icon_white_edit
icon_white_search
icon_white_tree
icon_white_home
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
slide slide slide slide slide slide slide slide slide slide slide slide
Výklad zákona o sociálních službách č.108/2006 Sb. ze dne 14.3.2006 Tisk článku    

[zpět na hlavní článek]

Úplné znění zákona:
Zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb. ze dne 14.3.2006
Výklad - průvodce zákonem                                   !!Text není aktualizován!!


Zákon byla velká změna v sociálním zabezpečení

Zákon o sociálních službách přináší největší změnu v sociální oblasti od dob Marie Terezie. Tato změna nastala dnem 1. ledna 2007. Pro uživatele je nyní v zákoně jednatřicet nových typů sociálních služeb, které dosud nebyly uzákoněny.Uživatel dostane v hotovosti příspěvek na péči, s jehož přispěním si bude moci sociální službu nakupovat.

Co se rozumí sociální službou

Sociální služba, jak říká zákon, je činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci. Rozsah a forma pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, musí působit na osoby aktivně a motivovat je k činnostem, které neprodlužují nebo nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci, a musí zabraňovat jejich sociálnímu vyloučení.

Zařízení sociálních služeb

Zákon rozeznává zejména tato zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy pro osoby s chronickou duševní nemocí nebo se závislostí na návykových látkách, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny.

Sociální služby jsou buď pobytové, ambulantní, nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

Sociální služba je soustava vybraných základních činností: např. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; pomoc při zajištění chodu domácnosti; výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; poradenství; zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů a další.

Rozdělení sociálních služeb

Sociální služby se dělí na služby sociální péče, služby sociální prevence a sociální poradenství.

Služby sociální péče

Služby sociální péče napomáhají osobám se stabilizovaným zdravotním stavem zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Mezi služby sociální péče patří:

  • osobní asistence
  • pečovatelská služba
  • tísňová péče
  • průvodcovské a předčitatelské služby
  • podpora samostatného bydlení
  • odlehčovací služby
  • centra denních služeb
  • denní stacionáře
  • týdenní stacionáře
  • domovy pro osoby se zdravotním postižením
  • domovy pro seniory
  • domovy se zvláštním režimem
  • chráněné bydlení
  • sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

Služby sociální prevence

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky, způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Služby sociální prevence jsou:

  • raná péče
  • telefonická krizová pomoc
  • tlumočnické služby
  • azylové domy
  • domy na půl cesty
  • kontaktní centra
  • krizová pomoc
  • nízkoprahová denní centra
  • nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
  • noclehárny
  • služby následné péče
  • sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
  • sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
  • sociálně terapeutické dílny
  • terapeutické komunity
  • terénní programy
  • sociální rehabilitace

Sociální poradenství

Sociální poradenství poskytuje informace přispívající k řešení nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb. Odborné sociální poradenství se zaměřuje na potřeby jednotlivých sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, v poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a zahrnuje též sociální práci s osobami se specifickými potřebami. Součástí odborného poradenství jsou i půjčovny kompenzačních pomůcek.

Některé služby zdarma, jiné za úhradu

Zdarma, tj. bez úhrady nákladů, budou podle zákona poskytovány následující služby: sociální poradenství, raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, krizová pomoc, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, terénní programy, sociální rehabilitace, sociální služby v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, služby sociálně terapeutických dílen.

Ostatní služby budou podle zákona poskytovány za částečnou nebo plnou úhradu; ceny služeb budou „zastropované“, tj. jejich nejvyšší požadovatelná cena ze strany poskytovatele bude omezena prováděcím předpisem.

Kdo má nárok na příspěvek na péči

Nárok na příspěvek na péči má každý, kdo je v nepříznivé sociální situaci. To není hmotná nouze (nedostatek peněz), ale znamená to, že člověk potřebuje fyzickou pomoc nebo dohled druhé osoby nebo sociální službu k tomu, aby mohl žít ve společnosti způsobem, který je běžný.

Dítě do jednoho roku na příspěvek na péči nárok nemá, ačkoliv výše uvedenou pomoc také potřebuje.

O příspěvku na péči rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Jak se posuzuje nárok na příspěvek na péči

Jak moc je sociální situace nepříznivá se odrazí v tom, do jakého stupně závislosti je žadatel zařazen.

Při posuzování se bere v úvahu nepříznivý zdravotní stav žadatele. Na základě vyjádření praktického i odborných lékařů, případně funkčního vyšetření, jej vyhodnotí lékař úřadu práce v místě bydliště žadatele.

Dále obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí sociální šetření, při němž sociální pracovník v domácím prostředí zkoumá, jak je žadatel soběstačný a schopný samostatného života.

Potřeba pomoci, tedy míra závislosti, přitom vychází z úkonů běžného každodenního života, při nichž potřebuje žadatel pomoc nebo dohled.

Úkony, které se posuzují, jsou vyjmenovány v zákoně (je jich celkem 36) a podrobněji uvedeny ve vyhlášce. Tam jsou také postupy, které musí posuzovatelé dodržovat.

Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti a stupně příspěvku se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:

  • příprava stravy,
  • podávání, porcování stravy,
  • přijímání stravy, dodržování pitného režimu,
  • mytí těla,
  • koupání nebo sprchování,
  • péče o ústa, vlasy, nehty, holení,
  • výkon fyziologické potřeby včetně hygieny,
  • vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh,
  • sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě,
  • stání, schopnost vydržet stát,
  • přemisťování předmětů denní potřeby,
  • chůze po rovině,
  • chůze po schodech nahoru a dolů,
  • výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení,
  • oblékání, svlékání, obouvání, zouvání,
  • orientace v přirozeném prostředí,
  • provedení si jednoduchého ošetření,
  • dodržování léčebného režimu.

Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti a stupně příspěvku se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:

  • komunikace slovní, písemná, neverbální,
  • orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí,
  • nakládání s penězi nebo jinými cennostmi,
  • obstarávání osobních záležitostí,
  • uspořádání času, plánování života,
  • zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku,
  • obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování),
  • vaření, ohřívání jednoduchého jídla,
  • mytí nádobí,
  • běžný úklid v domácnosti,
  • péče o prádlo,
  • přepírání drobného prádla,
  • péče o lůžko,
  • obsluha běžných domácích spotřebičů,
  • manipulace s kohouty a vypínači,
  • manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří,
  • udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady,
  • další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti.

Pokud je žadatel schopen zvládnout některý z úkonů jen částečně, považuje se takový úkon pro tohoto žadatele za nezvládnutelný.

Počet úkonů, které žadatel nezvládne, určuje, do jakého stupně bude zařazen a výši příspěvku:

  • stupeň I (lehká závislost): 12 úkonů; 2.000 Kč měsíčně
  • stupeň II (středně těžká závislost): 18 úkonů; 4.000 Kč měsíčně
  • stupeň III (těžká závislost): 24 úkonů; 8.000 Kč měsíčně
  • stupeň IV (úplná závislost): 30 úkonů; 11.000 Kč měsíčně

Jak příspěvek na péči získá žadatel, který jej sice potřebuje, ale nemá přiznané žádné zvýšení důchodu pro bezmocnost a není nositelem průkazky pro osoby se zdravotním postižením

Žadatel požádá na obecním úřadě obce s rozšířenou působností o příspěvek.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle příslušnému úřadu práce žádost o posouzení stupně závislosti žadatele; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žadatelovy žádosti o příspěvek.

Poté, co žadatele úřad práce, kam podle bydliště patří, vyzve, podrobí se výše uvedenému posuzování, a to ve lhůtě, kterou úřad práce určí.

Žadatel je povinen jednak na výzvu obecního úřadu osvědčit skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí o příspěvku, a jednak do 8 dnů hlásit změny, které v nich případně nastaly.

Jak příspěvek na péči získá žadatel, kterému již zvýšení důchodu pro bezmocnost přiznáno bylo

Když ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona žadateli náleželo zvýšení důchodu pro bezmocnost, je automaticky zařazen, tj. bez posouzení, následujícím způsobem:

  • ve stupni I (ZP – lehká závislost), jde-li o osoby částečně bezmocné (příspěvek ve výši 2.000 Kč měsíčně);
  • ve stupni II (ZTP – středně těžká závislost), jde-li o osoby převážně bezmocné (4.000 Kč měsíčně);
  • ve stupni III (ZTP/P – těžká závislost), jde-li o osoby úplně bezmocné (8.000 Kč měsíčně).

To, že je žadatel zařazen automaticky do stupně závislosti, neznamená, že vše ostatní bude také probíhat automaticky!

O vyplácení příspěvku se musí požádat

Žádat se bude na formulářích MPSV, které budou k vyzvednutí na obecním úřadě.

Na žádosti musí být zejména uvedeno:

  • sdělení, že jde o žádost o příspěvek na péči;
  • jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování;
  • místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

K žádosti bude třeba přiložit potvrzení o tom, že žadateli bylo zvýšení důchodu pro bezmocnost vypláceno, a to v poslední prosincové splátce.

Potvrzení by měla vydat Česká správa sociálního zabezpečení. O vydání tohoto dokladu bude nutné Českou správu sociálního zabezpečení také požádat.

Žádost musí dále obsahovat:

  • označení toho, kdo žadateli poskytuje nebo bude poskytovat péči, pokud je tato skutečnost známa při podání žádosti;
  • určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen.

Zvláštní postup je také u osob, které sice mají přiznaný stupeň bezmocnosti, avšak jsou úplně závislé

Jde o osoby, které mají obvykle přiznaný 3. stupeň bezmocnosti (ZTP/P), takže budou automaticky zařazeni do III. stupně závislosti.

Pokud však usoudí, že jejich potřeba péče je ještě vyšší, mohou požádat o posouzení stupně závislosti.

Žadatel požádá na obecním úřadě obce s rozšířenou působností o posouzení, podrobí se sociálnímu šetření a vyčká na výzvu úřadu práce, že tam má být posouzen.

IV. stupeň závislosti bude žadateli přiznán, jestliže potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče, a bude dostávat příspěvek 11.000 Kč.

U dětí do 18 let věku je to jinak

Děti nemají zvýšení důchodu pro bezmocnost, takže jim nemůže být přiznán stupeň závislosti automaticky.

Za dítě musí o příspěvek na péči žádat rodiče nebo zákonný zástupce.

Požaduje se méně úkonů a vyplácí se jiná částka:

  • stupeň I (lehká závislost): 5 úkonů; 3 000 Kč
  • stupeň II (středně těžká závislost): 10 úkonů; 5 000 Kč
  • stupeň III (těžká závislost): 15 úkonů; 9 000 Kč
  • stupeň IV (úplná závislost): 20 úkonů; 11 000 Kč

Jak postupovat, když o žadatele pečovala osoba blízká, která pobírala příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou (PPOB)

Osobám starším 80 let, které mají zvýšení důchodu o částečnou bezmocnost a o něž pečuje fyzická osoba pobírající příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu – tedy PPOB, náleží příspěvek na péči podle stupně závislosti II (středně těžká závislost).

Osobám převážně bezmocným, o něž pečuje fyzická osoba, náleží namísto PPOB po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek na péči podle stupně závislosti III (těžká závislost).

Po uplynutí 2 let náleží osobám popsaným v předchozím odstavci příspěvek na péči ve výši podle stupně závislosti stanoveného na základě kontroly posouzení zdravotního stavu.

V těchto případech bude nutné doložit, že:

  • zvýšení důchodu pro bezmocnost žadateli náleželo k datu účinnosti zákona,
  • pečující osobě byl vyplácen PPOB.

Toto potvrzení je oprávněn vydat obecní úřad s rozšířenou působností – o doklad bude nutné požádat.

U dětí do 18 let věku je to opět jinak

Dítě, jehož rodiče pobírají PPOB, se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost; příspěvek na péči 9000 Kč měsíčně). Zde také postačuje potvrzení obecního úřadu s rozšířenou působností.

Totéž se vztahuje i na opatrovníky osob, které byly zbaveny či mají omezení způsobilosti k právním úkonům a na zákonné zástupce nezletilých dětí. Také oni musí o příspěvek zažádat.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností totiž zahajuje řízení z moci úřední jen v případech, kdy osoba není schopna samostatně jednat a nemá zástupce.

Stejný postup by měli volit rodiče, jejichž dítě se zdravotním postižením dosáhne v letošním roce zletilosti.

Důležité rady

Ti, kdo nesplňují ani jednu z uvedených podmínek, si mohou ještě letos požádat o zvýšení důchodu pro bezmocnost nebo o příspěvek při péči o blízkou či jinou osobu, případně o obě tyto dávky. Jejich situace pak bude stejná jako ve shora uvedených případech.

Když ten, kdo pobírá příspěvek na péči, uvede na žádosti jako pečující osobu někoho, kdo s ním bydlí ve společné domácnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá pečujícímu na jeho žádost potvrzení prokazující dobu této péče pro účely zdravotního a důchodového pojištění.

Dodatky, které jsou také důležité

Proti postupům a výsledkům posuzování a rozhodnutí se lze odvolat. Žadatel to může učinit na krajském úřadě.

Příspěvek na péči může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho přiznání. Nevyplácí se zpětně od vzniku nároku.

Příspěvek na péči vyplácí obec s rozšířenou působností měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.

Výplata příspěvku na péči může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek na péči může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnost uvedenou v zákoně.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností kontroluje, zda příspěvek na péči byl využit na zajištění pomoci a zda osobě, které byl příspěvek přiznán, je poskytována pomoc odpovídající stanovenému stupni závislosti.

Příspěvek na péči se nezapočítává do příjmu osoby.

Příspěvek na péči se bude valorizovat.

Poskytovatelé sociálních služeb budou potřebovat oprávnění

Poskytovatelé budou potřebovat tzv. oprávnění k poskytování sociálních služeb.

Sociální služby budou poskytovat právnické a fyzické osoby, obce, kraje a MPSV (provozovatel pěti zařízení).

Všichni poskytovatelé si budou rovni, v rozdělování peněz by měla rozhodovat kvalita a potřebnost služby, nikoli zda zařízení zřizuje obec nebo občanské sdružení.

Registrace poskytovatelů sociálních služeb

Oprávnění poskytne krajský úřad.

Pro získání oprávnění bude potřeba podat písemnou žádost a doložit bezúhonnost a odbornou způsobilost poskytovatele.

Poskytovatel sociálních služeb bude povinen před započetím poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb.

Registraci poskytovatelů bude provádět krajský úřad.

Úřad může registraci zrušit, pokud přestane poskytovatel splňovat stanovené podmínky nebo pokud dostane správní pokutu za porušení povinností poskytovatele služeb.

Registr poskytovatelů bude veřejně přístupný, což zajistí MPSV.

Povinnosti poskytovatele sociálních služeb

Poskytovatel sociálních služeb bude muset:

  • zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech a způsobu poskytování sociálních služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby;
  • zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby;
  • plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců;
  • vést evidenci žadatelů o sociální službu.

Povinnost mezi uživatelem a poskytovatelem uzavřít smlouvu

Mezi uživatelem a poskytovatelem musí být uzavřena písemná smlouva o poskytnutí služby s výjimkou poradenství.

Smlouva musí obsahovat označení smluvních stran, druh sociální služby, místo a čas poskytování sociální služby, výši úhrady za sociální službu a způsob jejího placení, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, výpovědní důvody a výpovědní lhůty a dobu platnosti smlouvy.

Poskytovatel může odmítnout uzavření smlouvy v případech, že neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá; z důvodu nedostatečné kapacity; zdravotní stav osoby požadující pobytovou službu, to vylučuje.

Inspekce kvality sociálních služeb

Inspekcí kvality poskytování sociálních služeb se rozumí systematické ověřování a hodnocení postupů a metod užívaných při poskytování sociálních služeb.

Postupy, metody a jejich výsledky jsou při inspekci srovnávány se standardy kvality sociálních služeb jako obecně uznávanými postupy a metodami při poskytování sociálních služeb s přihlédnutím k ekonomickým možnostem.

Inspekci provádějí právnické osoby a fyzické osoby na základě akreditace udělené ministerstvem.

Splní-li poskytovatel stanovené podmínky, dostane osvědčení o kvalitě poskytování sociálních služeb. Výsledek se zapíše do registru poskytovatelů služeb.

Předpoklady pro výkon povolání v sociálních službách a pro výkon povolání sociálního pracovníka

V sociálních službách vykonávají odbornou činnost tito pracovníci: sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, zdravotničtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci

Kvalita sociálních služeb a efektivita sociální práce je založena především na odbornosti jednotlivých pracovníků.

Podmínkou výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách je odborná způsobilost, bezúhonnost a zdravotní způsobilost.

Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách budou muset splňovat kvalifikační předpoklady a celoživotně se vzdělávat.

Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání v oboru sociální práce.

Sociální pracovník má povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci.

Dopady zákona na ostatní legislativu

Přijetí zákona o sociálních službách se dotkne také několika zákonů, o jejichž podstatných změnách Vás budeme včas informovat.

Zdroje

Zákon č. 108/2006 o sociálních službách; Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, Důvodová zpráva k zákonu o sociálních službách, 2005, podklady od Ing. J. Hrdé k zákonu o sociálních službách.


Převzato: http://www.lorm.cz/cs/hluchoslepi/pruvodce-zakonem-o-socialnich-sluzbach.php
/ Petra Zimermanová, ředitelka LORM – Společnosti pro hluchoslepé /