ŠTĚDŘENEC - LABURNUM
Detail vedení poznávacího okruhu. 
TAB. 5a  [jpg]  1,5 MB  TAB. 5a  [pdf]  1,5 MB 
ŠTĚDŘENEC (LABURNUM)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)   Ř
ád: bobotvaré (Fabales)

Tento rod má pouze dva zástupce přirozeně rozšířené na poměrně omezeném území jižní a střední Evropy a Malé Asie. Jsou to malé stromy nebo keře dorůstající výšky okolo 10 m. Vyznačují se vzpřímeným růstem a lehce stavěnou korunou s charakteristicky převisajícími postranními větvemi. Borka letorostů a mladých větví je hladká a zelená. Trojčetné listy složené z celokrajných lístků (připomínající tvarem lístky jetelu) vyrůstají na větvičkách jednotlivě nebo ve svazečcích. Nepřehlédnutelné a naprosto nezaměnitelné jsou štědřence v době kvetení (květen – červen), kdy jejich koruny zdobí záplava zářivě žlutých motýlovitých květů,hustě nahloučených v dlouhých převislých hroznech. Drobná ledvinovitá semena se vyvíjejí v převisajících podélně zploštělých luscích, dlouhých okolo 10 cm. Dobře se jim daří v teplejších polohách a na propustných vápnitých půdách. Všechny části těchto rostlin obsahují jedovaté alkaloidy vyvolávající nepříjemné otravy (cytisin, laburnin).

U nás nejvíce zastoupený a místy zplaňující je štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) pocházející z jižní Evropy. Krásné jsou kvetoucí keře zdobené až 25 cm dlouhými hrozny žlutých květů. Pro velkou podobnost jeho květenství s květenstvím akátu je někdy přezdíván jako "zlatý akát", znám je také pod názvy "zlatý déšť" či "zlatý řetěz“. Listy má na rubové straně jemně stříbřitě chlupaté.

Štědřenec alpský (Laburnum alpinum) přirozeně rozšířený v horských a podhorských oblastech jižní Evropy je nižšího vzrůstu, s listy lisými a o poznání delšími květenstvími (až 40 cm dlouhé).

V arboretu naleznete též okrasný kultivar Laburnum x watererii ´Arnold Weeping´ (větve převislé a delší květenství), který vznikl zkřížením původních druhů.

Pevné, tvrdé, snadno leštitelné, hnědočervené dřevo štědřence bývá občas užíváno k výrobě drobných řezbářských výrobků nebo hudebních nástrojů, v minulosti se z něj dělaly i oblouky pro kuše.
V době 1. světové války se štědřenec užíval jako náhražka tabáku (na kuřáky působí podobně jako nikotin, u nekuřáků vyvolává - také podobně jako nikotin - nevolnost).
V celé rostlině je přítomen zejména chinolizidinový alkaloid cytisin, který je chemicky podobný nikotinu, toxický je cytisin, otrava se objevuje velmi brzy po požití (cca za 30 minut) a projevuje se zvracením, průjmem, celkovou skleslostí, studeným potem, ospalostí nebo naopak blouzněním a halucinacemi, svalovými záškuby a křečemi, zorničky se rozšiřují, v těžkých případech se dostavují poruchy srdeční činnosti, zástava dechu a smrt, která může přijít ve velmi krátké době, někdy již během jedné hodiny.


Laburn
Laburnum x watererii ´Arnold Weeping´ - Arboretum Žampach
ŠTĚDŘE
ŠTĚDŘENEC ODVISLÝ - lusky
ŠTĚDŘE
ŠTĚDŘENEC ODVISLÝ - Arboretum Žampach
ŠTĚDŘE
ŠTĚDŘENEC ODVISLÝ - detail květenství


Zpracováno systémem WEBEasy od firmy TH SOFT. Vytištěno ze stránek www.uspza.cz 02. 12. 2024, 23:34