| CYPŘIOVITÉ - CUPRESSACEAE |   |
|
CYPŘIOVITÉ (CUPRESSACEAE) Čeleď: Cupressaceae (cypřiovité) Řád: Cupressales Vývojově velmi stará čeleď obsahující 15 rodů, které čítají na 130 druhů keřů nebo stromů, z nich je vylechtěno několik set kultivarů. Některé dnes ijící rostliny lze ztotonit s nalezenými fosilními dřevy rostlin z doby třetihorní (tj. z geologické éry zhruba 60 mil. let dlouhé, zahrnující rozvoj savců na zemi). Listy cypřiovitých rostlin jsou jehlicovité nebo upinovité. U mladých rostlin některých druhů bývají výrazně odliné od listů rostlin dospělých (tzv. juvenilní formy rostlin) a vývojově přecházejí větinou od listů jehlicovitých k upinovitým. Správné taxonomické zařazení jednotlivých rostlin proto vyaduje detailní a vestrannějí zkoumání. iky jsou malé dřevnaté nebo zdunatělé (jalovec). V arboretu si můete prohlédnout zajímavé exempláře zastupující jednotlivé rody této čeledi. ♣ ROD ZERAVINEC: Zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) /1/, původ Japonsko, horské a podhorské lesy. Nápadným znakem tohoto druhu je drsná, jakoby rozdrásaná kůra a ploché větévky iroké 5-8 mm, s listy upinovitými, svrchu leskle tmavozelenými, vespod s nápadnými bílými skvrnkami (průduchy). ♣ ROD ZERAV: Zerav západní, túje západní (Thuja occidentalis) /2/, původ Severní Amerika. Je dřevinou hojně u nás pěstovanou, otuilou, snáející tvarování (např. v ivých plotech). Zajímavým kultivarem je T. o. ´Filiformis´ /3/ výjimečná svými dlouhými, tenkými, spoře rozvětvenými větvemi, jejich konce visí dolů. Zerav obrovský, túje obrovská (Thuja plicata) /4/, původ - Severní Amerika. Statný bujně rostoucí strom (výka a 30 m, v domovině i více ne 60 m). V arboretu je zastoupen kultivarem T. p. ´Zebrina´ /5/, který má větvičky zeleně a lutě pruhované. Kmeny zeravu obrovského byly severoamerickými indiány vyuívány ke zhotovování kánoí a totemových kůlů. Osadníci z nich pak stavěli své sruby. Zerav východní, túje východní (Thuja orientalis) /6/, původ - Čína, Japonsko, Mandusko a Korea. Větvičky má typicky rozvětvené ve svislých rovinách. Existuje velké mnoství kultivarů /7/. ♣ ROD MIKROBIOTA: Mikrobiota křimolistá (Microbiota decussata) /8/, původ - Dálný východ. Hustě rozvětvený poléhavý keř, který přes zimu mění barvu větévek do rezava (obdobně, jako je tomu ujehlic kryptomerie čínské). Dřevina je vak značně otuilá, obvykle nevymrzá a z jara opět získává svou svěe zelenou barvu. ♣ ROD PAZERAV: Pazerav cedrový (Calocedrus decurrens) /9/, původ západní část Severní Ameriky (roste do nadmořské výky a 2700m). Má tíhlý, úzce sloupovitý vzrůst s vrcholem nevybíhajícím do pičky, nýbr zřetelně zaokrouhleným. ♣ ROD CYPŘI: Cypři Bakerův (Cupressus bakeri) /10/, původ západní část USA. Má tíhlé tmavě zelené čtyřhranné větvičky. U nás se pěstuje vzácně od r.1917. Je to nejotuilejí druh cypřie. ♣ ROD CYPŘIEK: Cypřiek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) /11/, původ - Japonsko. Má ploché větve. itice velmi malé (velikosti hráku). Krásnou odrůdou je Ch.p. ´Filifera aurea´ /12/ s niovitě prodlouenými, chudě větvenými, převislými zlatolutými větévkami. Cypřiek Lawsonův (Chamaecyparis Lawsoniana), /13/ původ západní část USA. Dva mimořádně vzrostlé exempláře tohoto cypřiku /14/, lemují erbovní rodový znak umístěný na severní nádvorní straně zámku budou muset být v průběhu rekonstrukce zámku v r. 2007 pravděpodobně nahrazeny novou výsadbou. Cypřiek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis) /15/, původ - západní pobřeí Severní Ameriky (objeven u zálivu Nutka). Má listy hustí a matněji zelené. Je to jeden z nejkrásnějích cypřiků, velice efektní je jeho kultivar ´Pendula´ /16/, u kterého slabé postranní větvičky visí dolů. Cypřiek tupolistý (Chamaecyparis obtusa) /17/, původ - Japonsko. Vyznačuje se velmi malými, upinovitými, tupými, k větvičce těsně přitisklými listy. ♣ ROD JALOVEC: Jalovec tuhý (Juniperus rigida) /18/, původ Japonsko, Korea, Severní Čína, Dálný Východ. Rozkladitý keř nebo strom. Tuhé jehlice s ostnitým hrotem (12-25 x 1 mm) má uspořádány v trojčetných přeslenech. Letorosty jsou převislé, výrazně trojhranné. Také tento vzácnějí a velmi krásný druh si lze prohlédnout v naem arboretu. Z východní a střední části Severní Ameriky pochází jalovec virinský (Juniperus virginiana) /19/. Jalovec obecný (Juniperus communis) je ostrůvkovitě rozířen také v přírodě na naem území. Jeho odolnost dokládá obrázekz nedalekých hradeb lanperských /20/. ROZLIOVÁNÍ dřevin těchto rodů nemusí být vdy zcela jednoduchou záleitostí vzhledem k variabilitě jednotlivých druhů a mnoství vylechtěným forem: ♣ ROD JALOVEC: ► Spolehlivě poznáme podle jejich nezaměnitelných iek (galbulí), které jsou často mylně označované jako bobule. Jejich upiny nedřevnatí, navzájem srůstají a vytvářejí okolo semen dunatý kulovitý obal. ► Na tée rostlině se vyskytují dva typy listů (jehlicovité i upinovité jako u cypřie). ♣ ROD ZERAV: ► upinovité listy tupé, po obou stranách zelené, na rubu vdy bez výrazné bílé kresby. ► Odumřelé části se zbarvují rezavě. ► Na konci větévek lze zřetelně nahmatat pupeny. ► Vrcholový výhon vzpřímený. ♣ ROD CYPŘI a CYPŘIEK: ► upinovité listy na rubu zřetelně světleji zelené s výraznou bílou kresbou (prouky). ► Pupeny na konci větviček malé, nehmatné. ► Vrcholový výhon výrazně směrem dolů ohnutý. V naem arboretu naleznete řadu dalích druhů dřevin z čeledě cypřiovitých, včetně zajímavých okrasných kultivarů.
|
