| TISOVEC - TAXODIUM |   |
|
TISOVEC (TAXODIUM) Čeleď: Cupressaceae (cypřišovité) dříve: Čeleď: Taxodiacea (Tisovcovité) Řád: Pinales (jehličnatotvaré) Tento rod zahrnuje 3 druhy rostoucí přirozeně v jihovýchodní části USA a Mexiku na bažinatých půdách. U nás se setkáváme zejména s odolnějším druhem, kterým je tisovec dvouřadý (Taxodium distichum). Bývá přezdíván jako bahenní „cypřiš“, neboť ve své domovině (jih USA) je charakteristickým stromem zaplavovaných bažinatých a nepřístupných lesů. Vytváří krásné dekorativní stromy vysoké 30 m výšky, poměrně rychle rostoucí, dožívá se až 600 (výjmečně 1000 až 3000) let. Koruna je v mládí kuželovitá, později vejčitě kuželovitá, větve tenké, dosti hustě na kmeni postavené. Textura jemná a lehká. Zpravidla vytvářejí široce rozložený kořenový systém, šířící se vodorovně od kmene, na vlhkých až bažinatých lokalitách vyčnívají často kolmo nad povrch půdy nebo vody kůlovité dýchací kořeny - pneumatofory. Tyto vzdušné kořeny, které mají až 30 cm v průměru a 1 m na výšku, jsou holé, uvnitř duté. Má výhony dvojího typu – vytrvalé a opadavé. Opadavé výhony vyrůstají na vytrvalých výhonech, jsou střídavě postavené, cca 10 cm dlouhé. Pupeny jsou po opadu jehlic drobné nevýrazné. Velmi měkké, opadavé, světle zelené jehlice o rozměrech 10 – 17 x 1 mm vyrůstají ve šroubovici na opadavých větvičkách, jsou výrazně dvojřadě uspořádané. Na podzim se barví oranžově hnědě. Květy jsou jednopohlavné, samčí uspořádané v 10 – 12 cm dlouhých latách, samičí v šišticích. 2 až 3 cm velké šištice, složené z 10 – 15 plodních šupin, mají kulovitý tvar, jsou krátce stopkaté, zrají v prvním roce a po uzrání se rozpadají. Tisovec je podobný metasekvoji, od které se odlišuje střídavě postavenými větvičkami, světlejšími jehlicemi, drobnějšími pupeny a jemnější texturou. Je teplomilný, v mládí mu vyhovuje polostín, pozdějislunné polohy. Vyžaduje vláhu, dobře roste na hlubokých vlhkých až bažinatých půdách. V parcích arboreta Žampach je tisovec zastoupen na tomto stanovišti nejen základním druhem, ale také méně známým kultivarem s převislým zavětvením. Další tisovec stejného stáří je vysazen v dolním parku „v bažinách u rybníčku“ pod silnicí. Je stejného stáří a proto bude zajímavé porovnaní jejich růstů v odlišných půdních podmínkách arboreta. Tisovce jsou tu již od pravěku, dokladem o jejich stáří jsou zkameněliny listů staré asi 20 mil.let. Dřevo pravěkých tisovců je dnes těženo v Evropě jako hnědé uhlí. Přestože jde o dřevinu z vlhkého prostředí, její dřevo je velmi trvanlivé, i když měkké, nesesychavé a vhodné i pro vodní stavby, v nichž dlouho vydrží. Jsou to jedny z nejraněji introdukovaných dřevin, dovezených do Evropy již v roce 1640.
|
