PAROCIE - PARROTIA |
TAB. 14b [jpg] 1,5 MB TAB.14b [pdf] 1,5 MB PAROCIE PERSKÁ (PARROTIA PERSICA)
Rod parocie je zastoupen jediným známým druhem tohoto rodu (monotypní rod).
Tímto druhem je parocie perská (Parrotia persica), která pochází z oblasti severního Íránu a Zakavkazí a ve zdejích parcích je vysazena v této horní části. Je to velmi dekorativní iroce rozloitý keř a malý strom se irokou korunou, 3 10 m vysoký, vdy s odlupující se borkou v okrouhlých plátech (obdobně jako u platanů). Listy jsou a 12 cm dlouhé, větinou podlouhle oválné, v horní polovině hrubě vroubkovaně zubaté, lehce zvlněné, oboustranně lehce chlupaté. Svojí podobou listy velmi připomínají rod vilín, se kterým náleí do stejné čeledi. Listy parocie jsou ale velmi zvýrazňují rostlinu, a to jednak na jaře, kdy jsou při raení často červeně lemomvané a pak na podzim, kdy se celé zbarvují velice ohnivými, zlatolutými nebo nachovými odstíny. Hezké lutavé květy, ze kterých vyčnívají nápadné červené tyčinky, se objevují v pozdní zimě nebo časně z jara, dlouho před vyraením listů. Jsou uspořádány v hustých hlávkách, podepřených tmavě hnědými plstnatými listeny. Plody jsou dřevnaté tobolky. Parocie má podobné stanovitní nároky jako příbuzný vilín, vyaduje vlhčí stanovitě, slunné i přistíněné.
|