text1

Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
IMG_2534 IMG_9401 IMG_9565 IMG_9444 IMG_2479 IMG_2489 IMG_9522 IMG_2538 IMG_9571 IMG_9409 IMG_9560 IMG_2430 IMG_2473 IMG_9492 IMG_2516 IMG_2552 IMG_2421 IMG_2460 IMG_2501 IMG_9490 IMG_9427 IMG_9437 IMG_9466 IMG_9439 IMG_9568 IMG_2499 IMG_9539 IMG_2527 IMG_2449 IMG_9434 IMG_2411 IMG_9404 _IMG_254 _IMG_254 IMG_9555 IMG_9441 IMG_9557 IMG_2467 IMG_2496 IMG_9472 IMG_9432 IMG_9475 IMG_2416 IMG_9573 IMG_9515 10410482 IMG_2456 IMG_9569 IMG_2486 IMG_9480 IMG_9485 IMG_2445 IMG_2549 IMG_9428
Festivalové ohlasy Tisk článku    

 

Dále též  :: Archiv – články, výstřižky novinové - Letní hudební festival pod hradem Žampach ::

2013

Jan Vytásek - Facebook
Zampach byl skvelej,lidi senzacni, dobrej zvuk, krasny prostredi... Tema na blog... A kapela hrala skvele, kluci to dneska fakt davali podstatne rockoveji jak se mi to libi... Super... Ted srub, klidek...
 
Liwid - Facebook
Včera jsme si užili úplně jiný, ale nezapomenutelný festival pod hradem Žampach. Byli jste fakt skvělé publikum, někdy míň je víc, asi tak bych to viděl. Improvizace s Barbušákama byla famózní. Děvčata, co to tam pořádáte, posíláme Vám obrovské díky a pusu. Má to srdce a to se nám líbí. Fakt se nám tam odtud nechtělo a možná jsme tam měli zůstat…. 

2012

Petr Brousil: Organizátorům patří velikánský DÍK za zvládnutí festivalu. Celá řada agentur by se od mohla učit "jak na to". K tomu všemu krásné prostředí, úžasné publikum a přívětiví pořadatelé. Díky za BEJLÍ i ostatní kapely!!!
facebook


Ahoj Týno, nedá mi to, musím ti napsat:jsi absolutní génius-výběr kapel na festivalu se ti absolutně povedl.Byla to nádhera,jsem ráda, že jsme se s Alabamou mohli zúčastnit. Pozdravuj upírka Pepiho,večer tam ťapal...
Zdravím a přijeďte na oslavy
Dana (Country Alabama)

 

Více ohlasů z festivalové nástěnky - zde

 2010

 Ohlas na 7. hudební festival pod hradem Žampach

 
Shrnout sedmý nejen hudební festiválek v sympatickém prostředí zámeckého areálu prostým školním líbilo/ nelíbilo by byla velikánská škoda. Předně bych chtěl poděkovat obětavým pořadatelům z místního Domova, kteří mi umožnili celou akci moderovat a rovněž si na ní po roční přestávce opět zahrát. S kamarády muzikanty z kapely Těžká doba jsme se svorně shodli, že takhle dobře se nám už hódně dlouho nikde nehrálo. Atmosféra "uprostřed stromů" je čímsi specifická...
Žampach jako takový je pro mne osobně už řadu let místem nespočtu milých setkání, odpočinku, zábavy a především vzájemné tolerance a dobré nálady. Nalézám zde rádoby banální věci, které ale nejsou v dnešní době tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát. Říkejme tomu třeba umění radovat se z maličkostí?
S vědomím výše psaného se na každoroční návštěvy Domova těším, ať už jde o festival, pouť sv. Bartoloměje nebo kouzelný živý betlém. Neboť, poupravím-li drobně pana Mozarta: "Mí Žampaští mi rozumí...
S pozdravem Váš
Jan Pokorný
PS: Aby to nevypadalo moc strojeně, pochvala za vynikající svijanskou jedenáctku! :-)

 

2008

Z elektronické pošty:

From (Od): soltoon <soltoon@seznam.cz>
Sent (Odesláno): středa 16.7.2008 17:41:52
Subject (Věc): Pochvala
.... Chci Vám poděkovat za ten pěkný festiválek, kde bylo vše dotaženo do posledního detailu. Prostředí, lidi, ochota, zvuk atd.

V neděli jsem hrál na jiném festivalu na moravě a zdaleka to již nebylo ono.Mějte se a držím Vám palce v pořádání podobných akcí.

duo Ladislav Škrdla+Karela Bárta....

2007

Z elektronické pošty:

......, dekujeme jeste dodatecne za krasny festivalovy den! Byl to treti rocnik na ktery jsme radi prisli a opet jsme byli nadseni.
Tentokrat jsme si vsak vsimli jednoho rozdilu, oproti predchozim rocnikum se ke kenci zacalo objevovat mnohem vice opilcu. Coz takhle prodavat nejake tocene Pito? Lidi urcite nejezdi kvuli pivu, ale kvuli atmosfere a hudbe. Obcas se pito jiz na festivalech toci a lidi proti tomu neprotestuji, kvalita je dnes velmi dobra. Prejeme mnoho zdaru po cely rok a tesime se opet na videnou! mailto:pavel.....@seznam.cz
 
......Zdravím! Díky za velice příjemnou akci.Kdykoliv zase rádi příiedeme at už s Atarés,nebo i jinou skupinou.Ať se vám vše daří a hodně sil do další práce.S pozdravem Rostislav Máca - Atarés.
www.atares.cz
 
.....ještě jednou díky, že sme si mohli na vašem festivalu zahrát, byl to pro nás opravdu nezapomenutelný zážitek, na který budeme všichni rádi vzpomínat :-) Do Olomouce jsme dorazili v pořádku a doufám se opět setkáme, třeba i bez festivalu. Tam u vás je hrozně krásná krajina, tak tam rád vyjedu i na výlet.  Měj se moc hezky, ať se Ti daří! Pozdravuj všechny od Frgálu
 
.....Pokud můžu odpovědět za Tua Borta, tak jsme žádné výrazné problémy s organizací nepostřehli :-) Časové změny jsou na festivalech běžnou záležitostí.
 

Ze zápisů:

zvětšit zápis


 2006
Orlické noviny - 18.7.2006

Žampach opět plný muziky a pohody / Karel Pokorný /    
Třetí ročník letního hudebního festivalu neměl chybu, zámecký areál navštívilo podle pořadatelů kolem osmi set lidí.

[Zobrazit článek]

Zámecký areál Ústavu sociální péče Domov pod hradem Žampach hostil v sobotu hudební festival, který má již své pevné místo v kalendáři letních kulturních akcí regionu. Podobně jako dva předcházející ročníky se vydařil i ročník třetí. Při jeho hodnocení se dá bez jakéhokoliv přehánění prohlásit: "do třetice všeho dobrého".

Žampach - Třetí Letní hudební festival pod hradem Žampach měl zdařilou dramaturgii, pořadatelé při jeho přípravě mysleli snad úplně na všechno, přálo mu počasí a přišly stovky návštěvníků, kteří vytvořili všem vystupujícím skvělou diváckou kulisu. Během dne pobylo podle odhadu organizátorů festu v areálu domova na osm set návštěvníků, při koncertu Radima Hladíka s Blue Effectem, který byl hlavní hvězdou hudebního programu, pak u altánu v parku, kde byla už tradičně umístěna hudební scéna, poslouchalo i tančilo na pět stovek nadšených lidí.

Znělo hlavně blues

Zatímco při prvním ročníku byla dramaturgie festivalu otevřená a hrál se country, folk, rock a blues, druhý ročník byl již dramaturgicky ucelenější, když se zaměřil především na kapely ovlivněné tradicemi keltské hudby. Třetí ročník pak patřil hlavně hudebním sestavám, které hrají blues. A nebyla to určitě volba špatná.

Blues může mít různé podoby, o čemž nakonec také posluchače přesvědčili vystupující hudebníci. Při jejich výběru měli pořadatelé šťastnou ruku, program neměl slabého místa. A tak si pražské sestavy Blue Inside, Taliesyn, Atomic Blues Band, opavskou Expedici Apalucha i brněnský Hoochie Coochie Band budou posluchači určitě dlouho pamatovat. Všechny předvedly výborné výkony, posledně jmenovaná brněnská sestava čtyř muzikantů pak udělala za festivalem jedinečnou tečku, když nabídla strhující koncert, který si nijak nezadal se starými černými bluesmany z New Orleansu.

"Lachtani" opět zářili

Festival měl opět i zajímavý doprovodný program, v němž podruhé zazářilo alternativní pražské Lachtaní divadlo Honzy Kovaříka. Po loňském úspěchu hry Červená Karkulka uvedli jeho protagonisté tentokrát vlastní verzi známého Labutího jezera, které znovu diváky nadchlo. Návštěvníci festivalu mohli vidět také výstavu fotografií a obrazů v kapli sv. Bartoloměje nebo se projít pozoruhodným rozlehlým parkem, v němž je množství vzácných dřevin, posedět v čajovně či obdivovat nový areál Domků ve stráni - čtyř nových vilek, které poskytují chráněné bydlení pětadvaceti klientům domova. Už tradičně byla také prezentována řada zajímavých výrobků místních chráněných dílen, které si také jako hezký suvenýr mnoho z návštěvníků koupilo.

Na shledanou za rok

Hudební festival na Žampachu je charakteristický pohodou, kterou nabízí návštěvníkům všech generací. V pozoruhodném areálu můžete strávit příjemné odpoledne i večer doslova s celou rodinou - zábava se zde najde i pro nejmenší děti, čehož také mnoho návštěvníků využívá. Organizátoři zaslouží pochvalu nejen za program festivalu, ale také za výborný servis, který je jeho návštěvníkům poskytován. O ten se letos starala zhruba padesátka lidí: tři desítky zaměstnanců domova a dvacet dobrovolníků především ze škol. Nezanedbatelný je také fakt, že festival letos poprvé získal podporu z grantů Evropské unie. Tyto skutečnosti a samozřejmě také stále stoupající zájem návštěvníků jsou zárukou, že bude mít Letní hudební festival pod hradem Žampach pokračování i v příštích letech. Pro čtvrtý ročník již pořadatelé určili termín - je jím sobota 14. července 2007.

Fotografie: Pohodové souznění mezi diváky a muzikanty bylo hlavním znakem hudebního festivalu na Žampachu.   Fotografie: Petr Wagenknecht

 

 Expedice Apalucha - 17.7.2006

                                                         [Zvětšit  zápis]

 E-mail - 21.7.2006

Odesláno: čtvrtek 20.7.2006 21:03:46  Věc: Hudební festival

Dobrý den všem kolem,
v prvé řadě chceme poděkovat všem organizátorům za užasný hudební festival, který jste dokázali uspořádat v Domově pod hradem. Stejně jako minulý ročník i ten letošní predčil naše očekávání :-)) Děkujeme za nádhernou atmosféru!
Ješte ten večer nás napadlo, že by bylo zajímavé uspořádat další ročník na téma Afrika nebo raegee a nyní vidím, že plánujete téma Etno hudba. To je nádherná intuice! .......

Krásné léto! 
Pavel&Zorka Rychnov nad Kněžnou


Blue Efekt - 17.7.2006

".....Po pár hodinách spánku sme si to namířili směrem na východní Čechy k Hradu Žampach. Opět zahrada, teda moc krásná zahrada v podhradí, ve který je umístěn Ústav Sociální Péče. Z celý akce na mě dejchala od začátku velká pohoda, která se myslím prosákla i do našeho vystoupení…vlastně do vystoupení všech účinkujících, který sme stihli vidět i slyšet...."
/ z www stránek kapely /


2005

Orlické noviny - 30.6.2005

Žampach - Po úspěchu loňského Letního hudebního festivalu pod hradem Žampach se chystá druhý ročník této akce. Areál Domova pod hradem mu bude patřit v sobotu 16. července.

Oproti premiérovému festivalu bude mít ten letošní ucelenější program, jemuž má dominovat muzika s keltskými základy, irský tanec, divadla a historický šerm.

"Po kladném ohlasu, který premiéra měla, jsme se rozhodli ve festivalu pokračovat a také zkvalitňovat jeho program. To je samozřejmě i otázka financí a nás těší, že jsme získali podporu z grantů Pardubického kraje," uvedl ředitel domova Luděk Grätz. Jak dodal, do budoucna by rádi festival směřovali do určitých žánrů, čemuž nakonec již odpovídá letošní program.

Už tradičně bude celý areál Domova pod hradem včetně krásného parku otevřen veřejnosti, jeho klienti budou také prezentovat a prodávat výrobky chráněných dílen.

Hradecké noviny - 18.7.2005

Žampach - Druhému ročníku Letního hudebního festivalu pod hradem Žampach patřil v sobotu areál ústavu sociální péče Domov pod hradem v obci nedaleko Žamberka.

Pestré dramaturgii dominovala vystoupení několika kapel hrajících "keltskou" hudbu. Hvězdou festivalu se stal zpěvák a instrumentalista Eoghan OReilly s The Bottlewash Band.

Mezi návštěvníky byl i ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, který nad festivalem převzal záštitu. Ve svém krátkém vystoupení ministr před stovkami návštěvníků vysoce ocenil aktivity, které přispívají k tomu, že se Domov pod hradem už řadu let výrazně otvírá veřejnosti. Po dvou bezesporu úspěšných ročnících chtějí organizátoři festival zopakovat i v roce 2006.

 

ÚSTECKO, PONDĚLÍ 18. ČERVENCE 2005

Žampach ve znamení „Keltů"
Karel Pokorný

Nefalšovaná pohoda vládla v sobotu odpoledne a večer v Do&shy;mově pod hradem, kde se konal druhý ročník letního hudebního
festivalu. Pestrý a kvalitní pro&shy;gram přilákal do zámeckého areálu a přilehlého parku na čtyři sta návštěvníků.
 

Žampach - Po loňské úspěšné premiéře Letního hu&shy;debního festivalu pod hradem Žampach přišli jeho organizá&shy;toři s novou dramaturgií. Za&shy;tímco první ročník festivalu byl věnován pouze hudbě a představily se kapely různých stylů, letos se vedle hudby do&shy;stalo také na divadlo, ukázky tance a historický šerm. Sa&shy;mozřejmě nechyběly ani zají&shy;mavé výstavy a prezentace ži&shy;vota a aktivit domova.

 

Skvělý Eoghan O'Reilly

Hudba i taneční ukázky pat&shy;řily až na jedinou výjimku, kterou byla úvodní blues roc&shy;ková formace Těžká doba, "Keltům". Muziku, která se dá zařadit do "šuplíku" kelt&shy;ská, irská etc... prezentovaly tři kapely - Marw, Celtic Cross a The Bottlewash Band s Eog-hanem 0'Reillym. Všechny podaly strhující výkon, který posluchače nadchnul a při zá&shy;věrečném nočním "jamu" pak i živelně roztancoval.

 

Pokud by snad měl být vy&shy;zvednut výkon některého z muzikantů, pak si absolutori&shy;um zaslouží Eoghan O"Reilly, narozený v Northamptonu, hráč na knoflíkový akordeon, irskou píšťalku, foukací har&shy;moniku či irský buben, ale především skvělý zpěvák ir&shy;ských lidových písní i písní z vlastní tvorby. Koncerty "keltských" kapel vhodně doplnily ukázky ir&shy;ských tanců v podání skupiny Coiscéim.

Velký ohlas měla divadelní představení. Originální, skvělé, až šílené Lachtaní divadlo Honzy Kovaříka diváky nej&shy;dřív možná zaskočilo, posléze však přivádělo k salvám bouř&shy;livého smíchu. Příjemnou zá&shy;bavu přivezlo divadlo Sputnik, trochou nostalgie a málem až klasického kumštu potěšilo di&shy;vadlo Divoj.

Zpestřením programu se stala dvě vystoupení skupiny historického šermu Tartas, ať už šlo o tvrdé souboje v duchu doby gotické či strhující noční ohňovou show.

Spokojení návštěvníci

Návštěvníci festivalu byli spokojení, jejich dobrou nála&shy;du nemohla pokazit ani prud&shy;ká podvečerní přeháňka.. "Při&shy;znám se, že se mi tu hrozně líbí. O prvním ročníku festi&shy;valu jsem nevěděl, na letošní jsem byl pozván. Program je skvělý, je tu krásná atmosféra. Příští rok vůbec nebudu váhat, doporučím tenhle festival i známým," svěřil se jeden z návštěvníků, známý volejba&shy;lový trenér Rosťa Hanzelka z Ústí nad Orlicí. Jak dodal, je velmi dobře, že se Domov pod hradem pořádáním festivalu dále otvírá veřejnosti. "Lidé mimo ústav mohou mít různé představy o tom, jak se v něm žije. Čím víc se budeme vzá&shy;jemně poznávat, tím víc si budeme blízcí, budeme se chá&shy;pat, budou se smazávat roz&shy;díly. Klienti domova jsou bez&shy;prostřední upřímní kluci, jsou součástí naší společnosti, je dobré to vědět."

Festival začíná mít jméno

Zájem veřejnosti potěšil ře&shy;ditele domova Luďka Grätze. "Přišlo hodně lidí a je patrné, že jsou spokojení, což je pro nás dalším povzbuzením do budoucna. Myslím, že i volba zaměřit festival tematicky ur&shy;čitým směrem, byla šťastnou. Není rozhodně naším cílem dělat nějaký velký hudební fes&shy;tival s obrovskou návštěvností, chceme nabídnout především kvalitní akci v hezkém pro&shy;středí, a to se podle mého ná&shy;zoru daří," uvedl.

Mezi hosty byl odpoledne ministr pro místní rozvoj Rad&shy;ko Martínek, který nad festi&shy;valem převzal osobní záštitu. "To, že pan ministr převzal záštitu, pomohl sponzorsky a osobně festival navštívil, má pro nás velký význam, určitě to zvyšuje prestiž celé akce," uzavřel Luděk Grätz.

Organizátoři Letního hu&shy;debního festivalu pod hradem Žampach mají právem důvod ke spokojenosti. Nezbývá než přát, aby jim elán vydržel i do příštího roku a aby měli stejně šťastnou ruku při se&shy;stavování programu, jako to&shy;mu bylo letos. Jejich festival už začíná mít jméno a lidé určitě přijdou.

 
 


2004
 

JEDENÁCTÉ VYSTOUPENÍ


  11. vystoupení naší kapely - Letní hudební festival pod hradem Žampach - Sobota 17. července 2004.

Tak to byla, milí přátelé, akce zcela výjimečná a ve všech směrech skvělá. V jedinečném prostředí zámeckého parku, ve kterém stojí architektonicky zdařilý altán, (to vše samozřejmě přímo v areálu ústavu sociální péče - v Domově pod hradem) hrálo včetně nás šest kapel, vládla příjemná atmosféra, "kluci" byli výborní a publika se sešlo přiměřeně - kolem dvou set padesáti lidiček.

Zvláštní pochvalu hned v úvodu tohoto pojednání uděluji fanynce 001 Lence, která byla obětavým řidičem jednoho z "kapelních vozů", pobyla s námi po dobu celého festivalu a také dělala společnost Mistru Janu Steklíkovi, který s námi na tohleto zajímavé hraní jel, vydržel až do konce a chválil...

Hudební produkce trvala od půl druhé odpoledne do půl jedenácté noční, zakončena byla hezkým ohňostrojem. Těžká doba hrála coby druhá v pořadí. Jako kapelník jsem měl nelehký úkol při sestavování repertoiru. Honza "Škára" totiž nakonec do žádné Anglie nejel, a my už měli natrénováno s Trupetkou, takže co s tím, že... Ale rozhodl jsem moudře a připravil série skladeb zvlášť pro každého z flétnistů a bylo to šťastné rozhodnutí - vzájemně se nepletli, každý mohl zazářit. A to se oběma docela povedlo. Trumpetka navíc znovu potvrdil, že je opravdu muzikant. Přestože prý rok flétnu v rukou nedržel, hrál jako z partesu, bezchybně také vysekl svůj "majstrštyk" El Condor Pasa, za což si vykoledoval dlouhotrvající aplaus publika... A my byli samozřejmě vděční. Jinak jsme odvedli standardní výkon, zmotali jen miminum (závěreční Free nám teda moc nevyšli, že...), já urval "jen" tři struny, zvukař byl velmi dobrý, ohlasy publika taktéž...

Ještě k atmosféře: "kluci", tedy klienti domova, byli upřímní a veselí, pohodové bylo i ostatní publikum. Po hradem to opravdu dýchalo klidem a mírem. "Tady bych si objednal jedno místečko na důchod," přiznal elektorkytarista Míra... Kapely hrály vesměs dost dobře, zaujaly hlavně Melmac Space Orchestra a Sedum ryb. Jo, a pak taky Dým Maryjána Dočadila, ovšem ani ne tak výkonem, jako způsobem, kterým po celou dobu hraní jeho frontman buzeroval zvukaře, někdy až vulgárně...

V přestávkách mezi produkcemi bylo příjemné projít se parkem - tolik zajímavých dřevin ze všech možných koutů světa se jen tak na jednom místě nevidí. Elektrokytarista Míra, mj. vášnivý mykolog, navíc ke své radosti objevil i houby - jednu, zvláště jedovatou, nám pak doporučoval, kdybychom prý se chtěli někoho zbavit... V parku je také krásná vyhlídka, za vidění stojí i zámecká kaple. Příjemný byl i ostatní servis - na čepu byla desítečka Gambáč, párečky chutné... Akce hodnocena navýsost kladně. Část našeho tělesa vše bilancovala ještě přes půlnoc v domovské ústecké hospodě U Malinů. Jako velmi pozitivní vidíme skutečnost, že jsme zváni také pro příští rok... Díky všem, kdo festival připravili. Zvláště pak panu řediteli domova Luďku Grätzovi, hlavnímu vychovateli "Fábovi" a také další z vychovatelek, sympatické dívence, která měla Těžkou dobu na starost. Snad jsme jí moc starostí nenadělali...

Z www stránek skupiny Těžká doba

 

HUDBA NA ŽAMPACHU

17. července 2004 se v Ústavu sociální péče Žampach konal letní hudební festival. Akce, které se na Žampachu konají, sem tradičně přivádějí dost lidí. Tentokrát hrálo v příjemném prostředí zámecké zahrady šest kapel, nechybělo ukázkové počasí, pivo ani keramické a tkané výrobky ze zdejších dílen... Hned jak jsem dosupěla na Žampach, musela jsem do sebe kopnout limču a pak už se chystala relaxovat na lavičce. Na jedné z nich jsem tedy zaujala pozici sedícího střelce (vlastně vodnáře). Poslouchám „Těžkou dobu K. Pokorného", podupávám si nohou, konečně dovolená... Před pódiem je parket, na kterém nadšeně tančí a tleská několik kluků. Dva z nich mají trička s nápisem Chceme žít s vámi. Jsou spokojení. Možná šťastní...

Zanedlouho se nade mnou ozve tlumený hlas: „Je tu volno?" Jeden z kluků si vyhlédl právě tuto lavičku a zdvořile se ptá na místo. „Ale samozřejmě, jasně, jen si sedni," odpovídám. Sympatický hoch má pusu zabarvenou dohněda. Přemýšlím, co měl asi k obědu... vypadá to na UHO (univerzální hnědá omáčka). Sotva dosedl, začal se kolíbat dopředu - dozadu, a když narazil zády na lavičku, řádně to s námi poskočilo. Asi po dvou minutách ale ustal, naklonil se ke mně a pravil: „Víš, jak se jmenuju?" „Petr?" vyhrknu první jméno, které mě napadne. „Nóóó, dobře..." zazubí se potěšené kluk. Tak tomu říkám trefa! „A víš, kolik mně je?" zeptá se Petr, a zároveň si odpoví: „Šestnáct! A víš, jaký jsem znamení?" pokračuje důvěrně kluk a přisedne si blíž. „Střelec?" střílím. „Ne!" „Tak váhy?", váhám. „Ne! Já jsem bejk, máma je panna, táta lev a moje holka, ta je kozoroh." „Hm, tak to máš dobrou paměť," oceňuji rychlost jeho výčtu. „A víš, kam jedu v pondělí?" zeptá se Petr do třetice. „Domů?" „Nóóó", zasměje se široce ten kluk, „jedu za mámou!" „Tak to už se těšíš, vid?" Petr kývne a hned se ptá: „Co je dneska?" „Dnes je sobota, už se jen dvakrát vyspíš a pojedeš domů," odpovídám s vědomím, že to, co mu řeknu, uslyší rád. Petr se opravdu zklidnil a spokojeně se usadil.

Netrvalo ale dlouho a někam odběhl. Asi šel za kamarády, pomyslím si, když tu se opět zjeví a podává mi sedmikrásku. „Ta je pro mě?" ptám se ohromeně. Petr kývne. „Děkuju, je moc krásná," jsem tou kytičkou tolik potěšena, jak jen může potěšit něco tak nečekaného. (Mé ironické já mi našeptává, že mu asi připomínám jeho holku, čemuž se musím srdečně smát.) Myslela jsem, že tou kytičkou náš „vztah" vyvrcholil, ale mýlila jsem se. Petr se najednou na mě upřeně zadíval a přisedl si blíž. Po chvilce se zvedl z lavičky, natočil se ke mně zády a chystal se mi sednout na kolena. „Počkej, Péťo, já tě asi neunesu, ses přece jen kus chlapa..." vyhrknu zděšeně. Petr si naštěstí dal říct a usedl opět vedle mě. To vypadá na námluvy, napadne mě. (Mé ironické já má však jiný názor - co šílíš, vždyť chtěl jen pohoupat na kolenách - znáš to: takhle jedou páni, takhle jedou dámy, a takhle jedou sedláci... Vždyť to je kluk...) No je to kluk, já vím, mohla bych bejk jeho máma - odpovídám sama sobě. Za chvíli Petr odešel na lov jinam, můj flirt je u konce...

Zahradou se nesou libé tóny zobcové flétny. Je krásně. Jak přirozené je procházet se zdejší zahradou, tak přirozené je, že vás pozdraví některý z kluků a že se s ním dáte lehko do řeči. Připadá nám to zcela samozřejmé, ale ono je potřeba si toho vážit. Jsou totiž i odlišné přístupy: Stalo se mi to v Nových Syrovicích na jižní Moravě, kam jsme před třemi lety zavítali, abychom si prohlédli někdejší sídlo kyšperecké šlechty. Zámek, obehnaný vysokou zdí, jsme našli a zjistili, že zde sídlí Ústav sociální péče. Bezelstně vcházím brankou dovnitř. Všude klid, ticho. Povšimnu si, že z okénka vrátnice mě sleduje něčí bedlivé oko, ale vůbec mě to neznepokojí. Snažím se vyfotit zámek, ale dost dobře to nejde, protože ho cloní vysoké stromy.

Tu se rozrazí dvířka vrátnice a rázuje ke mně vrátná, které už dopředu odmítám klást odpor. Chytne mě pod paží a vleče k paní ředitelce. Cestou mi vysvětluje, že tady je ÚSP a nikdo se tady nemá co procházet, neřku-li fotit! Paní ředitelka mně sdělila totéž, co vrátná, jen diplomatičtěji, a chtěla dopodrobna vědět, co jsem tam dělala a proč. Musím říct, že jsem byla na soudružku ředitelku trochu přidrzlá, protože jsem měla tu žampašskou zkušenost, a protože se mně zdálo, že 12 let po revoluci, mně nebude nikdo nařizovat, kudy se můžu procházet. No nic, to jen pro ilustraci, že věci se dají dělat různě... A proč to vlastně všechno píšu?

Přestože mi je na Žampachu vždycky dobře, panují ve mně předsudky, netrpělivost, svázanost konvencemi při osobním kontaktu s kluky. Možná to tak máte taky. Že i přes všechnu vůli, kterou dokážete vynaložit na komunikaci s kluky, vlastně nevíte, jak s nimi komunikovat. Znejisťuje mě fakt, že neznám jejich svět. Proto taky skládám poklonu všem ze Žampachu, za to, že nám dovolí žít s nimi. Že berou kluky takové, jací jsou - zcela přirozeně a bez přetvářky. Klobouk dolů... Duch si vane, kde chce...

Z regionálního Letohradského tisku

 



[zpět na hlavní článek k festivalu]                                     [přejít do archivu - články - výstřižky novinové]