ŠKUMPA - RHUS
TAB.9b (1,5 MB)
ŠKUMPA (RHUS)
Čeleď: ledviníkovité (Anacardiaceae) Řád: routotvaré (Rutales)
Asi 150 druhů rodu škumpa obývá subtropy a mírná pásma obou polokoulí. Četné druhy jsou prudce jedovaté (skupina tzv. „jedovců“). K těmto však nepatří Škumpa ocetná, orobincová (Rhus typhina), která pochází z východu Severní Ameriky, kde roste převážně na humózních půdách na březích řek. V Čechách roste od roku 1835.
Je to velký, řídký, vidličnatě větvený keř nebo menší strom do 5 (8) m vysoký. Rychle rostoucí. Jeho letorosty jsou velmi silné, červenohnědě huňaté. Má mohutný kořenový systém, ze kterého vyrážejí kořenové výmladky, které bývají limitem k jeho využívání.
Složené lichozpeřené 5-15-ti jařmé listy jsou 25-50 cm dlouhé, pilovité, na podzim velmi efektní, šarlatově červené až oranžové. Jednotlivé lístky jsou až 12 cm. Je to dřevina dvoudomá. Samičí květenství je kompaktnější, tmavě červené neobyčejně dekorativní sestavené v palicových až 20-ti cm latách, po uzrání se vytvářejí nahnědle karmínové nakyslé peckovičky. Květenství vytrvává dlouho na keři. Samčí květenství je vzdušnější, žlutozelené, někdy bývají samčí rostliny mylně označovány jako jiný druh, a to „Škumpa zelenokvětá“.
Škumpa ocetná je v našich podmínkách zcela nenáročná a otužilá, nejraději má slunečné stanoviště a lehké půdy. Vzhledem ke své výmladnosti není vhodné ji vysazovat do přiliš humózních půd.
Je to však vynikající dřevina k moderní strohé architektuře.
V parcích arboreta Žampach je možné si prohlédnout také krásný kultivar ´Laciniata´ (=´Dissecta´) s lístečky hluboce stříhanými (podobnými kapradinám), které se na podzim zbarvují žlutě.