Čeleď:  vrbovité (Salicaceae)   Řád: vrbotvaré (Salicales)

---

 

Rod vrba je rodem velmi obsáhlým, což potvrzuje jeho 300 – 600 druhů rozšířených téměř po celé zeměkouli mimo Austrálie a Nového Zélandu, s těžištěm výskytu v mírném až subarktickém pásmu severní polokoule. Tento velký počet nejen druhů botanických, ale i jejich kříženců, znesnadňuje druhové určení.

 

Jedná se o dvoudomé opadavé keře, keříky i stromy o rozměrech od sotva několika centimetrů plazivých druhů po i více než 30 m druhů stromových.

 

Listy mají vrby střídavě postavené, většinou kopinaté, s okrajem pilovitým nebo celokrajným. Květy jsou uspořádány ve vzpřímených jehnědách (známé „kočičky“), ojediněle i ohnutých.  Plodem jsou dvouchlopňové tobolky se 2 až 32 semeny. Jednotlivé druhy lze rozdělit do skupin dle tvaru listů na tzv. úzkolisté a širokolisté vrby.

 

* Do skupiny tzv. úzkolistých vrb

můžeme zařadit většinu druhů vysazovaných v našich okrasných zahradách a parcích. V naší volné přírodě je zejména podél vodotečí hojně rozšířená stromová vrba bílá (Salix alba). Často se setkáváme také s jejím „smutečním“ kultivarem ´Tristis´, který bývá vysazován na břehy rybníků a je výrazný svými tenkými, převislými, světle žlutými větvičkami. Ve vyšších polohách pak vrbu bílou střídá vrba křehká (Salix fragilis), která je odolnější k nižším teplotám.

 

* Skupinu tzv. širokolistých vrb

zastupuje zejména vrba jíva (Salix caprea), která snáší suchá i mokrá stanoviště a roste jako „průkopnická dřevina“ všude na svazích podél cest, náspech i pískovnách. Může vytvořit strom i keř (dle podmínek), její předností je též schopnost zvládat boční přistínění, což ji předurčuje k využití na zapláštění okrajů lesních porostů.

 

V parcích arboreta Žampach je vrba zastoupena dvěma svými druhy rostoucími v dolní části parku.

 

Z našich domácích druhů zde roste vrba košíkářská (Salix viminalis), která je zde každoročně střihána „na babku“ pro vazačské účely. Tato vrba přirozeně osídluje střední, severní i východní Evropu a dále též Sibiř, Mongolsko a severozápadní Čínu. Jedná se o poměrně vysoký (až 4 m) keř nebo vzácněji strom s velmi dlouhými prutovitými větvemi v mládí zelenavými, později nahnědlými. Výrazné jsou též až 18 cm dlouhé a pouze do 1,2 cm široké listy, na rubu stříbřitě chloupkaté. Jehnědy má válcovité, až 4 cm dlouhé, vykvétá dubnu až květnu. Sázena je také na vrbových plantážích pro účely košíkářské výroby.

 

Za jednu z nejkrásnějších vrb lze označit vrbu lesklou (Salix lucida), pocházející ze Severní Ameriky, která ve zdejším parku roste v lokalitě „u rybníčku“. Vytváří většinou keř široce vystoupavého vzrůstu, vzdušně a lehce stavěný, někdy až strom se široce kulovitou korunou o výšce do 5 m. Výrazné jsou jak její 3 – 7 cm dlouhé, zlatožluté jehnědy, které vyrůstají až na olistěných větvičkách, tak celou sezónu její 6 – 14 cm dlouhé, oboustranně lesklé, nápadně špičaté listy. Velmi krásné jsou také převislé větvičky této vrby, které jsou tmavě zbarvené s bílým ojíněním.