CYPŘIŠOVITÉ - CUPRESSACEAE
TAB. 2b (1,5 MB)
CYPŘIŠOVITÉ (CUPRESSACEAE)
Čeleď: Cupressaceae (cypřišovité) Řád: Cupressales
Vývojově velmi stará čeleď obsahující 15 rodů, které čítají na 130 druhů keřů nebo stromů, z nichž je vyšlechtěno několik set kultivarů. Některé dnes žijící rostliny lze ztotožnit s nalezenými fosilními dřevy rostlin z doby třetihorní (tj. z geologické éry zhruba 60 mil. let dlouhé, zahrnující rozvoj savců na zemi). Listy cypřišovitých rostlin jsou jehlicovité nebo šupinovité. U mladých rostlin některých druhů bývají výrazně odlišné od listů rostlin dospělých (tzv. juvenilní formy rostlin) a vývojově přecházejí většinou od listů jehlicovitých k šupinovitým. Správné taxonomické zařazení jednotlivých rostlin proto vyžaduje detailní a všestrannější zkoumání. Šišky jsou malé dřevnaté nebo zdužnatělé (jalovec). V arboretu si můžete prohlédnout zajímavé exempláře zastupující jednotlivé rody této čeledi.
ROD ZERAVINEC: Zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) /1/, původ – Japonsko, horské a podhorské lesy. Nápadným znakem tohoto druhu je drsná, jakoby rozdrásaná kůra a ploché větévky široké 5-8 mm, s listy šupinovitými, svrchu leskle tmavozelenými, vespod s nápadnými bílými skvrnkami (průduchy).
ROD ZERAV: Zerav západní, túje západní (Thuja occidentalis) /2/, původ – Severní Amerika. Je dřevinou hojně u nás pěstovanou, otužilou, snášející tvarování (např. v živých plotech). Zajímavým kultivarem je T. o. ´Filiformis´ /3/ – výjimečná svými dlouhými, tenkými, spoře rozvětvenými větvemi, jejichž konce visí dolů.
Zerav obrovský, túje obrovská (Thuja plicata) /4/, původ - Severní Amerika. Statný bujně rostoucí strom (výška až 30 m, v domovině i více než 60 m). V arboretu je zastoupen kultivarem T. p. ´Zebrina´ /5/, který má větvičky zeleně a žlutě pruhované. Kmeny zeravu obrovského byly severoamerickými indiány využívány ke zhotovování kánoí a totemových kůlů. Osadníci z nich pak stavěli své sruby.
Zerav východní, túje východní (Thuja orientalis) /6/, původ - Čína, Japonsko, Mandžusko a Korea. Větvičky má typicky rozvětvené ve svislých rovinách. Existuje velké množství kultivarů /7/.
ROD MIKROBIOTA: Mikrobiota křižmolistá (Microbiota decussata) /8/, původ - Dálný východ. Hustě rozvětvený poléhavý keř, který přes zimu mění barvu větévek do rezava (obdobně, jako je tomu ujehlic kryptomerie čínské). Dřevina je však značně otužilá, obvykle nevymrzá a z jara opět získává svou svěže zelenou barvu.
ROD PAZERAV: Pazerav cedrový (Calocedrus decurrens) /9/, původ – západní část Severní Ameriky (roste do nadmořské výšky až 2700m). Má štíhlý, úzce sloupovitý vzrůst s vrcholem nevybíhajícím do špičky, nýbrž zřetelně zaokrouhleným.
ROD CYPŘIŠ: Cypřiš Bakerův (Cupressus bakeri) /10/, původ – západní část USA. Má štíhlé tmavě zelené čtyřhranné větvičky. U nás se pěstuje vzácně od r.1917. Je to nejotužilejší druh cypřiše.
ROD CYPŘIŠEK: Cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) /11/, původ - Japonsko. Má ploché větve. Šištice velmi malé (velikosti hrášku). Krásnou odrůdou je Ch.p. ´Filifera – aurea´ /12/ s niťovitě prodlouženými, chudě větvenými, převislými zlatožlutými větévkami.
Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis Lawsoniana), /13/ původ – západní část USA. Dva mimořádně vzrostlé exempláře tohoto cypřišku /14/, lemují erbovní rodový znak umístěný na severní nádvorní straně zámku budou muset být v průběhu rekonstrukce zámku v r. 2007 pravděpodobně nahrazeny novou výsadbou.
Cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis) /15/, původ - západní pobřeží Severní Ameriky (objeven u zálivu Nutka). Má listy hustší a matněji zelené. Je to jeden z nejkrásnějších cypřišků, velice efektní je jeho kultivar ´Pendula´ /16/, u kterého slabé postranní větvičky visí dolů.
Cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa) /17/, původ - Japonsko. Vyznačuje se velmi malými, šupinovitými, tupými, k větvičce těsně přitisklými listy.
ROD JALOVEC: Jalovec tuhý (Juniperus rigida) /18/, původ – Japonsko, Korea, Severní Čína, Dálný Východ. Rozkladitý keř nebo strom. Tuhé jehlice s ostnitým hrotem (12-25 x 1 mm) má uspořádány v trojčetných přeslenech. Letorosty jsou převislé, výrazně trojhranné. Také tento vzácnější a velmi krásný druh si lze prohlédnout v našem arboretu. Z východní a střední části Severní Ameriky pochází jalovec viržinský (Juniperus virginiana) /19/. Jalovec obecný (Juniperus communis) je ostrůvkovitě rozšířen také v přírodě na našem území. Jeho odolnost dokládá obrázekz nedalekých hradeb lanšperských /20/.
ROZLIŠOVÁNÍ dřevin těchto rodů nemusí být vždy zcela jednoduchou záležitostí vzhledem k variabilitě jednotlivých druhů a množství vyšlechtěným forem:
ROD JALOVEC: Spolehlivě poznáme podle jejich nezaměnitelných šišek (galbulí), které jsou často mylně označované jako bobule. Jejich šupiny nedřevnatí, navzájem srůstají a vytvářejí okolo semen dužnatý kulovitý obal. Na téže rostlině se vyskytují dva typy listů (jehlicovité i šupinovité jako u cypřiše).
ROD ZERAV: Šupinovité listy tupé, po obou stranách zelené, na rubu vždy bez výrazné bílé kresby. Odumřelé části se zbarvují rezavě. Na konci větévek lze zřetelně nahmatat pupeny. Vrcholový výhon vzpřímený.
ROD CYPŘIŠ a CYPŘIŠEK: Šupinovité listy na rubu zřetelně světleji zelené s výraznou bílou kresbou (proužky). Pupeny na konci větviček malé, nehmatné. Vrcholový výhon výrazně směrem dolů ohnutý.
V našem arboretu naleznete řadu dalších druhů dřevin z čeledě cypřišovitých, včetně zajímavých okrasných kultivarů.