| JEDLE OJÍNĚNÁ (99) Abies concolor |   |
(99) JEDLE OJÍNĚNÁ Abies concolor ZÁKLADNÍ INFORMACE O TOMTO DRUHU: Rod jedle (Abies) zahrnuje asi 40 druhů rozšířených převážně v mírném pásmu severní polokoule, na jihu zasahuje v horách až do severní Afriky a Himaláje. Roste zejména v horských lesích do nadm. výšky 1500 m. Jedle jsou stálezelené jehličnaté stromy, o velikosti až 100 m, dlouhověké, v mládí zpravidla rostoucí pomaleji, v dospělosti se jejich růst zrychluje. V mládí žádají přistínění, většina druhů upřednostňuje alespoň mírný stín i v dospělosti. Korunu mají v mládí kuželovitou, později spíše válcovitého tvaru se zaobleným vrcholem. V porovnání se smrky jsou řidší a jejich větve většinou vodorovné. Jejich kůra je dlouho hladká, někdy s pryskyřičnatými puchýřky. Kořenový systém je hluboký, dobře kotví dřevinu v půdě. Jehlice jedlí jsou ploché, na rubu mají dva bělavé proužky průduchů, na větvičku přisedají kruhovým terčíkem (rozšířenou bází), který opadává i s jehlicí a proto větvička zůstává hladká. Tato charakteristika je jedním z podstatných rozlišovacích znaků mezi rodem abies a picea – smrk. Na našem obrázku vidíme tento rozdíl. Na větvičce jsou jehlice uspořádány dvojřadě nebo kartáčovitě. Květy jednopohlavné jsou soustředěné v horní části koruny, samčí jednotlivě visící, samičí též jednotlivě vzpřímeně stojící. Šištice jsou válcovité, vzpřímené, dozrávají na podzim 1. roku a přímo na stromě se rozpadají, na větvi po nich zůstanou několik let trčet jejich středová vřetena. Šištice se objevují zpravidla až u stromů starších 30 let. Jedle jsou krásné parkové stromy, zejména pro svůj pravidelný pyramidální vzrůst s větvemi typicky odstávajícími, uspořádanými v přeslenech. Jsou však současně náročnějšími dřevinami, vyžadují kvalitní půdní podmínky a vzdušnou vlhkost. V arboretu Žampach je jedle zastoupena mnoha svými druhy také v lokalitách v horním a dolním zámeckém parku. Tyto je možné rozdělit podle uspořádání průduchů na jehlicích do následujících dvou skupin: 1. skupina - jedle s jehlicemi na líci leskle zelenými, na rubu s výraznými bílými pruhy průduchů 2. skupina - jedle s jehlicemi na líci matnými, na rubu sivými, protože průduchy jsou vesměs rozptýlené po celé jehlici
Do 2. skupiny řadíme druh jedle ojíněná, stejnobarvá (Abies concolor) - její domovinou jsou hory v západní části Severní Ameriky, kde roste v nadmořské výšce 1000 až 3000 m n.m. U nás dosahuje 30 m výšky v domovině 40 m. Je charakteristická svými nepravidelně postavenými, srpovitě zahnutými, nápadně dlouhými (4 až 6 cm) jehlicemi. Průduchy nemá soustředěné na rubu jehlice jako většina ostatních jedlí, nýbrž rozptýlené po celé jehlici, což způsobuje její matnost. Šištice 12 x 4 cm. V našich podmínkách je ze všech jedlí nejméně náročná. Dožívá se až 350 let. Známá je též např. jako kultivar Abies concolor ´Violacea´ s modrobílým zbarvením jehlic, zvláštního postavení. Více informací o tomto druhu:
FOTOGRAFIE STROMU:
Abies concolor - jedle ojíněná - habitus - zima (99)
Abies concolor - jedle ojíněná - celek (99) |
