text1
Editace
Vyhledávací formulář
Mapa webu
Úvodní stránka
 .: Úvod :: PRIVATE :: Virtuální prohlídky :: Letecké prohlídky :: Web kamera :: Kontakty :.
005_bled 007_bled 000_bled 009_bled 003_bled 001_bled 008_bled 004_bled 006_bled 002_bled
TOPOL - POPULUS Tisk článku    

Detail vedení poznávacího okruhu. 
TAB. 4b  [jpg]  1,5 MB  TAB. 4b  [pdf]  1,5 MB


TOPOL (POPULUS)

Čeleď: Vrbovité (Salicaceae)   Řád: Vrbotvaré (Salicales)


Topoly jsou dřeviny velmi rychle rostoucí a zároveň krátkověké, patřící dočeledi vrbovité (Salicaceae). Mnohé z nich dorůstají úctyhodných rozměrů (40 - 60 m vysoké) a vytvářejí mohutné kmeny s hluboce rozbrázděnou borkou. Jejich věk však nebývá tak vysoký, jak by se na první pohled zdálo. Obvykle se dožívají okolo 100 let, pokud však nedojde k jejich dřívějšímu odstranění jako „stromů přestárlých a nebezpečných svému okolí“.

Existuje asi 40 druhů topolů původních v Evropě, Asii, severní Africe a Severní Americe, z nichž přirozeným i umělým křížením vzniklo nepřeberné množství kříženců, kteří jsou někdy považováni za samostatné druhy nebo subtypy čikultivary původních druhů. Uplatňují se jako dřeviny okrasné, meliorační, půdoochranné a poskytující dřevo.

 

 

Topoly jsou rostliny dvoudomé (samičí a samčí květenství nejsou na téže rostlině, nýbrž odděleně na různých jedincích). Ze samičích (plodových) jehněd, které se objevují a vykvétají před vyrašením listů, se po dozrání uvolňuje velké množství drobných ochmýřených semen. Bohaté chomáčky jemného bílého chmýří umožňují semenům pasivně létat (jsou unášena větrem) a šířit se na velké vzdálenosti. V době zrání to v rozlehlých porostech topolů občas vypadá, jako by napadal čerstvý sníh.

 

Našimi nejznámějšími domácími topoly jsou topol bílý syn. t. linda (Polpulus alba) a topol osika (Populus tremula). Jsou to nenáročné a přesto velmi krásné stromy. Topol bílý je nápadný zbarvením svých listů, které jsou navíc tvarově proměnlivé (listový dimorfismus). Svrchní strana čepele je tmavě zelná, matně lesklá a spodní čistě bíle plstnatá. Starší stromy mají také velmi krásně zbarvenou borku a tak by naše linda mohla byt považována za jeden z nejatraktivnějších domácích okrasných stromů.
Topol osika,
byť má typické vlastnosti „pionýrské dřeviny“, krášlí naši přírodusvými „třesoucími se“ listy v důsledku dlouhých a ze stran zploštělých listových řapíků, které jsou v době rašení krásně načervenalé. („Třese se jako osika“.)

Dalším dobře známým topolem vysazovaným zejména v silničních a uličních stromořadích a větrolamech je vzpřímeně rostoucí kultivar topolu černého – Populus nigra ´Italica´, známý od r. 1750, původem z Lombardie. U nás se vyskytuje prakticky jen jako strom samčí.

Jedním z nejkrásnějších topolů vůbec je topol chlupatý (Populus lasiocarpa), pocházející ze střední Číny. Je to 10-20 m vysoký strom s kulovitou ale řídkou korunou a velkými listy, které bývají 15-30 cm dlouhé, zespodu světleji plstnaté, s načervenale zbarvenou žilnatinou i řapíky. Samičí jehnědy za zralosti cca 15 až 24 cm dlouhé.
Zdejší exempláře tohoto topolu pocházejí z darů arboreta Bílá Lhota u Olomouce, kde lze zhlédnout též několik dospělých stromů tohoto jedinečného druhu.

V našem arboretu naleznete také např. topol Androscogův
(Populus Androscoggin), který je domovem v USA a náš výpěstek byl v roce 1992 dovezen z dendrologické zahrady Průhonice.


Topol
Topol Androscogův - Arboretum Žampach
Topol
Topol bílý syn. t. linda
TOPOL
TOPOL BÍLÝ
TOPOL
TOPOL CHLUPATÝ - Arboretum Žampach
Topol
Topol osika
Topol
Topol černý
   

 


[Více fotografií - fotogalerie arboretum]