Rod mahónie obsahuje asi 110 vždyzelených druhů převážně z jihových.Asie, Střední a západu Severní Ameriky.
Nejčastější zastoupení v našich výsadbách má bezesporu mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), původem z podhorských vlhkých lesů Severní Ameriky, což je nízký keř (0,6-1,5 m výšky) se žlutým dřevem.
Její 2-5-ti jařmé lichozpeřené listy jsou 15-25 cm dlouhé, složené z lesklých, ostnitě zubatých lístků, které se na podzim částečně barví do červena. Žluté vonné květy vykvétají v dubnu ve vzpřímených latovitých hroznech. Sivě ojíněné bobule (0,6-0,8 cm) jsou černomodré. Mahónie cesmínolistá bývá často zaměňována s podobnou mahónií plazivou, která je menší (0,3 m) a má matné listy.
Mahónie je zcela otužilá, nenáročná. Používá se jako podrostový a výplňový keř, ve vazačství, apod. Z plodů mahónie se v Severní Americe připravovalo „lidové víno“, případně se tato šťáva používala k dobarvování révových červených vín.
V parcích arboreta Žampach můžeme pozorovat též mahónii prostřední (Mahonia x media), která je vyšší (1,5-2,5 m), listy má 4-8-mi jařmé, 30-40 cm dlouhé. Je velmi dekorativní, nápadná pozdně podzimním květenstvím, avšak méně otužilá.
![]() MAHÓNIE CESMÍNOLISTÁ |
![]() MAHÓNIE PROSTŘEDNÍ |
Zpracováno systémem WEBEasy od firmy TH SOFT. | Vytištěno ze stránek www.uspza.cz 24. 5. 2025, 21:22 |