné až zoubkované, květy jednopohlavné, uspořádané jednotlivě nebo ve svazečcích. Výrazné samčí jehnědy jsou štíhlé a převislé a vytvářejí se narozdíl od samičích již na podzim, samičí jehnědy jsou krátké a vzpřímené, většinou elipsoidní a vyvíjejí se z nich plody uspořádané v dřevnatých šišticích.
V parcích arboreta Žampach se můžeme setkat se dvěma druhy olší, a to s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a olší šedou (Alnus incana). Obě v zastoupení svých okrasných kultivarů jsou vysazeny v dolní části parku v mokřinové lokalitě „u rybníčku“.
Olše šedá (Alnus incana), původem opět z Evropy, Kavkazu a západní Sibiře, je dřevinou spíše lemující horské řeky a říčky. Je přizpůsobivější na sušší podmínky. Je vysoká až 30 m a liší se především zašpičatělými listy a protáhleji vejčitými šišticemi, které jsou tentokrát přisedlé. V naší „lokalitě u rybníčka“ lze pozorovat zajímavý okrasný kultivar ´Aurea´, který má letorosty a mladé listy zlatožluté, v zimě oranžově červené stejně jako jehnědy, které se objevují již v únoru.
_______________