HLAVOTIS - CEPHALOTAXUS
TAB. 8a (1,5 MB)
HLAVOTIS (CEPHALOTAXUS)
Čeleď: hlavotisovité (Cephalotaxaceae) Řád: jehličnatotvaré (Pinales)
Tento rod náležející do samostatné čeledě hlavotisovitých zahrnuje 8 druhů původních od Himaláje po východní Asii.
V našich klimatických podmínkách je zastoupen zřídka, ale přeci zejména druhem: hlavotis Fortunův (Cephalotaxus fortunei). Je to 3 až 5 m vysoká, stálezelená, pomalu rostoucí dřevina, svým habitem připomínající řízkovance tisu (keřový habitus), jen výjimečně stromky s přeslenitě uspořádanými větvemi.
Jehlice jsou taktéž podobné tisu, svrchu leskle zelené, avšak na rubu s bělavými pruhy průduchů, až 10 cm dlouhé a asi 3 mm široké, srpovitě zahnuté. Na větvičce jsou dvouřadě uspořádané. Květy jsou dvoudomé, samčí v paždí listů, samičí zřetelně stopkaté, na bázi nejmladších výhonů. Z každého květu se vyvíjí 1 až 2 peckovici podobné elipčité plody, 2 až 3 cm dlouhé, se stopkou nejméně poloviční délky, vnější, ve zralosti purpurově hnědý, obal zcela objímá semeno. Jedovatost hlavotisu je podobná jako u tisu.
Ke svému životu vyžaduje hlavotis přistíněné, chráněné, teplejší stanoviště a živné, dostatečně vlhké půdy.
I přes velkou citlivost tohoto druhu v našich podmínkách můžeme hlavotis v parcích arboreta Žampach pozorovat.